V roce 2025 stoupla spotřeba elektřiny, plynu i tepla. Největší meziroční nárůst byl zaznamenán u plynu a zvýšila se i výroba elektřiny. Informoval o tom Energetický regulační úřad (ERÚ) v tiskové zprávě.
Růst táhli podle předsedy ERÚ Jana Šefránka zejména menší odběratelé z řad domácností a malých podnikatelů. Navýšení ovlivnila jednak nižší teplota a také klesající ceny, uvedl.
Elektřina
Čistá spotřeba elektřiny loni stoupla na 59 TWh, tj. meziročně o 1,8 %. Netto, neboli čistá spotřeba, je spotřeba očištěná o ztráty při výrobě a vlastní spotřebu elektráren.
K nejvýraznějšímu nárůstu spotřeby došlo u domácnosti (+ 6,5 %), v menší míře i u podnikatelů (+ 1,9 %). V kategorii velkoodběratelů na hladině vysokého napětí došlo oproti roku 2024 jen k nepatrné změně (+ 0,2 %). Naopak velkoodběratelé na hladině velmi vysokého napětí spotřebovali o 2,9 % elektřiny méně.
Výroba elektřiny stoupla o 3,2 %. Česko i v loňském roce zůstalo čistým exportérem, když vyvezlo netto 7,4 TWh. Na výrobě se tradičně nejvíce podílely jaderné a parní elektrárny, v nichž se v součtu vyrobilo 81,5 % veškeré elektřiny. Jaderné elektrárny, jejichž celkový instalovaný výkon je 4,3 GW, byly loni s vyrobenými 32 TWh největším českým zdrojem elektřiny se 42 % podílem na celkovém mixu.
Fotovoltaické elektrárny vyrobily zhruba 6 % veškeré elektřiny, což je meziročně o 18,6 % více. Jejich celkový instalovaný výkon se navýšil ze 4 GWe na 4,5 GWe. Více elektřiny vyrobily rovněž přečerpávací (+ 14,5 %) a plynové a spalovací (+ 4,6 %) elektrárny. Naopak k propadu došlo u elektráren vodních (- 40,2 %), větrných (- 7,2 %) a paroplynových (- 1,4 %). Podíly jednotlivých zdrojů jsou zobrazeny níže (zdroj: ERÚ).
Plyn
Spotřeba plynu narostla oproti roku 2024 o 6,5 %, celkově se jednalo o 7,2 mld. m3 (78,9 TWh). Velkou měrou k tomu přispěly meziročně nižší teploty. Zatímco předloni byla průměrná teplota roku 10,5 °C, loni to bylo o stupeň a půl méně. Proto pokud se spotřeba přepočte na dlouhodobý teplotní normál (8,7 °C), vzrostla jen o 0,5 %.
Spotřeba meziročně stoupla zejména u menších odběratelů, domácností (o 9,9 %) a podnikatelů (o 9,3 %). U středních odběratelů došlo k nárůstu o 6,4 %, u velkoodběratelů o 3,4 %.
Tok plynu přes tuzemskou soustavu byl loni stále výrazně nižší než před vypuknutím války na Ukrajině, zároveň ale o desítky procent vyšší než v roce 2024. Do tuzemské soustavy přiteklo 8,5 mld. m3 (meziročně + 39,9 %) a odteklo 1,3 mld. m3, tedy takřka čtyřikrát víc než v roce 2024. V zásobnících bylo na konci loňského roku 2,3 mld. m3 plynu a byly tak naplněny z 64,8 %, uvádí ERÚ ve zprávě.
Teplo
Spotřeba tepelné energie v soustavách centrálního zásobování meziročně vzrostla o 3,4 % (na 68,2 PJ). Růst táhly podle úřadu zejména sektor obchodu, služeb, školství a zdravotnictví (meziročně + 8,1 %) a domácnosti (+ 5,5 %). Naopak spotřeba v průmyslu velmi nepatrně klesla (- 0,1 %).
Celkově se loni v Česku vyrobilo 137 PJ tepla, o 3,1 % více než v roce 2024. Výroba tepla ze zemního plynu se zvýšila o 8 %, u biomasy o 11,1 %. Výroba z hnědého uhlí naopak mírně klesla o 0,6 %. Hnědé uhlí zůstává v teplárenství nejvyužívanějším palivem, následuje zemní plyn a biomasa.
