Vláda tento týden schválila návrh změny trestního zákoníku, která má rozšířit trestný čin obchodování s lidmi o „zneužívání náhradního mateřství“ a „nezákonné osvojení“. Kolem návrhu se vedou polemiky, na které Ministerstvo spravedlnosti zareagovalo.
Někteří pozorovatelé tvrdí, že půjde o úplný zákaz náhradního mateřství, jiní, že bude muset náhradní mateřství povolovat soud nebo že se stane dosud praktikované náhradní mateřství v ČR ilegálním. Další spekulují nad tím, zda by se takzvaná Operace Španěl odvíjela s novým zákonem jinak.
Podle ministerstva má zákon trestat výslovně pouze „vykořisťování spočívající v užití ženy nebo dívky k otěhotnění, aby jí bylo následně narozené dítě odejmuto nebo bylo přenecháno jiné osobě“. Tedy má jít o situaci, kdy někdo přinutil (zneužil) ženu k tomu, aby odnosila dítě pro někoho jiného, což by zákon vnímal jako „vykořisťování“ a „obchodování s lidmi“.
„Jde tedy o situace, kdy náhradní matka je obětí tohoto trestného činu, kdy je její svobodné rozhodování zásadně omezeno nebo zcela eliminováno (např. použitím násilí, pohrůžky násilím, závažnou závislostí nebo tísní), případně jde o situace, kdy se jedná o dívku mladší 18 let,“ vysvětluje v tiskové zprávě ministerstvo.
Vyvíjela by se Operace Španěl jinak?
Co se týče zneužívání náhradního mateřství, zřejmě nejznámějším případem u nás je operace Španěl, v rámci které v roce 2023 zasahovala policie proti organizované skupině při reprodukční klinice v Praze. Ta k rození dětí pro zákazníky využívala ženy z Ukrajiny. Ženy přijížděly do ČR porodit děti a následně je předávaly zahraničním „objednatelům“. Ti si je odváželi s sebou.
Policie vypátrala na 40 takto zplozených dětí, z nichž se do heterosexuálního páru dostaly pouze dvě z nich. Ostatní byly předány zejména homosexuálům a o samotě žijícím mužům.
Policie tehdy skupinu nemohla trestně stíhat, protože pro jejich činnost neexistoval trestně právní rámec. „Nemáme legislativu upravující surogátní (náhradní) mateřství, a proto si vybrali Prahu jako centrum, v němž docházelo k legalizaci celého procesu, uvedl tehdy plukovník Libor Honeš z Národní centrály proti organizovanému zločinu.
„Nemáme legislativu upravující náhradní mateřství, a proto si vybrali Prahu jako centrum, v němž docházelo k legalizaci celého procesu.“
— plk. Libor Honeš, Národní centrála proti organizovanému zločinu
Požádali jsme Ministerstvo spravedlnosti, Nejvyšší státní zastupitelství a Polici o vyjádření, zda novela umožní policii v budoucnosti takové případy stíhat.
Ministerstvo ani Státní zastupitelství však nechtěly situaci zpětně hodnotit. Zda by jednání zmiňované skupiny naplňovalo s novou úpravou trestního zákoníku skutkovou podstatu trestného činu, zatím není jasné.
Novela „reaguje na nové formy vykořisťování, které se v Evropě i ve světě objevují stále častěji“, mezi něž patří například „obchodování s dětmi (prodej dítěte cizí osobě)“, sdělila deníku Epoch Times Lucie Rozsypalová z Odboru komunikace Ministerstva spravedlnosti.
Novela navíc nepostihuje pouze toho, kdo dítě za odměnu svěřuje pro účely adopce (či obdobný účel), ale i osobu, která dítě za úplatu přijímá. „Druhá strana takového ujednání má tedy neodůvodněně příznivější postavení, což novela napravuje,“ uvádí ministerstvo.
Případ pražské kliniky
„Organizovaná skupina najímala a rekrutovala ženy pro homosexuální muže, kteří nesplňují legální podmínky pro náhradní mateřství,“ vysvětlil plukovník Honeš podrobnosti k Operaci Španěl. „Oficiálně prohlašovali, že služby nabízejí pro heterosexuální manželské páry.“
Policista popsal, že v praxi probíhala jejich činnost tak, že vajíčko oplodněné spermatem „objednatele“ bylo vloženo do dělohy ženy, která dítě odnosila. Těsně před porodem byla žena, původem z Ukrajiny, převezena do České republiky, kde dítě porodila.
Žena potom měla jít s „objednatelem“ na úřad a předstírali, že tvoří pár. Muž byl zapsán jako otec narozeného dítěte a dítě nabylo občanství otce. Matka se potom vzdala dítěte ve prospěch otce, oficiálně dala souhlas s jeho odcestováním do zahraničí a vzdala se práv na dítě. Konzulární oddělení vydalo pas a otec s dítětem odcestoval.
„Kliniku nezajímalo, jaký muž si dítě objednává. Mnohdy byly uváděny fiktivní osoby,“ říká policejní plukovník s tím, že se snažili ve spolupráci s Europolem dohledávat všechny takto narozené děti a také matky na Ukrajině, kam celý případ také postoupili.
„Zkoumali jsme genetické vazby mezi otci a dětmi a zjistili jsme, že se jedná o biologické otce. Často muže vyššího věku, jen malé procento byly páry,“ říká plukovník Honeš.
„Pomocí mezinárodní sítě jsme dohledávali takto narozené děti a zjišťovali jsme, jestli nejsou zneužívány k pornografii nebo prostituci,“ uvedl Honeš s tím, že jeden z nalezených otců se o dítě nestará adekvátně a další si dítě nepřevzal. Motivem jednoho z „objednatelů“ (otců) byla jeho touha mít chlapce, aby byl „zachován jeho rod“, o děti se podle zjištění policie nestaral, byly předány chůvě, zatímco muž se věnoval své podnikatelské činnosti.
Současný stav na klinikách zákon „neovlivní“
Novela trestního zákoníku podle Ministerstva spravedlnosti nebude trestně stíhat situace, které dnes běžně probíhají, kdy heterosexuální pár ze zdravotních důvodů nemůže mít děti a obrátí se proto na náhradní matku a reprodukční klinika zaštítí proces oplodnění a odnošení dítěte, nebo když nějaké dvojice hledají náhradní matky ve facebookových skupinách.
Předkládaná novela trestního zákoníku podle mluvčí „v žádném případě nepředjímá řešení situací, kdy se dospělá žena zcela dobrovolně rozhodne být náhradní matkou“.
Ministerstvo však zároveň uvádí, že institut náhradního mateřství „by měl být komplexně upraven samostatným zákonem“. Podle ministra Tejce zůstává výše popsaný současný stav využívání náhradního mateřství „v šedé zóně“ a vláda se bude podle něho snažit do konce roku tuto situaci upravit v občanském zákoníku a zdravotnických předpisech.
