Aktualizováno, 28.2.2026, 19:30
Izrael a Spojené státy zahájily dnes ráno operaci proti Íránu. Izraelský ministr obrany Jisrael Kac uvedl, že jde o preventivní útok. Americký prezident Donald Trump ve svém videu na sociální síti Truth Social sdělil, že cílem akce je ochránit americký lid před hrozbou, kterou představuje íránský režim. USA se postarají o to, aby Teherán nezískal jadernou zbraň, uvedl Trump.
Erdogan označil íránské útoky na země Perského zálivu za neakceptovatelné
Turecko podle prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana udělá vše, aby zastavilo útoky na Írán, píše dnes agentura Reuters. Ankara už proto podle něj činí všechna potřebná opatření. Zároveň ale Erdogan odsoudil íránské odvetné útoky na některé arabské země, které v Perském zálivu hostí americké vojenské základny.
„Zrychlíme naše diplomatické úsilí, aby se všechny strany vrátily k jednání,“ uvedl podle Reuters Erdogan, který také vyjádřil znepokojení a smutek nad útoky na Írán.
Erdogan však označil íránské dronové a raketové útoky na země Zálivu za neakceptovatelné. Teherán v odvetě za americké a izraelské útoky útočil na Izrael a několik arabských zemí, jako jsou Bahrajn, Spojené arabské emiráty nebo Saúdská Arábie. Rijád se už proti íránským útokům vymezil.
Bez diplomacie a zdrženlivosti se situace v regionu podle tureckého prezidenta bude dramaticky vyvíjet. Zejména muslimské země tak musejí aktivně jednat, dodal.
Pavel: ČR kroky íránského režimu dlouhodobě odsuzuje, priorita je bezpečí Čechů
Česko dlouhodobě odsuzuje kroky íránského režimu, jeho porušování lidských práv, podporu terorismu či ruské agrese proti Ukrajině. Na síti X to uvedl prezident Petr Pavel. Napsal, že bezprostřední českou prioritou je zajistit bezpečnost Čechů a diplomatů. Reagoval tak na vývoj situace kolem Íránu. Podle prezidenta je předčasné hodnotit dopady americko-izraelského útoku. Doufá, že se dalšímu vyhrocení situace podaří zabránit.
„V tuto chvíli je předčasné hodnotit dopady americko-izraelského útoku na Írán. Dlouhodobě však odsuzujeme destabilizační kroky íránského režimu, jeho systematické porušování lidských práv, podporu terorismu i podporu ruské agrese proti Ukrajině. Doufám, že se nyní podaří zabránit dalšímu vyhrocení situace a snížit napětí v regionu,“ uvedla hlava státu.
Pavel napsal, že aktuální dění na Blízkém východě pozorně sleduje. „Naší bezprostřední prioritou je zajistit bezpečnost všech českých občanů a diplomatů. Děkuji všem, kteří se na tomto úsilí v těchto náročných chvílích podílejí,“ uvedl prezident.
Policie na síti X dnes uvedla, že zatím nic nenasvědčuje tomu, že by Česku kvůli konfliktu na Blízkém východě hrozilo nebezpečí. Přesto přijala preventivní opatření.
Německo, Francie a Británie odsoudily íránské útoky na Blízkém východě
Německo, Francie a Británie dnes ve společném prohlášení odsoudily íránské útoky na státy v oblasti Blízkého východu. Německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer vyzvali Teherán, aby obnovil jednání. Íránci podle prohlášení tří evropských lídrů musí mít možnost určit si vlastní budoucnost.
Babiš: Nekontrolovatelný íránský jaderný program je nebezpečí pro ČR i Evropu
Nekontrolovatelný íránský jaderný program a podpora terorismu představují nebezpečí pro Česko i Evropu. ČR proto stojí za spojenci. Na síti X to uvedl předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Reagoval tak na izraelsko-americké údery v Íránu. Podle Babiše je teď nejdůležitější zajistit bezpečí Čechů, kteří v Íránu zrovna jsou.
„Situaci na Blízkém východě pozorně sledujeme, v tuto chvíli je pro nás nejdůležitější zajistit bezpečí našich občanů, kteří se v Íránu stále nachází,“ napsal Babiš. Dodal, že ministr zahraniční Petr Macinka (Motoristé) je v kontaktu se zastupitelským úřadem v Teheránu.
