Aktualizováno 2. prosince 2025 ve 22:40: Text byl doplněn o výsledky aukce a nové informace z katalogu Christie’s.
Fabergého imperiální Zimní vejce se v londýnské aukční síni Christie’s vydražilo za 22,9 milionu britských liber, což představuje nový rekord za dílo z továrny Fabergé.
Zima už o sobě dává vědět – a s ní i Zimní vejce.
Zimní vejce patří mezi 50 proslulých imperiálních velikonočních vajec, která v letech 1885 až 1916 vytvořila slavná ruská šperkařská firma Fabergé pro vládnoucí rodinu Romanovců. Tato objets d’art představují vrchol uměleckého mistrovství přelomu 19. a 20. století. Většina dochovaných exemplářů se dnes nachází v muzeích; pouze sedm, včetně Zimního vejce z roku 1913, zůstávalo v soukromých sbírkách.
Aukce v londýnské síni Christie’s nesla název „Zimní vejce a významná díla Fabergé z knížecí sbírky“, což potvrzuje, že Zimní vejce nebylo jediným draženým dílem. Podle aukčního katalogu bylo spolu s ním nabídnuto zhruba 50 výjimečných děl od firmy Fabergé – mimo jiné sošky z drahých kamenů, drobné šperkařské objekty typu objets de vertu, umělecky zpracovaný nábytek a další dekorativní artefakty.
Prodejní cena Zimního vejce nakonec dosáhla 22,9 milionu britských liber (přibližně 632 milionů korun), čímž mírně překonala původní odhad a stanovila nový aukční rekord pro předmět z dílny Fabergé. Aukční síň uvedla, že toto poetické dílo, přirovnávané k ikonické Mona Lise, patřilo k mála imperiálním vejcím v soukromých rukou. Totožnost majitele prozatím zůstává neveřejná.
Carova šperkařská tradice
Roku 1885 zahájil ruský car Alexandr II. imperiální tradici, v jejímž rámci si carové u Fabergé objednávali šperkovaná velikonoční vejce jako dary pro carevnu. Šperkař měl zcela volnou ruku při volbě a provedení tématu každoročního vejce a předmět bylo obvykle možné otevřít, aby uvnitř odhalil překvapení. Po smrti Alexandra III. v roce 1894 tuto tradici jeho syn, nešťastný car Mikuláš II., nejen zachoval, ale dále rozvinul.
Pro každé Velikonoce nechal Mikuláš u Fabergé vyrobit jedno vejce pro svou ovdovělou matku Marii Fjodorovnu a další pro svou manželku, carevnu Alexandru Fjodorovnu. Většina vajec byla mimořádně náročná a pracná na zhotovení. Jejich výroba trvala téměř rok a podílela se na ní řada odborníků – od návrhářů přes brusiče a zasazovače drahých kamenů, smaltéry, rytce až po leštiče.
Hlavním strůjcem celosvětového úspěchu značky Fabergé byl Peter Carl Fabergé (1846–1920). Vyučený zlatník převzal ve svých 26 letech po otci malý šperkařský ateliér. Pod jeho vedením se podnik rozrostl v mezinárodní značku, která se stala synonymem okázalosti a brilantního řemeslného zpracování. S pěti sty zaměstnanci šlo o největší firmu svého druhu na světě. Fabergé vyráběl éterické šperky, půvabné sošky z tvrdých kamenů ve tvaru zvířat, hodiny, cigaretová pouzdra, schránky, rámy i vejce, považovaná za jeho vrcholné dílo. Tato fantaskní vejce, často zdobená rokokovými a neoklasicistními motivy, byla objednávána imperiální rodinou i dalšími významnými mecenáši.
Kromě zásobování Romanovců rozmanitými šperkařskými díly vytvářel Fabergé také zakázky pro britskou a dánskou královskou rodinu (všechny tři byly propojeny sňatky), evropskou šlechtu i nouveau riche. Ruská revoluce roku 1917 ukončila nejen vládu Romanovců, ale i dynastii Fabergé. Šperkařský dům byl znárodněn a Peter Carl Fabergé odešel do exilu, kde krátce poté zemřel ve Švýcarsku.
Zimní vejce Almy Pihlové
Autorkou návrhu Zimního vejce byla ve fabergéovské dílně vzácná výjimka – žena. Alma Pihlová (1888–1976) pocházela z významného šperkařského rodu. Byla vnučkou Fabergého mistra Augusta Holmströma, dcerou mistra zlatníka Knuta Oscara Pihla a neteří Alberta Holmströma, který byl hlavním šperkařem společnosti Fabergé. Od útlého věku projevovala nadání pro kresbu a z velké části byla samouk. V roce 1908, kdy jí bylo pouhých 20 let, nastoupila do strýcovy dílny Fabergé jako kreslířka.
Zlom v její kariéře nastal v lednu 1911. Firma jí svěřila významnou zakázku od svého prestižního klienta Emanuela Nobela, který si objednal 40 drobných šperkových kusů. Pihlová, hledající inspiraci, se zadívala z okna petrohradské dílny a všimla si, jak sluneční světlo jiskří na fraktálních vzorech námrazy na okenní tabuli, které připomínaly zamrzlé květy. To jí vnuklo myšlenku využít křišťál, platinu a růžově broušené diamanty k vytvoření imaginativních šperků se zimní tématikou.
