Čínský komunistický režim by v případě neúspěšného konfliktu o Taiwan utrpěl „masivní“ ztráty, včetně smrti přibližně 100 tisíc vojáků, varuje washingtonský think-tank ve zprávě zveřejněné 5. ledna.
Zpráva organizace German Marshall Fund s názvem Pokud Čína zaútočí na Taiwan zkoumá dopady na Čínu ve dvou scénářích – „menší konflikt“ a „velká válka“ – které by mohly nastat někdy mezi lety 2026 a 2030.
Čínský režim považuje Taiwan za součást svého území a nikdy se nevzdal použití síly k obsazení tohoto samosprávného ostrova. Američtí představitelé varovali před možným časovým rámcem, v němž by režim mohl Taiwan napadnout do roku 2027.
Podle scénáře velké války by Čína napadla Taiwan pomocí obojživelných sil, doprovázených úvodními raketovými údery proti taiwanským ozbrojeným silám a americkým jednotkám v Japonsku a na Guamu. Útočící čínské jednotky by se vylodily na Taiwanu, ale měly by potíže udržet bojové operace, protože taiwanské a americké síly by prováděly soustavné údery na čínské lodě a letadla, která by se pokoušela převážet zásoby a posily přes Taiwanský průliv.
Po „několika měsících těžkých bojů“ by se čínská armáda z Taiwanu stáhla, ale podle autorů by si udržela kontrolu nad taiwanskými příbřežními ostrovy Kinmen a Matsu.
Čína by během invaze utrpěla ztráty v podobě přibližně 100 tisíc obětí na životech. Zároveň by Taiwan zaznamenal přibližně 50 tisíc vojenských obětí a stejný počet civilních úmrtí, Spojené státy by měly pět tisíc vojenských a jeden tisíc civilních obětí a Japonsko by přišlo o jeden tisíc vojáků a 500 civilistů, uvádí zpráva.
Pekingský propagandistický aparát by se podle zprávy snažil vykreslit výsledek takové války jako „vítězství“, pravděpodobně by jej rámoval jako „udělení lekce Taiwanu“, s ohledem na schopnost čínských sil obsadit dva taiwanské příbřežní ostrovy.
Zpráva však dodává, že rozsah vojenských ztrát by byl „příliš velký na to, aby se dal utajit“ před veřejností, a poškodil by vztah mezi Komunistickou stranou Číny (KS Číny) a Lidovou osvobozeneckou armádou (LOA).
„Příslušníci armády by nebyli přesvědčeni, že výsledek byl čímkoli jiným než národním ponížením,“ napsali autoři a dodali, že vedení KS Číny by se snažilo odvést odpovědnost „čistkami“ mezi veliteli LOA, kteří by byli považováni za „nekompetentní“ nebo „neloajální“.
„Scénář končí tím, že Strana čelí vojenské podpoře pro konkurenčního civilního lídra, nebo dokonce převratu, jehož cílem je obnovit národní hrdost,“ uvádí zpráva.
Ekonomické důsledky by byly „masivní“ a „katastrofální“, píšou autoři, protože velká válka by přinesla „téměř úplná embarga na obchod s Čínou“.
„Hrozba pro globální poptávku po čínském exportu je nyní pro základní zdraví její ekonomiky mnohem významnější než před pěti lety, protože domácí poptávka tak prudce oslabila,“ konstatuje zpráva a poukazuje na problémy čínského realitního trhu a následný konec její „bezprecedentní úvěrové a investiční bubliny“.
Spojené státy by na Čínu uvalily sankce, pravděpodobně zaměřené na čínskou centrální banku, a tyto kroky by vedly k „oslabení čínského jüanu vůči americkému dolaru“, podotýkají autoři. Toto oslabení by narušilo schopnost Pekingu dovážet energii a další suroviny.
„Hongkong by pravděpodobně přestal být globálním finančním centrem poté, co by byly uvaleny sankce a embarga na čínský obchod, protože Peking by měl motivaci zabránit odlivu kapitálu prostřednictvím tohoto města,“ poznamenává zpráva.
Z hlediska mezinárodního postavení by scénář velké války mohl podle autorů dostat čínské představitele do „defenzivní“ diplomatické pozice, ale dlouhodobý narativ KS Číny o jejím „nevyhnutelném vzestupu“ by byl vyvrácen.
„Spojené státy a jejich spojenci by pravděpodobně odvolali své velvyslance, vyhostili zaměstnance čínských ambasád a stáhli se z konferencí a dalších dialogů v Číně i s čínskými partnery,“ doplňuje zpráva. „Některé země by mohly odstoupit od projektů iniciativy Pás a stezka nebo snížit úroveň spolupráce se skupinou BRICS.“
BRICS – zkratka pro Brazílii, Rusko, Indii, Čínu a Jihoafrickou republiku – je ekonomický blok zahrnující 11 zemí a KS Číny jej považuje za protiváhu mezinárodního řádu vedeného Západem.
Čína by mohla vstoupit do konfliktu s Taiwanem v důsledku špatného odhadu situace. Podle zprávy by čínští představitelé mohli „přeceňovat schopnosti LOA“ před vypuknutím konfliktu.
„Vzhledem k rozsahu a intenzitě nedávných čistek v armádě [čínského vůdce Xi Jinpinga] by bylo pochopitelné, pokud by byly schopnosti LOA oslabené. Přesto mohou vyšší důstojníci nechtít zklamat politické vůdce a dovolit jim pokračovat v mylném očekávání, že vítězství v konfliktu je prakticky jisté,“ uvádí zpráva.
V říjnu KS Číny vyloučila devět vysoce postavených vojenských činitelů kvůli údajnému zapojení do korupce a zneužívání moci. Mezi nimi byl i He Weidong, dříve druhý nejvýše postavený uniformovaný důstojník Číny ve funkci místopředsedy Ústřední vojenské komise.
–ete–
