Stát nyní nechystá zvláštní náhrady pro ústecký region za chystanou těžbu lithia v Krušných horách. Ve Sněmovně to dnes řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) na dotaz Jana Papajanovského (STAN), jenž poukazoval například na zvýšenou zátěž životního prostředí. Pokud by se kompenzace zavedly, podle Havlíčka by je mohly začít žádat i jiné regiony zatížené těžbou nerostů.
„V tuto chvíli se tam neplánuje žádné specifické odškodňování,“ uvedl Havlíček, podle kterého teď pro takový postup není důvod. V kraji podle něho přibudou pracovní místa, budou se tam odvádět všechny běžné daně, jako je daň z nemovitosti, a odvody a vzniknou nové obchodní příležitosti.
Papajanovský uvedl, že výnos z těžby lithia by měl být v řádu miliard korun a možná i více než deset miliard korun ročně. Ptal se na možnost změn systému úhrad z vydobytých nerostů nebo rozdělování sdílených daní. „Když to uděláme, přijde jiný region, který bude zatížen těžbou něčeho jiného,“ řekl k tomu Havlíček.
Těžbu plánuje společnost Geomet, v níž většinu vlastní Severočeské doly, člen skupiny ČEZ, zbylých 49 procent má australský holding EMH. Rudu s obsahem lithia chce získávat hlubinným způsobem. Zpracovatelský závod má být v Prunéřově na Chomutovsku. Na konci loňského roku ČEZ zveřejnil závěry studie proveditelnosti, podle které těžbě nestojí v cestě žádné technologické překážky. Těžba a závod na zpracování suroviny přinesou podle odhadu investora kolem 2000 pracovních míst, obdobný počet má vzniknout v navazujícím dodavatelském řetězci.
Se zahájením projektu se předběžně předpokládá v roce 2030. Těžbu lithia v minulosti zařadila Evropská komise mezi strategické projekty v nařízení o kritických surovinách. Vláda označila Cínovec za ložisko strategického významu. Lithium se považuje za kov budoucnosti, klíčové bude například v automobilovém průmyslu.
