S agendou ProtectEU aktualizovala Evropská komise svou strategii v boji proti terorismu a násilnému extremismu. Dokument popisuje změněné hrozby, nové profily pachatelů a roli evropských institucí.
Ve čtvrtek 26. února Evropská komise zaslala dokument o antiteroristické strategii ProtectEU několika institucím EU. Tento dokument podrobně popisuje strategické zaměření v oblasti boje proti terorismu v Evropě a poskytuje přehled o vývoji případů teroru a násilného extremismu. Obsahuje také výhled na budoucí bezpečnostní rizika a plánované protiopatření ze strany samotné EU nebo institucí jako Europol.
Agenda „ProtectEU“ varuje před jednotlivci a malými buňkami
V dokumentu se uvádí, že hrozby se změnily. Spojení mezi terorismem a dalšími oblastmi kriminality vzrostlo. Dále existuje více tzv. „fluidních sítí“ a nejedná se pouze o ideologicky motivované aktéry. Kromě toho se hranice mezi fyzickým a virtuálním provedením příslušných operací stále více stírají.
Nakládání s terorismem a násilným extremismem není vlastně úkolem EU, ale spadá do odpovědnosti a pravomoci členských států. Nicméně, podle dokumentu, který byl zaslán mimo jiné Evropskému parlamentu a Radě, má EU za úkol „úzce a jednotně spolupracovat“ s těmito státy.
Počet větších teroristických útoků klesl v roce 2024 na 58. Mezi lety 2019 a 2023 se tento počet více než zdvojnásobil z 57 na 120. Trendem byly útoky prováděné tzv. osamělými vlky nebo malými buňkami. Celkové nebezpečí zůstává vysoké a existují mnohé faktory, které tuto hrozbu podporují.
Násilné apokalyptické ideologie překračují běžné klasifikace
Největší a nejnebezpečnější hrozbu stále představuje džihádismus. Objevuje se však i rostoucí škála motivací, které mohou stát za násilným extremismem. Tyto motivace nemusí vždy odpovídat konkrétní ideologii.
Antisemitismus a antimuslimský rasismus mohou být stejně tak příčinami násilného extremismu jako zásadní „odmítnutí evropských demokratických hodnot“. V poznámce pod čarou zprávy se uvádí, že nenávist proti ženám nebo osobám LGBTQ* může být rovněž původem násilného extremismu, stejně jako „anti-systémové ideologie“, nihilismus nebo „akceleracionismus“ – ideologie, která se snaží vyvolat rasovou válku.
Společným rysem těchto ideologií je, že považují současný stav společnosti za „neopravitelný“. Z toho vyplývá přesvědčení, že je nutné „zničit systém“, aby byl umožněn „nový začátek“. Klíčové pro sledování a zaznamenávání těchto tendencí je, že s těmito snahami je spojeno potenciální násilí.
Podezřelí z terorismu jsou často velmi mladí
Europol pravidelně vydává zprávu o případech terorismu, které mu členské státy EU nahlásily.
Zajímavé je, že podezřelí z terorismu bývají často velmi mladí. Ze 449 zadržených podezřelých v roce 2024 bylo 133 mladších než 20 let a byli zodpovědní za třetinu všech trestných činů spojených s terorismem. Nejmladší podezřelý, který plánoval útok, měl pouhých 12 let.
Jedná se také o tzv. 764- nebo Com-Online sítě. Tyto organizace spojují satanistické a neonacistické prvky s apokalyptickou ideologií. Tyto skupiny využívají online platformy nebo herní komunity k oslovení zranitelných mladých lidí a manipulují je buď k sebezraňování, nebo je radikalizují.
„ProtectEU“ definuje extremismus užším způsobem než německý úřad pro ochranu ústavy
V dokumentu EU není uvedena jednotná definice extremismu. Nicméně rámec sledování i oblast odpovědnosti jsou výrazně užší než například u německého úřadu pro ochranu ústavy. ProtectEU navazuje na bezpečnostní strategii EU z roku 2020 a zaměřuje se výhradně na násilné a teroristické snahy.
Agenda ProtectEU neobsahuje celoplošné sledování těchto aktérů. Místo toho jde o strategický rámec Komise, který má soustředit a dále rozvíjet opatření proti terorismu a násilnému extremismu v rámci čtyř pilířů: anticipace, prevence, ochrany a reakce. Sledování a v případě potřeby právní postih nezákonných činností zůstává odpovědností členských států.
Pro úřad pro ochranu ústavy začíná extremismus tam, kde se projevují protiústavní snahy zaměřené proti svobodnému demokratickému řádu. Jde o „aktivně bojovné“ odmítání lidské důstojnosti, demokratických principů a právního státu. Pro tento typ extremismu není nutná připravenost k násilí nebo blízkost k terorismu.
–etg–
