Aukce „Vize Západu: Sbírka Williama I. Kocha“ se uskuteční v aukční síni Christie’s 20. ledna.
Nový rok 2026 začíná ve velkém stylu: newyorská pobočka aukční síně Christie’s chystá dražbu nejcennější sbírky westernového amerického umění. Aukce s názvem „Vize Západu: Sbírka Williama I. Kocha“ představí vysoce ceněné vzácné malby, sochy a práce na papíře, které nabízejí bohaté vizuální dějiny amerického Západu. Umělecká díla, vzniklá v průběhu více než jednoho století, budou nabídnuta ve Večerní aukci a v Denní aukci (ta nese příznačný název Polední aukce). Celkový odhad činí přibližně 50 milionů dolarů (více než 1 miliarda korun). Díla jsou veřejnosti přístupná od 16. do 20. ledna.
Mezi 76 položkami vyniká několik mistrovských děl Frederica Remingtona (1861–1909) a Charlese Marion Russella (1864–1926). Tito dva oblíbení umělci vytvořili ikonické obrazy amerického Západu, které se nesmazatelně zapsaly do veřejného povědomí. Jejich filmový způsob práce s barvou, světlem a kompozicí v narativních dílech inspiroval hollywoodské produkce během éry němého filmu, zlatého věku Hollywoodu i v dalších obdobích, včetně současnosti.
Remingtonův nespoutaný Západ
Remington se narodil ve státě New York a studoval na Yaleově univerzitě. Fascinovala ho hranice civilizace a podnikl 16 cest na Západ i do Mexika a Kanady. Během těchto kreslířských výprav působil jako umělecký zpravodaj, pozoroval vojáky a kovboje a následně do svých hotových děl zapracovával přesné detaily. Remingtonova umělecká kariéra začala jako profesionální ilustrátor pro časopisy. Později se stal uznávaným malířem a sochařem. Obrazy, které vytvořil, hltali jeho krajané z východního pobřeží a formovaly jejich představu o tajemném a vzrušujícím Západě.
Remingtonův první vstup do světa sochařství přišel uprostřed jeho kariéry a hned znamenal obrovský úspěch. Socha Krotič divokého koně byla modelována v roce 1895. Na aukci Christie’s se objeví dvě její verze. Menší z nich, odlita ještě za Remingtonova života, se odhaduje na cenu mezi 250 000 a 350 000 dolary (cca 5 až 7 milionů korun). Tato slavná akční bronzová plastika, oslavující kovboje, zobrazuje jezdce, který krotí vzpínajícího se divokého koně. Je triumfálním symbolem drsné houževnatosti i velkým technickým výkonem. Umělec dál posouval hranice sochařství, zejména v odvážně komplexním díle Jdu žitem, jehož jeden exemplář je nyní nabízen za 4 až 6 milionů dolarů (cca 80 až 130 milionů korun). Jde o jeden z mála odlitků, které se stále nacházejí v soukromých rukou.
Socha Zloděj koní patří mezi Remingtonovy nejvzácnější bronzy. Byla modelována v roce 1907, což z ní činí jedno z jeho posledních sochařských děl před smrtí. Existují pouze tři známé odlitky, z nichž další dva se nacházejí v muzeích, což vysvětluje vysoký odhad 3 až 5 milionů dolarů (cca 60 až 105 milionů korun). Dílo vyzařuje strhující dynamiku.
Zobrazuje domorodého Američana zahaleného do větrem ošlehané bizoní kůže, který se na koni vrhá vpřed. Napjaté svaly postav jsou zdůrazněny tak, že se zdají být téměř zavěšeny ve vzduchu. V tomto díle, které bylo jeho jedinou samostatně stojící reliéfní sochou, se Remington soustředil na povrchovou strukturu – od hladce leštěné kůže až po drsnou, silně zpracovanou srst.
Hlavní položkou aukce je Remingtonův obraz zhruba z roku 1905. Na zavolání patří k přibližně 70 nočním scénám, které umělec vytvořil v posledním desetiletí před svou nečekanou smrtí ve věku 48 let. Tento velkolepý obraz západu slunce byl už za jeho života označován za jedno ze čtyř nejlepších malířových děl. Představuje směr, jímž se jeho tvorba ubírala – k většímu důrazu na malířský výraz. Remington v něm zkoumá světlo, atmosféru a tónové harmonie, přičemž si zachovává vyprávěcí charakter, i když zde chybějí jeho obvyklí kovbojové, jezdectvo, domorodí Američané či koně. Původní kupní cena činila 500 dolarů (cca 10 500 korun). Nyní se odhaduje na 6 až 8 milionů dolarů (cca 125 až 170 milionů korun).
Plátno bylo pravděpodobně namalováno na kanadské straně řeky svatého Vavřince, kde měl Remington od roku 1890 ostrovní sídlo a byl okouzlen dosud nespoutanou krajinou. Soumrakové plavby na kánoi, během nichž si zapisoval účinky světla a barev odrážejících se na vodní hladině, byly klíčové pro ateliérová díla, jako je tento obraz. Dílo zobrazuje osamělého losa stojícího na břehu vody, v níž se zrcadlí jeho odraz.
Kompozice se zprvu jeví jako studie klidu a ticha, postupně si však divák všimne zastíněné kánoe vlevo, v níž sedí lovec mířící puškou. Remington zachytil okamžik těsně před zvukem a dramatem. Aukční síň Christie’s uvádí, že dílo je „meditací o samotné smrtelnosti – krása přírody stojící proti její brutalitě“, což je téma, které prostupuje celým umělcovým dílem.