Podle předsedy vlády íránský jaderný program představuje riziko. „Nekontrolovatelný íránský jaderný program a podpora terorismu jsou nebezpečím i pro nás a celou Evropu. Česká republika proto stojí za našimi spojenci a věřím, že v regionu brzy nastane stabilita a mír,“ uvedl premiér.
Guterres vyzval k okamžitému příměří po amerických a izraelských úderech na Írán
Generální tajemník OSN António Guterres vyzval k okamžitému příměří a deeskalaci napětí po dnešních amerických a izraelských úderech na Írán, píše agentura Reuters. Pokud se tak nestane, hrozí podle něho rozsáhlý regionální konflikt. Rada bezpečnosti OSN se na žádost Francie sejde dnes ve 22:00 SEČ, aby projednala současnou situaci v Íránu a na Blízkém východě, uvedl na síti X francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot.
Ke svolání Rady bezpečnosti OSN vyzval už dnes francouzský prezident Emmanuel Macron, po něm tak učinily i Rusko a Čína. Rada má pět stálých členů, a to USA, Británii, Francii, Čínu a Rusko. Dalších deset členů se pravidelně střídá.
Moskva s Pekingem už loni v červnu odsoudily izraelské a americké útoky na Írán, které měly zničit jeho jaderné provozy. Loni v březnu s Teheránem jednaly obě země v Pekingu o diplomatickém řešení íránského jaderného programu.
Macinka: Vojenská operace na Blízkém východě může trvat i několik týdnů
Vojenská operace na Blízkém východě může být masivnější a trvat i několik týdnů. Na facebooku to dnes uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Lidé by proto podle něj nyní neměli cestovat do zemí blízkovýchodního regionu, vedle Íránu a Izraele se varování týká také Libanonu, Kuvajtu, Kataru, Bahrajnu a Spojených Arabských Emirátů. Ministerstvo zahraničních věcí je podle Macinky v kontaktu se všemi tamními zastupitelskými úřady, včetně toho v Teheránu.
Macinka dnes ráno telefonicky hovořil s izraelským ministrem zahraničí Gideonem Saarem, který mu potvrdil úzce koordinovanou akci v Íránu s americkými silami. „Hlavním cílem společných izraelsko-amerických úderů jsou podzemní íránská jaderná zařízení a další vojenské objekty spojené se systémy balistických střel,“ podotkl Macinka.
V Íránu jsou podle systému Drozd momentálně registrování tři Češi. Evakuační lety zatím Česko neplánuje. „Letecký prostor Íránu je uzavřený,“ sdělil Macinka serveru iDNES.cz. Na facebooku zdůraznil, že MZV dlouhodobě před cestami do regionu varovalo a v posledních týdnech a dnech důrazně vyzývalo přítomné české občany k neprodlenému opuštění země.
Britské letouny se zapojily do akce na Blízkém východě, řekl Keir Starmer
Britské letouny se na Blízkém východě zapojily do ochrany našeho lidu, zájmů a spojenců, řekl dnes britský premiér Keir Starmer. V televizním projevu dodal, že by se Írán měl zdržet dalších úderů a zastavit násilí a útlak svého lidu. Starmer zdůraznil, jak je důležité zabránit další eskalaci a vrátit se k diplomatickému procesu, napsala agentura Reuters.
Lídři institucí EU v reakci na útok na Írán zmínili potřebu chránit civilisty
K maximální zdrženlivosti, ochraně civilního obyvatelstva a plnému dodržování mezinárodního práva dnes v souvislosti s vývojem po ranním útoku USA a Izraele na Írán ve společném prohlášení vyzvali předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Zdůraznili také nesmírnou důležitost zajištění jaderné bezpečnosti a nešíření jaderných zbraní.
Spojené státy dnes ráno společně s Izraelem zahájily rozsáhlé údery na cíle v Íránu, který už v odvetě odpálil několik vln raket na Izrael a americké cíle v regionu. Prezident USA Donald Trump při oznámení útoku zdůraznil, že Teherán nesmí získat jadernou zbraň.
