Chytré technologie v domácnostech příliš nesnižují čas, který lidé tráví domácími pracemi. Místo toho mají spíše tendenci dělat další či jiné domácí práce, který podle vědců lze nazvat jako digitální údržbu domácnosti. Vyplývá to z projektu, na kterém pracoval Sociologický ústav Akademie věd ČR. Uvedl to v tiskové zprávě.
„Chytré technologie také nemění rozdělení práce v domácnosti, větší vliv má genderové uspořádání páru či rodiny. Pokud jsou genderové role nastaveny konzervativně, technologie ovládá spíše muž (a žena se spíše stará o děti a domácnost). Pokud jsou genderové role nastaveny více rovnoprávně, partneři také více sdílejí péči o domácí technologie,“ uvedla Nina Fárová z ústavu.
Za mylnou označila myšlenku, že chytrá domácnost funguje bezchybně. „Technologie je třeba udržovat, opravovat, čas zabere i nastavování a optimalizace. Správci chytrých domácností – nejčastěji muži – o této činnosti ale mluvívají jako o koníčku,“ řekla.
Vědci uvedli, že muži obecně zaujímají k technologiím více zvídavý a kutilský přístup, který někdy v domácnostech může vést k hádkám, když některé z chytrých zařízení nefunguje nebo je odvádí od jiných domácích povinností. „To jsou situace, které často popisují spíše ženy – muž se jde věnovat svému koníčku, tedy technologiím, namísto toho, aby třeba pečoval o děti nebo domácnost. Muži ale naopak podobné situace rámují jako péči o domácnost a rodinu,“ řekla Fárová.
Ženy technologie v domácnostech také používají, ale podle vědců spíše pasivně. Jedním z vysvětlení podle nich je takzvaný gender digital gap. „Ženy často nemají prostor a možnost sledovat nové digitální trendy, častěji také nemají technické nebo inženýrské vzdělání, proto v chytré domácnosti ustupují do pozadí, protože třeba neví, jak si technologie nastavit, aby jim pomáhaly, nebo je v domácnostech jednoduše nepotřebují,“ uvedla Fárová. Ženám tak podle vědců chytré technologie paradoxně můžou přinést více tradičních prací, protože muž, správce, je vytížen starostmi s chodem chytré domácnosti.
Digitální kontrola
Z výzkumu dále vyplývá, že ženy jsou kritičtější k případným rizikům spojeným s technologiemi a jsou citlivější na praktiky spojené s dohledem nebo kontrolou jako například sledování pomocí kamer v domácnosti.
Chytré technologie podle vědců také zintenzivňují existující formy domácího násilí a přinášejí i nové formy zneužívání. „Může jít o sledování přes chytré hodinky, kontrolu on-line účtů, výhradní kontrolu chytré domácnosti jako třeba opakované vypínání a zapínání světel nebo odstřihnutí od internetu, krádež identity a další,“ uvedla Fárová.
Vědecký tým uskutečnil 31 etnografických studií v chytrých domácnostech v Česku, v Polsku a v Německu. Do vzorku badatelé a badatelky zahrnuli domácnosti svobodných lidí, páry, a to včetně homosexuálních, i celé rodiny.
