Dnes začalo platit globální clo na dovoz do USA, které prezident Donald Trump o víkendu stanovil na 10 procent. Reagoval tak na rozhodnutí amerického nejvyššího soudu, který zrušil Trumpova předchozí vysoká cla přijatá na základě zákona o mezinárodních mimořádných hospodářských pravomocích.
Prezident podepsal minulý týden v pátek exekutivní příkaz, kterým stanovil desetiprocentní dovozní přirážku jen několik hodin po vynesení rozsudku. Následně pohrozil, že sazbu zvýší na 15 procent. Příslušný příkaz k navýšení sazby ale nepodepsal do dnešních 0:01 washingtonského času (6:01 SEČ), kdy začalo platit desetiprocentní clo, uvedla agentura Bloomberg.
Bílý dům pracuje na formálním nařízení, které zvýší globální celní sazbu na 15 procent, řekl Bloombergu zástupce Trumpovy administrativy. Časový harmonogram pro zavedení vyšší sazby zatím nebyl stanoven, uvedl úředník.
Podle článku 122 obchodního zákona z roku 1974 může prezident zavádět nová cla ve výši až 15 procent s maximální délkou platnosti 150 dní. Případné prodloužení musí schválit Kongres. Nejvyšší soud USA v pátek označil za nezákonná plošná cla, která prezident Trump uvalil na základě zákona o mezinárodních mimořádných hospodářských pravomocích (IEEPA) z roku 1977.
Americký Úřad celní a hraniční ochrany (CBP) dnes v návaznosti na rozhodnutí nejvyššího soudu zastavil výběr cel uložených na základě IEEPA. Týká se to cel, která Trump označil za reciproční a která uvalil na dovoz z většiny zemí světa, tak i cel uvalených na dovoz z Kanady, Mexika a Číny, jež Trump odůvodnil hrozbou pašování drogy fentanyl či příslušných ingrediencí.
Podle analýzy Bloombergu činila americká průměrná efektivní celní sazba před rozhodnutím soudu 13,6 procenta. Po zrušení cel podle IEEPA a zavedení nového plošného desetiprocentního poplatku průměrná sazba klesla na 10,2 procenta. Pokud dojde k navýšení nových cel na 15 procent, průměrná efektivní sazba bude činit 12,1 procenta. V roce 2024 činila průměrná americká celní sazba 2,3 procenta.
Trumpova vláda podle listu The Wall Street Journal (WSJ) zároveň zvažuje uvalení nových cel na několik odvětví odůvodněných národní bezpečností. Tato cla se mají opírat o článek 232 obchodního zákona z roku 1962, který prezidenta opravňuje zatížit poplatky dovoz ohrožující národní bezpečnost. Tyto dovozní poplatky by se mohly týkat oblastí, jako jsou velká bateriová úložiště, plastová potrubí, kovové armatury, průmyslové chemikálie nebo zařízení pro elektrické a telekomunikační sítě.
