Přípravky na ochranu rostlin zdaleka nezůstávají jen na okrajích polí. Ukazuje to celoevropská analýza vzorků půdy. Dopady jsou významné – glyfosát a další látky napadají i prospěšné půdní organismy, a to i tam, kde se vůbec nepoužívají.
Stručně:
- Studie analyzovala půdy z luk, lesů i zemědělských polí ve 26 evropských zemích.
- 70 procent vzorků bylo kontaminováno pesticidy.
- Pesticidy byly nalezeny i v půdách, kde se běžně nepoužívají.
- Obzvlášť ohrožené jsou prospěšné houby, které pomáhají plodinám přijímat vodu a živiny.
Život pod našima nohama je klíčový pro zachování důležitých ekosystémových funkcí a služeb – například produkce potravin, ochrany před erozí či regulace vody.
Mezinárodní studie nyní poprvé přináší komplexní kvantitativní důkazy o stavu půd v Evropě. Výsledky šetření zaměřeného na rozšíření a dopady přípravků na ochranu rostlin v zemědělství ukazují, že 70 procent evropských půd je kontaminováno pesticidy – a to nejen na polích.
„To má dopad na různé prospěšné půdní organismy, jako jsou houby (mykorhiza) a hlístice (nematody), a snižuje to jejich biodiverzitu,“ uvedl vedoucí studie Marcel van der Heijden, profesor Institutu rostlinné a mikrobiální biologie na Univerzitě v Curychu.
Vzorky půdy z 26 evropských zemí
Studii realizovalo mezinárodní konsorcium deseti evropských výzkumných institucí, mezi nimiž bylo Společné výzkumné středisko Evropské unie, Švýcarská federální výzkumná stanice pro zemědělství Agroscope a Univerzita v Curychu.
Vědci zkoumali dopady 63 běžně používaných pesticidních látek a odebrali celkem 373 vzorků půdy z polí, lesů a luk ve 26 evropských zemích.
Nejčastěji byly nalezeny fungicidy – tedy přípravky proti houbovým chorobám. Ty tvořily 54 procent všech zjištěných pesticidů. Následovaly herbicidy s podílem 35 procent – především glyfosát – a insekticidy s 11 procenty.
Nejvyšší koncentrace pesticidů byla zjištěna na zemědělských polích. Látky se však objevily i v lesích a na loukách, kde se běžně nepoužívají. Podle vědců je pravděpodobnou příčinou šíření postřikového aerosolu větrem.
Široké dopady na prospěšné organismy
Problém řady přípravků na ochranu rostlin spočívá v tom, že nehubí pouze škůdce ohrožující plodiny, ale také užitečné půdní organismy.
Vědci proto ve vzorcích analyzovali druhovou rozmanitost půdních organismů – bakterií, hub, hlístic i jednobuněčných organismů. Zjistili, že pesticidy výrazně mění živá společenstva v půdě.
„Mykorhizní houby, které jsou pro naše plodiny klíčové, jsou pesticidy obzvlášť zasaženy,“ uvedl půdní ekolog van der Heijden. Tyto houby se propojují s kořeny plodin a pomáhají jim přijímat vodu i živiny. Za zvlášť škodlivý označil fungicid bixafen, používaný proti houbovým chorobám obilovin – negativně ovlivňuje řadu zkoumaných půdních organismů.
Výzkumníci rovněž prokázali, že rezidua pesticidů mění samotné funkce půdy.
„Některé organismy, zejména několik druhů bakterií, z používání pesticidů těží – pravděpodobně proto, že jiné organismy jsou potlačeny,“ doplnila hlavní autorka studie Julia Königerová.
Tento jev doložili analýzou klíčových prvků půdních funkcí, například procesů obnovy a uvolňování živin, jako jsou fosfor a dusík.
„Výsledky naznačují, že používání pesticidů narušuje přirozenou schopnost půdy zásobovat rostliny živinami. K udržení výnosů je pak nutné dodatečné hnojení,“ vysvětlil van der Heijden.
Nutnost politických opatření
Škodlivé účinky některých pesticidů na ptáky, včely a další hmyz jsou dlouhodobě známé a zdokumentované. Aktuální studie nyní upozorňuje na další závažnou oblast.
„Naše studie ukazuje, že pesticidy představují významnou ekologickou zátěž také pro půdu. Často se vůbec nezohledňuje, jak působí na organismy, které nejsou cílovým objektem jejich použití,“ uvedla druhá vedoucí studie Maria J. I. Brionesová. Některé účinné látky se navíc rozkládají velmi pomalu, zůstávají v půdě po řadu let a mají dlouhodobé dopady na půdní ekosystém.
Podle autorů by proto ekotoxikologické hodnocení nemělo vycházet pouze z testů na jednotlivých druzích, ale mělo by zohledňovat i dopady pesticidů na celá společenstva organismů a jejich funkce v půdě. Politická reprezentace by měla tyto aspekty naléhavě zohlednit v probíhající debatě o regulaci pesticidů.
Studie byla zveřejněna 28. ledna 2026 v odborném časopise Nature.
–etge–