Okouzlen výsledky si Nobel objednal řadu dalších kusů a zakoupil práva k tomuto návrhovému konceptu. Tyto šperky inspirované námrazou patří k nejoblíbenějším a zároveň nejprogresivnějším dílům, jaká Fabergé kdy vytvořil. Posouvají technické možnosti práce s křišťálem, těženým v pohoří Ural, a umožňují vznik naprosto originálních návrhů.
Pihlová během svého krátkého působení ve firmě přispěla Fabergému ještě několika zásadními návrhy; její kariéru zde však ukončila ruská revoluce a následně emigrovala do Finska. Během svého působení ve firmě navrhla dvě imperiální velikonoční vejce.
Mozaikové vejce z roku 1914 je dnes součástí Royal Collection Trust, instituce spravující britskou Královskou sbírku. Je považováno za jedno z technicky a řemeslně nejsložitějších imperiálních vajec; Pihlová při jeho návrhu využila techniku petit point, inspirovanou pozorováním své tchyně při vyšívání. Příjemkyně vejce, Alexandra Fjodorovna, byla známá tím, že se této zálibě věnovala s potěšením. Ornamenty vejce tvoří dokonale broušené, leštěné a kalibrované drahé i polodrahé kameny zasazené do platinové mřížky. Jeho překvapení představuje malovaný portrétní medailon Mikuláše II. a pěti dětí Alexandry na šperkem zdobeném podstavci.
Rok 1913 byl pro dynastii Romanovců zlomový, neboť znamenal oslavu jejich třísetletého výročí. Fabergé vytvořil dvě výjimečná imperiální velikonoční vejce. Majestátní Vejce k třístému výročí Romanovců s překvapením v podobě otáčejícího se glóbu bylo předáno Alexandře Fjodorovně. Zůstává v Rusku jako součást expozice Zbrojnice Kremlu. Mikuláš II. daroval Pihlové Zimní vejce své matce.
Nobel se dočasně vzdal svých práv k motivu námrazy, čímž umožnil Pihlové navrhnout imperiální vejce se zimní tematikou. Zimní vejce symbolizuje přechod od drsné zimy k jaru, pulzujícímu období obnovy. Jako velikonoční dar je příhodný díky svému ztvárnění myšlenky zmrtvýchvstání. Svým stylem se výrazně odlišovalo od předchozích vajec Fabergé, která čerpala inspiraci z dějin umění. Vize Pihlové je originální a moderní. Faktura prozrazuje, že jeho cena činila 24 600 rublů (v přepočtu zhruba 1,8 milionu Kč v roce 2025), což byla před revolucí nejvyšší cena zaplacená za imperiální vejce.
Vejce je vyrobeno z mistrovsky vyřezávaného křišťálu. Jeho vnější plášť o výšce přibližně 10,2 cm má vzor sněhových vloček tvořených přibližně 4 500 drobnými diamanty zasazenými do platiny. Vnitřek je rytý s motivem námrazy. Podstavec z křišťálu připomíná tající blok ledu a i on je zdoben platinovou dekorací osazenou růžově broušenými diamanty. Místo sněhových vloček zde motiv evokuje drobné potůčky. Překvapení vejce, vysokého zhruba 8,3 cm, tvoří prolamovaný platinový košík plný dřevních sasanek, raně jarní kvetoucí rostliny. Květy jsou z jemně vyřezávaného bílého křemene a listy z nefritu. Leží na loži ze zlatého mechu.
Když vypukla revoluce, bylo Zimní vejce zkonfiskováno imperiální rodině. Spolu s mnoha dalšími poklady Romanovců bylo převezeno z Petrohradu do Zbrojnice Moskevského Kremlu. Koncem 20. let 20. století jej Sovětský svaz, zoufale potřebující finanční prostředky, prodal londýnské firmě Wartski, specialistům na starožitné šperky. Odtud se následně dostalo do různých soukromých sbírek. V letech 1975 až 1994 bylo jeho místo pobytu neznámé a vejce bylo považováno za ztracené.
V roce 1994 se znovu objevilo, když bylo vydraženo na aukci Christie’s v Ženevě za 7 263 500 švýcarských franků (v přepočtu zhruba 66 milionů Kč v roce 2025), což tehdy představovalo světový rekord za dílo Fabergébo. V roce 2002 se znovu prodalo v aukční síni Christie’s v New Yorku za rekordních 9,58 milionu dolarů (v přepočtu přibližně 220 milionů Kč v roce 2025).
Výstava „‚Zimní vejce‘ a další významná díla Fabergé z knížecí sbírky“ zavítala do tří poboček aukčního domu Christie’s: v New Yorku od 7. do 13. listopadu, v Hongkongu bylo od 20. do 22. listopadu a v Londýně od 27. listopadu do 2. prosince 2025. Více informací je k dispozici na christies.com.
Máte tip na příběh z oblasti umění a kultury? Napište nám na namety@epochtimes.cz.
(Aktualizoval Michal Cabejšek.)
–ete–