Von der Leyenová a Costa také ve svém prohlášení připomínají rovněž sankce, které EU přijala vůči Íránu. „Evropská unie přijala rozsáhlé sankce v reakci na jednání vražedného íránského režimu a revolučních gard a důsledně podporuje diplomatické úsilí zaměřené na řešení jeho jaderného a balistického programu,“ uvedli.
Evropská unie je dlouhodobým kritikem teheránského režimu a už v minulosti zavedla řadu sankcí vůči Teheránu kvůli jeho jadernému programu.
Sedmadvacetičlenný blok se nedávno dostal s Íránem do diplomatického sporu poté, co se rozhodl zařadit íránské revoluční gardy na unijní seznam teroristických organizací. Rozhodnutí o přidání gard na tento seznam, bylo reakcí na brutální potlačení protivládních protestů v Íránu tamními bezpečnostními složkami, při nichž podle odhadů zemřelo až 32.000 lidí.
Prohlášení dále zdůrazňuje, že státy Evropské unie společně podniknou všechny nezbytné kroky, aby zajistily potřebnou podporu občanům zemí EU, kteří se nacházejí v regionu.
Macron: Francie kvůli válce mezi USA, Izraelem a Íránem žádá svolání RB OSN
Rozpoutání války mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem má velmi vážné důsledky pro mezinárodní mír a bezpečnost, eskalace je nebezpečná pro všechny, uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron. Na sociální síti X také oznámil, že Francie žádá o naléhavé svolání Rady bezpečnosti OSN.
„Nynější eskalace je nebezpečná pro všechny. Musí přestat. Íránský režim musí pochopit, že nyní nemá jinou možnost, než se zapojit do jednání o ukončení svého jaderného a raketového programu, jakož i o akcích destabilizujících region. To je naprosto nezbytné pro bezpečnost všech na Blízkém východě,“ napsal Macron.
Zdůraznil také, že íránský lid musí dostat možnost svobodně si budovat svou budoucnost. Masakry diskvalifikovaly islámský režim a je nezbytné, aby se rozhodování se vrátilo do rukou lidí, dodal francouzský prezident s odkazem na nedávné krvavé potlačení rozsáhlých protirežimních protestů v zemi.
„V této klíčové chvíli jsou přijímána veškerá opatření k zajištění bezpečnosti našeho národního území, našich občanů a našeho majetku na Blízkém východě. Francie je rovněž připravena nasadit nezbytné zdroje na ochranu svých nejbližších partnerů, pokud o to požádají,“ ujistil Macron.
Australský premiér podporuje úsilí USA zamezit Íránu v získání jaderných zbraní
Australský premiér Anthony Albanese na síti X uvedl, že jeho země podporuje úsilí USA zamezit Íránu v získání jaderných zbraní a snahy zabránit mu v ohrožování mezinárodní bezpečnosti. Premiér dodal, že australští úředníci důkladně monitorují situaci v regionu.
„Je již dlouho známo, že íránský jaderný program představuje hrozbu pro světový mír a bezpečnost,“ napsal Albanese „Podporujeme kroky Spojených států, které mají zabránit Íránu v získání jaderné zbraně a v tom, aby Írán nadále ohrožoval mezinárodní mír a bezpečnost,“ dodal premiér.
Premiér také uvedl, že Austrálie a několik jejích spojenců dlouhodobě naléhaly na Írán, aby dodržoval lidská práva a základní svobody íránských občanů. „Tyto výzvy zůstaly bez odezvy. Místo toho režim zahájil brutální zásahy proti vlastnímu obyvatelstvu, které si vyžádaly tisíce mrtvých íránských civilistů. Režim, který se opírá o represi a vraždění vlastního obyvatelstva, aby si udržel moc, postrádá legitimitu,“ napsal Albanese.
Austrálie doporučila všem Australanům opustit Írán a vydala varování před cestami do Izraele a Libanonu. Podle Albanese je schopnost Austrálie poskytnout konzulární pomoc občanům v Íránu velice omezená.
Íránský lid potřebuje pomoc, aby svrhl režim, míní Zelenskyj
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že by podpořil operaci Spojených států proti režimu v Teheránu, ale nikoliv proti lidem v Íránu. Ti podle něj potřebují pomoc, aby svrhli režim, uvedl podle médií. Spojené státy a Izrael dnes ráno zahájily rozsáhlé údery na řadu cílů v Íránu.
