Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL, EPP) se včera oficiálním dopisem obrátil na eurokomisaře pro rozpočet, boj proti podvodům a veřejnou správu Petra Serafina. Vyzývá v něm Evropskou komisi k okamžité reakci na další případ, který označuje jako netransparentní a účelové přerozdělování evropských finančních prostředků na Slovensku.
Podnětem je výzva slovenského Ministerstva životního prostředí č. PSK-MZP-035-2025-DV-KF z července 2025, financovaná z evropského programu ESF+, jehož cílem má být pomoc regionům ohroženým extrémními klimatickými jevy a posilování jejich odolnosti. Výsledky výzvy však podle Zdechovského vzbuzují zásadní pochybnosti.
„Z celkem 59 podaných žádostí, převážně ze strany místních a regionálních samospráv, byly schváleny pouze čtyři projekty. Dva z nich jsou přitom přímo spojeny se soukromými rekreačními a turistickými projekty s minimálním veřejným přínosem,“ upozornil Zdechovský, který je koordinátorem Evropské lidové strany (EPP) ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu (CONT).
Dva ze schválených projektů si rozdělily téměř tři čtvrtiny z celkové částky 11 milionů eur. Jeden z nich se má týkat vodohospodářského projektu v podobě jezírka určeného pro soukromý golfový resort napojený na podnikatele Ivana Kmotríka, upřesnil europoslanec. Kmotríka časopis Forbes označil v roce 2025 za 22. nejbohatšího Slováka v zemi.
Ve druhém případě má jít o obří betonové nádrže na zadržování vody v lyžařském středisku Bachledka u Ždiaru v hodnotě 5,4 milionu eur. Podle poslankyně Progresivní strany Tamary Stohlové má ale projekt sloužit jen 97 lidem.
„Přesměrování prostředků určených na adaptaci na změnu klimatu do luxusní infrastruktury pro soukromé zájmy považuji za jasné zneužití evropských peněz. Evropské fondy nemají sloužit úzkým ekonomickým skupinám, ale veřejnému zájmu,“ sdělil Zdechovský.
Připomenul, že nejde o ojedinělý případ. Kauza podle něj zapadá do dlouhodobého a již zdokumentovaného vzorce politicky kontrolovaného přerozdělování evropských fondů na Slovensku, který navazuje například na dosud nevyřešený skandál Hacienda.
Epoch Times oslovil s žádostí o vyjádření slovenský Úřad vlády a Ministerstvo životního prostředí. Ministerstvo životního prostředí prostřednictvím odboru komunikace odpovědělo, že Zdechovský „nedisponuje ani základními informacemi, které by se očekávaly od podavatele podnětů“. Podle úřadu bylo podáno 26 žádostí, ne 59, jak tvrdí europoslanec, přičemž hodnocením s doporučením ke schválení prošlo 6 projektů, ne 4.
Ministerstvo upozornilo, že šlo o první výzvu na vodohospodářská opatření, která byla určena i soukromému sektoru, což schválila už předchozí vláda. „Nikomu nemůže vadit, že se soukromý sektor účastnil výzvy určené právě pro něj,“ napsal mluvčí.
Dodal, že ani kladně vyhodnocené projekty ještě nebyly zprocesovány. „Žadatelským subjektům nebylo vyplaceno ani jedno euro a nebyla podepsána žádná smlouva, nikomu dosud nevznikl žádný právní závazek,“ uvedlo ministerstvo.
Rušení protikorupčních orgánů
Situaci podle Zdechovského zhoršuje fakt, že na Slovensku byly v posledních letech rozpuštěny nebo výrazně oslabeny klíčové protikorupční a vyšetřovací instituce. „Kontrolní a vyšetřovací mechanismy selhávají. Stát dnes nemá efektivní kapacitu řešit rozsáhlé podvody s evropskými prostředky,“ varoval v tiskovém prohlášení.
Evropská komise včera ústy svého komisaře pro demokracii, spravedlnost, právní stát a ochranu spotřebitele Michaela McGratha odsoudila přijetí slovenského zákona na de facto zrušení Úřadu na ochranu oznamovatelů. Podle komisaře jde o porušení evropského práva a komise proto spustila konání o porušení povinnosti. Po zrušení klíčových protikorupčních orgánů podle něj došlo k průtahům v již započatých vyšetřováních a k poklesu počtu vyšetřovaných případů.
Slovenská Národní rada schválila zákon o změně Úřadu na ochranu oznamovatelů v prosinci 2025 s očekávanou platností od 1. ledna 2026. Ústavní soud však jeho platnost pozastavil, dokud neprošetří, zda je v souladu s národním a evropským právem.
Zdechovský se domnívá, že vývoj na Slovensku má važné dopady na důvěru veřejnosti. „Slovenští občané rychle ztrácejí důvěru nejen ve své národní instituce, ale stále častěji i v Evropskou unii. A tuto důvěru nelze považovat za samozřejmost,“ dodal.
V dopise proto Zdechovský vyzývá Evropskou komisi, aby převzala aktivní roli při ochraně finančních zájmů EU a dodržování zásad právního státu, pokud selhávají vnitrostátní mechanismy.
„Evropská komise nesmí fungovat jako bankomat pro soukromé zájmy. Pokud nebude reagovat rozhodně a viditelně, vyšle to nebezpečný signál, že systémová korupce a demokratický úpadek mohou pokračovat bez následků,“ uzavírá Tomáš Zdechovský.
Zdechovský stál v čele delegace Výboru Evropského parlamentu pro kontrolu rozpočtu (CONT), která v květnu 2025 navštívila Slovensko, kde podle jeho slov zjistila podvody, rozkrádání a jiné nesrovnalosti s vyplácením evropských peněz.
„Mluvíme tu o systémovém problému, kdy peníze evropských daňových poplatníků mizely v podivných projektech, které rozhodně nesloužily ku prospěchu občanů Slovenska,“ uvedl tehdy politik pro Epoch Times.
Evropské peníze byly přerozdělovány prostřednictvím Zemědělské platební agentury (PPA), která má alokovat prostředky v oblasti zemědělství a rozvoje venkova. Podle tvrzení bývalého generálního ředitele PPA Jaroslava Janoše, který byl dle svých slov z agentury vyštván, protože chtěl prosadit změny v jejím fungování, však slouží úřad jako propracovaný nástroj pro přerozdělování peněz slovenským oligarchům.
