Americký prezident Donald Trump uvedl, že nedávná vojenská operace USA ve Venezuele nemá být chápána jako příklad, který by Čínu povzbudil k postupu proti Taiwanu. Zdůraznil, že šlo o zásadně odlišné okolnosti, a trvá na tom, že Peking proti ostrovu nepodnikne žádnou akci, dokud on zůstává v úřadu.
V rozhovoru pro deník The New York Times zveřejněném 8. ledna Trump odmítl tvrzení, že by americké zajetí a následné vyvedení venezuelského lídra Nicoláse Madura mohlo povzbudit čínského vůdce Xi Jinpinga ke změně statu quo na Taiwanu nebo poskytnout ospravedlnění pro jiné územní konflikty.
„Tohle byla skutečná hrozba,“ řekl Trump o Venezuele a zopakoval své tvrzení, že Madurův režim umožnil, aby do Spojených států proudili zločinci a drogy.
„Neměli jste lidi, kteří by proudili do Číny. Neměli jste drogy, které by proudily do Číny,“ uvedl s tím, že Taiwan neotevřel své věznice ani neposílal zločince přes hranice.
Trump sdělil, že ačkoli Xi považuje Taiwan za součást Číny, dal čínskému lídrovi jasně najevo, že jakýkoli krok proti ostrovu by vyvolal silnou reakci Washingtonu.
„To je na něm, co bude dělat,“ řekl Trump o Xiovi. „Ale dal jsem mu najevo, že bych byl velmi nespokojený, kdyby to udělal, a nemyslím si, že to udělá. Doufám, že to neudělá.“
Trump dodal, že věří, že Xi by během jeho prezidentství neriskoval vojenskou akci, čímž zopakoval své dřívější výroky, že Rusko by nikdy nenapadlo Ukrajinu, kdyby byl v Bílém domě on místo bývalého prezidenta Joea Bidena.
„Možná to udělá poté, co budeme mít jiného prezidenta, ale nemyslím si, že to udělá, když jsem prezidentem já,“ konstatoval Trump.
Taiwan v napětí po čínských válečných manévrech
Trumpovy komentáře přicházejí v době, kdy napětí v Taiwanské úžině vzrostlo po jednom z nejrozsáhlejších čínských vojenských cvičení kolem ostrova v posledních letech.
Před Novým rokem Čína v rámci manévrů obkličujících Taiwan nasadila torpédoborce, fregaty, stíhačky, bombardéry, drony, obojživelné výsadkové lodě a plavidla pobřežní stráže, včetně ostrých raketových střeleb a simulovaných úderů proti samosprávnému ostrovu, který si Peking nárokuje jako své území a slíbil jej v případě potřeby znovu sjednotit silou.
Podle taiwanského ministerstva obrany operovalo během 48 hodin v blízkosti ostrova více než 200 čínských vojenských letadel a Peking odpálil 27 raket do okolních vod, přičemž několik z nich dopadlo do citlivé přilehlé zóny Taiwanu.
Čínské ministerstvo zahraničí uvedlo, že cvičení byla zamýšlena jako „trestná a odstrašující akce“ proti tomu, co označilo za separatistické síly usilující o nezávislost Taiwanu. Čínský komunistický režim Taiwan nikdy neovládal, ale považuje jej za součást svého území a nevyloučil použití síly k jeho podrobení své kontrole.
Tehdy Trump sdělil, že ho Xi o cvičeních neinformoval, ale že je považuje za rutinní, a nikoli za důvod k obavám.
„Určitě jsem to zaznamenal, ale nic mi o tom neřekl,“ tvrdil Trump novinářům na tiskové konferenci 29. prosince. „Nic mě neznepokojuje. Námořní cvičení v té oblasti dělají už 20 let.“
V Taipeii využil taiwanský prezident Lai Ching-te novoroční projev k tomu, aby slíbil posílení obrany proti případné čínské invazi a vyzval k politické jednotě.
„Můj postoj jako prezidenta byl vždy jasný: neochvějně bránit národní suverenitu, posilovat národní obranu a zvyšovat obranyschopnost a odolnost celé společnosti a komplexně budovat robustní odstrašující a demokratické obranné mechanismy,“ prohlásil Lai.
Lai navrhl zvláštní obranný rozpočet ve výši 40 miliard dolarů, který by financoval rozsáhlé nákupy zbraní, včetně nového systému protivzdušné obrany známého jako „Taiwan Dome“. Tento návrh byl opakovaně blokován v parlamentu opozičními stranami, které tvrdí, že by posunul vládní zadlužení za zákonné limity.
„Tváří v tvář znepokojivým vojenským ambicím Číny nemá Taiwan čas čekat a už vůbec nemá čas vyčerpávat se vnitřními spory,“ řekl Lai a vyzval zákonodárce, aby balík opatření rychle schválili.
Američtí představitelé a zákonodárci návrh podpořili. Senátor Roger Wicker, předseda senátního výboru pro ozbrojené síly, uvedl, že taiwanští lídři by měli „odložit stranické rozdíly“ a plně plán financovat.
Americké ministerstvo zahraničí rovněž po cvičeních vyzvalo Peking, aby zastavil vojenský tlak na Taiwan. „Čínské vojenské aktivity a rétorika vůči Taiwanu a dalším v regionu zbytečně zvyšují napětí,“ zmínil ve svém prohlášení z 1. ledna mluvčí amerického ministerstva zahraničí Tommy Pigott.
Pigott vyzval Peking ke zdrženlivosti a k tomu, aby se „zapojil do smysluplného dialogu“. Dodal, že Spojené státy „odmítají jednostranné změny statu quo, včetně změn prostřednictvím síly nebo nátlaku“.
Trump neuvedl podrobnosti o tom, jak by Spojené státy reagovaly na krizi kolem Taiwanu, ačkoli opakovaně prohlásil, že věří, že Peking nebude jednat, dokud je on v úřadu.
–ete–