„Myslím, že lidé v Íránu potřebují pomoc, aby změnili současný režim, který chce otevřeně útočit na jiné země a způsobuje spoustu škod. Tento režim je u moci už mnoho let. Lidé nemají žádná práva, lidé mizí, jsou zabíjeni a popravováni po tisících. Podpořil bych operaci proti režimu, ne proti lidu. To je velký rozdíl,“ řekl Zelenskyj televizi Sky News podle prezidentské kanceláře.
Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv míní, že operace proti Íránu ukázala amerického prezidenta Donalda Trumpa v pravdivém světle. „Mírotvůrce se do toho pustil znovu. Rozhovory s Íránem byly jen zástěrkou,“ napsal na sociální síti X. „Kdo má teď větší trpělivost čekat na žalostný konec nepřítele? Spojené státy mají teprve 249 let. Perská říše byla založena před více než 2500 lety. Uvidíme, co se stane za 100 let nebo tak nějak,“ dodal.
Čína vyzvala po amerických a izraelských úderech na Írán k okamžitému příměří
Čínské ministerstvo zahraničí v souvislosti s dnešními americkými a izraelskými údery na Írán vyzvalo k okamžitému příměří a ke zmírnění napětí, píše agentura Reuters. Íránská státní a územní suverenita by měla být podle Pekingu respektována a všechny zúčastněné strany by proto měly začít vyjednávat.
Norsko kritizuje útoky Izraele a USA na Írán, Polsko prý o útoku vědělo
Norský ministr zahraničí Espen Barth Eide uvedl, že je hluboce znepokojen útoky Izraele a Spojených států na Írán, a vyzval k diplomatickému řešení situace. Informovala o tom agentura Reuters. Polský prezident Karol Nawrocki o konfliktu na Blízkém východě prohlásil, že díky komunikaci se spojenci vědělo Polsko o vojenských akcích Spojených států a Izraele proti Íránu včas. Polský premiér Donald Tusk na síti X zároveň ujistil, že polští občané na území Íránu jsou v současnosti v bezpečí.
Norský ministr Eide byl ve svém vyjádření pro agenturu Reuters vůči postupu USA a Izraele kritický. „Izrael tento útok popisuje jako preventivní, ale to není v souladu s mezinárodním právem. Preventivní útoky vyžadují bezprostřední hrozbu,“ napsal ministr.
Polsko se k samotné operaci dosud oficiálně nevyjádřilo a prostřednictvím prezidenta pouze oznámilo, že komunikuje se svými spojenci a o jejich krocích. „Jsem průběžně informován o dnešních útocích na cíle v Íránu. Prostřednictvím aliančních a koaličních komunikačních kanálů jsme byli informováni o vojenských akcích Izraele a USA,“ napsal na síti X polský prezident s tím, že jeho prioritou je bezpečnost Poláků na Blízkém východě.
O komunikaci se spojenci informoval také polský premiér Tusk. „Obdržel jsem zprávy z ministerstva obrany a ministerstva zahraničních věcí ohledně izraelského a amerického útoku na Írán,“ napsal na X. „V současné době jsou naši občané, včetně zaměstnanců polského velvyslanectví v Teheránu, v bezpečí, ale jsme připraveni na různé scénáře,“ dodal polský premiér.
Ke konfliktu se vyjádřilo také německé ministerstvo zahraničí, které uvedlo, že situaci v regionu pečlivě sleduje. Ministerstvo dále dodalo, že je v kontaktu s pracovníky velvyslanectví v Íránu, Izraeli a dalších zemích v regionu.
Opoziční politici považují úder v Íránu za správný či pochopitelný
Politici opozičních stran považují úder v Íránu k zastavení tamního jaderného programu za správný či pochopitelný. Podle místopředsedy TOP 09 Marka Ženíška by bylo ideální, pokud by se dosáhlo i politické změny v Teheránu. Pokud údery USA a Izraele přispějí k pádu íránského režimu, bude to dobře pro obyvatele i mezinárodní společenství, sdělil ČTK šéf opoziční ODS Martin Kupka. Podle stínového ministra zahraničí STAN Martina Dvořáka by vláda měla neprodleně sdělit svůj postoj a to, jaké kroky podniká k ochraně občanů. Poslanec KDU-ČSL Jan Bartošek doufá, že se podaří vojenské cíle rychle zneškodnit. Šéf Pirátů Zdeněk Hřib míní, že je nešťastné, že USA postupují v rozporu s mezinárodním právem. Politici to uvedli na síti X.
