Podle zdrojů v Číně, které hovořily s Epoch Times pod podmínkou anonymity, Komunistická strana Číny (KS Číny) s rostoucím napětím kolem Íránu tiše zvýšila interní hodnocení bezpečnostní situace na Blízkém východě. Peking se zároveň vyhýbá veřejným varováním, která by mohla narušit jeho regionální diplomacii.
Zdroj z čínského ministerstva zahraničí sdělil deníku Epoch Times, že vysocí představitelé v poslední době provedli neveřejná hodnocení bezpečnostní situace týkající se Íránu a sousedních oblastí. Čínské diplomatické a bezpečnostní složky bedlivě sledují vývoj, zejména riziko, že by se nestabilita mohla přelít za hranice Íránu. Tato hodnocení nebyla zveřejněna.
Zvýšená pozornost přichází v době masových protestů a rostoucích nepokojů uvnitř Íránu. V širším regionu Blízkého východu se konflikty zahrnující íránské zástupné skupiny rozšířily na několik ohnisek, včetně jižního Libanonu, částí Sýrie a klíčových námořních tras v Rudém moři. Spojené státy a jejich spojenci udržují v oblasti trvalou vojenskou přítomnost a několik vlád vydalo varování svým občanům ohledně bezpečnostních rizik.
Přehodnocování čínské přítomnosti v Íránu
Pro Peking jsou sázky vysoké. Čína má v Íránu a okolních zemích nasazený personál, dlouhodobé projekty v oblasti energetické spolupráce a kritické námořní trasy, které by mohly být narušeny širším konfliktem. Podle zdroje z čínského ministerstva zahraničí se tyto faktory nyní staly součástí krizového plánování na nejvyšší úrovni.
„Interní přezkum se zaměřil na několik klíčových otázek – zda by měla Čína za současných podmínek pokračovat v nákupu íránské ropy, zda mohou projekty financované Čínou uvnitř Íránu zůstat v provozu a jak by byly realizovány evakuační či uzavírací plány, pokud by se situace rychle zhoršila,“ uvedl zdroj.
Zdroj také dodal, že čínské ambasády a konzuláty napříč Blízkým východem dostaly pokyn zvýšit četnost bezpečnostního reportování a udržovat nepřetržité sledování místního vývoje. Zároveň se podle něj studují podrobné evakuační plány pro čínské diplomaty a manažery státních podniků působících v Íránu.
Podle dalšího zdroje z čínských diplomatických služeb byly některé čínské instituce, které mají vazby na Írán a sousední země, již vyzvány, aby znovu vyhodnotily rizika pro své zahraniční zaměstnance. Někteří diplomaté a státem vyslaný personál v Íránu údajně dostali od ministerstva zahraničí a čínských ambasád pokyn, aby se „připravili na možnou evakuaci“, a některé projekty podporované Čínou byly pozastaveny.
Společnosti zapojené do aktivit souvisejících s Íránem rovněž tiše upravily rozpisy střídání zaměstnanců a podmínky ubytování a zintenzivnily interní bezpečnostní školení. Žádné z těchto opatření, sdělily zdroje, nebylo veřejně oznámeno.
Vysoká pohotovost uvnitř, opatrnost navenek
Yang Yongming, což je pseudonym osoby obeznámené s vnitřním fungováním čínské diplomatické služby, řekl Epoch Times, že současné interní hodnocení Pekingu považuje situaci v Íránu za stav „rostoucího rizika, který však není vhodný pro veřejnou klasifikaci“.
„Na jedné straně se příslušné resorty přesunuly do režimu zvýšené pohotovosti, rozpracovávají krizové scénáře a koordinaci zdrojů,“ říká Yang. „Na druhé straně existuje záměrné úsilí navenek vyhnout se explicitním varováním před riziky, která by mohla ovlivnit diplomatické postavení Číny, energetickou spolupráci nebo stávající politické vztahy na Blízkém východě.“
Yang podotýká, že oficiální komunikace soustavně zlehčuje závažnost situace a vyhýbá se zdůrazňování vojenského tlaku Spojených států a Izraele na Írán. KS Číny podle něj navíc jen zřídka veřejně komentuje americké vojenské přesuny v regionu – změny, které mnozí mezinárodní pozorovatelé interpretují jako přípravy na možný konflikt.
Tento opatrný veřejný postoj byl patrný 13. ledna, kdy se zahraniční novinář zeptal čínského ministerstva zahraničí, zda vydá cestovní varování pro čínské občany směřující do Íránu poté, co několik zemí vyzvalo své občany, aby zemi opustili. Mluvčí ministerstva zahraničí Mao Ning neposkytla přímou odpověď a pouze uvedla, že Čína „pečlivě sleduje vývoj a přijme nezbytná opatření k ochraně bezpečnosti čínských občanů“, aniž by upřesnila, zda se změní stávající cestovní doporučení.
Politické kalkulace místo veřejného varování
Kuan, odborník na vztahy mezi Spojenými státy a Čínou, který hovořil s Epoch Times a z bezpečnostních důvodů uvedl pouze své příjmení, řekl, že tento přístup odráží známý vzorec v tom, jak Peking nakládá s bezpečnostními riziky v zahraničí.
„To, zda úřady vydají veřejné cestovní varování, není určováno samotnou mírou nebezpečí,“ sdělil Kuan. „Záleží na tom, jak vedení vyhodnotí diplomatické a politické důsledky. Podle této logiky nejsou běžní občané hlavním publikem pro informace o rizicích.“
Podle něj samotná existence interních nouzových příprav představuje implicitní uznání, že situace s sebou nese skutečnou nejistotu.
„Když se interně aktivují krizové plány, ale ve veřejné debatě se jim vyhýbá, často to znamená, že hodnocení rizik již probíhá a informace jsou záměrně zpožďovány, nebo selektivně zadržovány,“ dodává.
Kuan argumentuje, že KS Číny dává přednost interní kontrole a nápravě po krizi před včasnou transparentností, která by občanům umožnila vytvářet si vlastní úsudek a vyhnout se nebezpečí.
„V tomto rámci mají stranické zájmy vždy přednost, zatímco běžní lidé pasivně nesou rizika,“ poznamenává.
Srovnal současnou zdrženlivost ohledně Íránu s rychlým vydáním cestovních varování namířených proti Japonsku v listopadu 2025 poté, co japonská premiérka Sanae Takaichi učinila výroky týkající se Taiwanu, které výrazně zhoršily bilaterální vztahy.
„Rychlost a jednoznačnost této reakce neměly nic společného s náhlým zhoršením veřejné bezpečnosti v Japonsku,“ vysvětluje Kuan. „Bylo to politické. Když chce Peking vyslat signál, učiní tak bez váhání. Když nechce – bez ohledu na to, jak nebezpečná je situace – mlčí.“
Podle Kuana selektivní vydávání cestovních varování odhaluje širší pravdu o tom, jak je bezpečnost občanů zohledňována v zahraničně-politických kalkulacích Pekingu – varování jsou vydávána nikoli tehdy, když riziko vrcholí, ale tehdy, když to odpovídá politickým zájmům a prioritám vnější komunikace.
Na této zprávě se podílel Wang Xin.
–ete–