Další Remingtonovou noční scénou v aukci je filmově působivé dílo Hádka s městským maršálem zhruba z roku 1905. S odhadem 4 až 6 milionů dolarů (cca 80 až 130 milionů korun) dramaticky zobrazuje osamělého kovboje na koni, který střílí z pistole na neviditelného protivníka – podle názvu zřejmě městského maršála. Atmosféricky zasazené do měsíčním světlem ozářené hlavní ulice malého kovbojského města, kde se v reakci na přestřelku rozsvěcují světla v domech obyvatel, dílo působí jako scéna z filmu. Christie’s píše: „Kovbojova pistole jednou, podruhé vyšlehne, krátké záblesky světla se odrážejí od dřevěných fasád spícího města.“
Archetypální postavy westernu – kovboj a strážce zákona – byly v době vzniku tohoto téměř monochromního díla už dobře známé a diváci dokázali napětí, které Remington ztvárnil, snadno číst. Tento vizuální jazyk konfliktu, osamělého hrdiny stojícího proti nepřízni osudu, se stal základem pro westernové filmy, jako je ikonický snímek V pravé poledne.
Kovbojský malíř
Charles Marion Russell se narodil v St. Louis ve státě Missouri, přezdívaném „Brána na Západ“. Většinu dospělého života strávil v Montaně, kde nejprve pracoval jako honák dobytka a noční pastevec, než se stal profesionálním malířem. Byl samoukem a proslul pod přezdívkou „kovbojský malíř“. Na rozdíl od Remingtona byl skutečným obyvatelem Západu.
Zatímco Remington Západ mytizoval, Russell uchovával paměť vlastní prožité zkušenosti, vzdával hold své komunitě i krajině. Ačkoli byli zpočátku profesními kolegy, po Remingtonově smrti byl Russell vnímán jako jeho nástupce při vytváření ikonografie Západu.
Dvě rozměrná, emocionálně silná Russellova plátna v aukci jsou „Uctívači slunce a Prach. První z nich bylo namalováno v roce 1910 a odhaduje se na 4 až 6 milionů dolarů (cca 80 až 130 milionů korun). Děj se odehrává na montanské planině za svítání. Tři domorodí Američané na koních zastavili u mělkého potoka. Prokazují úctu vycházejícímu slunci. Starší muž pozvedá oči i paže v gestu zbožnosti.
Tento postoj odráží Russellovo přesvědčení, že Západ byl duchovní krajinou, což umělec vyjadřuje také použitím zářivých barev. „Akce“ tohoto zářivého obrazu je soustředěna na sluneční světlo. Christie’s vysvětluje:
„Klidnost scény narušuje pouze vybělená kostra padlého bizona – tichý symbol ztráty, který prohlubuje duchovní rozměr obrazu. Kontrast mezi smrtí ve stínu a životem na slunci vytváří přirozenou alegorii obnovy.“
Russell označil místo děje jako řeku Sun River, domorodými Američany nazývanou údolí Medicine River. V pozadí se tyčí pahorky Sun River Buttes, oblast oblíbená u kmene Blackfeet. Umělec napsal, že postavy představují postupující loveckou výpravu, přičemž starý muž žádá slunce o úspěšný lov bizonů. Russell nemaloval smyšlenou či neznámou scénu – byl s touto oblastí hluboce spjat a žil po boku Blackfeetů i dalších kmenů. Obdivoval jejich kulturu i harmonický způsob života v souladu s přírodou.
Russellova citlivost k osudu domorodých Američanů se projevuje i v zářivém obraze Prach zhruba z roku 1925, jehož odhad činí 5 až 7 milionů dolarů (zhruba 100 až 150 milionů korun). Ústředními postavami jsou domorodí Američané stojící na vyvýšeném místě. Pod nimi jsou patrné slabé stopy vozové stezky. Russell staví diváka na vyhlídku spolu s domorodci, nikoli k osadnickému vozovému vlaku, který symbolizuje jejich vytlačování. Plátno vzniklo rok před umělcovou smrtí, v době, kdy jeho barevná paleta zářila, a ztělesňuje vyvrcholení jeho celoživotní tvorby.
Christie’s popisuje atmosféru: „Zářivý opar pozdního denního světla: zlato se rozpouští do růžové, modré a fialové, řeka dole zachycuje chladný, kovový lesk. Samotná krajina jako by dýchala, zavěšená mezi jasem a stínem.“ Stejně jako v obraze Uctívači slunce vtiskuje Russell topografii duchovní rozměr.
Remington a Russell vytvořili v představách veřejnosti mytickou hranici civilizace – kraj krásy, akce, odvahy, svobody a příslibu. Oba se dožili toho, že země, kterou v mládí milovali, mizela, jak železnice nahrazovaly vozové stezky, osadníci oplocovali půdu a z plání vymizeli bizoni. Přesto to, co zachytili, přetrvává díky oslavě a vlivu jejich epického umění, jehož bezkonkurenční ukázky nabízí „Vize Západu: Sbírka Williama I. Kocha“.
Jakým tématům z oblasti umění a kultury bychom se podle vás měli věnovat? Náměty nebo zpětnou vazbu nám posílejte na namety@epochtimes.cz.
–ete–