„Írán dlouhodobě vyhrožuje ostatním zemím v regionu, snaží se vyvinout jaderné zbraně, porušuje mezinárodní bezpečnostní dohody a vraždí vlastní obyvatelstvo. Patří tak k jedněm z nejodpornějších režimů na světě. Pohnutá historie islámského státu je plná represí a krve. Pokud izraelské a americké údery přispějí k tomu, aby íránský režim padl, bude to jedině dobře – pro obyvatelstvo Íránu i pro mezinárodní společenství,“ uvedl Kupka. Popřál lidem v Íránu svobodu.
Podle Ženíška je preventivní úder Izraele a USA vzhledem k dlouhodobé hrozbě a jednání režimu pochopitelná. „Teď je klíčové maximalizovat tlak na režim, minimalizovat civilní ztráty a dosáhnout zastavení íránského jaderného programu – ideálně i dosáhnout politické změny v Teheránu,“ napsal Ženíšek.
Podle Dvořáka je situaci mimořádně vážná a může mít zásadní dopady na bezpečnost regionu i mezinárodní stabilitu. „Česko musí důsledně podporovat deeskalaci, ochranu civilního obyvatelstva a respekt k mezinárodnímu právu,“ sdělil ČTK Dvořák. Podle něj by rozšiřování konfliktu nebylo v zájmu Evropy ani našich partnerů. „Babišova vláda by měla neprodleně sdělit, jaké kroky podniká k ochraně českých občanů a jaký postoj bude Česko prosazovat na půdě EU a NATO,“ uvedl exministr.
Podle Hřiba íránský režim dlouhodobě destabilizuje region, podporuje ozbrojené milice a usiluje o rozvoj jaderných kapacit. Označil to za nepřijatelné. „Zároveň však platí, že každý další krok směrem k otevřené válce nese obrovská rizika, od humanitárních dopadů přes možné uzavření Hormuzského průlivu až po otřesy světové ekonomiky. V tuto chvíli je klíčové zabránit nekontrolované eskalaci a vrátit situaci k diplomatickému jednání, které jediné může přinést dlouhodobě udržitelné řešení,“ sdělil Hřib.
Česko by podle něj mělo postupovat v koordinaci s NATO a EU a důsledně hájit mezinárodní právo, zároveň být připraveno chránit bezpečnost svých občanů. „Cíl v podobě zastavení íránského jaderného programu je správný, ale je nešťastné, že Spojené státy již podruhé v tomto roce sáhly k řešení v rozporu s mezinárodním právem,“ uvedl Hřib.
Bartošek se postupu USA a Izraele nediví, poukazuje na jednání režimu. „Všichni jsme viděli, jak je íránský režim schopný chovat se k vlastním lidem – střílení do protestujících a tisíce mrtvých. Jak by se asi Ajatolláh zachoval ke svému úhlavnímu nepříteli Izraeli, kdyby dokázal dokončit svůj jaderný program? Nedivím se Izraeli s USA, že to nechtějí zjistit,“ uvedl lidovecký poslanec. Doufá, že se podaří vojenské cíle rychle zneškodnit a konflikt skončí.
Moskva vyzvala USA a Izrael, aby okamžitě ukončily útoky na Írán
Spojené státy a Izrael uvrhávají Blízký východ do propasti nekontrolované eskalace, varovala dnes ruská diplomacie v reakci na americko-izraelskou vojenskou operaci proti Teheránu. Spojené státy a Izrael vyzvala, aby okamžitě útoky na Írán ukončily.
„Požadujeme okamžitý návrat na cestu politického a diplomatického urovnání,“ zdůraznila podle agentur Moskva a ujistila, že Rusko je připraveno pomoci při hledání mírových řešení založených na mezinárodním právu, vzájemném respektu a rovnováze zájmů.
Poté, co Rusko v únoru 2022 v rozporu s mezinárodním právem zahájilo rozsáhlou vojenskou invazi na sousední Ukrajinu, stal se Írán pro Moskvu klíčovým partnerem a dodavatelem některých zbraňových systémů.
