Čtyři roky po začátku války Západ podle ekonoma Torbjörna Beckera stále neudělal dost, aby konflikt ukončil. Becker, profesor na Stockholmské ekonomické škole, míní, že tvrdší sankce by mohly Rusko přitlačit výrazně rychleji.
Becker si klade nepříjemnou otázku: „Kdo by si pomyslel, že jsme po čtyřech letech neudělali dost, abychom tuto válku ukončili? To je otázka, kterou si asi všichni musíme položit,“ konstatuje.
Popisuje frustraci z tempa, jakým Evropa jedná. Becker během války pomáhal jak ukrajinské vládě, tak mezinárodním aktérům analýzami sankcí, podpory i poválečné obnovy. „Samozřejmě můžeme Ukrajině pomoci vyhrát ekonomický zápas. To je naprosto zřejmé,“ uvádí Becker.
Sankce proti Rusku mají účinek. Ruský hrubý domácí produkt roste jen slabě nebo mírně klesá. Oficiální inflace se pohybuje kolem 8–10 procent, zatímco alternativní odhady hovoří o 15–20 procentech. Úrokové sazby pro podniky byly přes 20 procent.
Becker však upozorňuje, že často přeceňujeme, co špatná čísla znamenají v podmínkách válečné ekonomiky.
„Čína drží v určitém smyslu klíč k tomu, jak může Rusko pokračovat v produkci na úrovni, na které dnes vyrábí.“
– Torbjörn Becker, švédský profesor národohospodářství
„Ruské ekonomice se nedaří dobře, ale pokud HDP klesne o 2 procenta, neznamená to, že přestanou střílet rakety na Kyjev. Pokud dříve vyráběli 100 raket a teď dokážou vyrobit 98, budou pokračovat stejně,“ podotýká Becker.
Podle něj sankce samy o sobě nestačí k zastavení války. Omezují prostor, ale systém nezlomí. To, co by naopak mohlo mít rychlý účinek, je finanční kolaps. „Typ krize, který má často nejvýbušnější průběh, jsou bankovní a finanční krize. Tam se věci mohou zlomit velmi rychle,“ říká Becker.
Schopnost Ruska udržet válku v chodu stojí na příjmech z ropy a plynu a na podpoře Číny. Ruskou finanční krizi by mohl vyvolat pokles ropných příjmů a situace, kdy by stát byl nucen financovat válku tiskem peněz.
„Ta kombinace – snížení státních příjmů tak, že udělají něco hloupého s tiskárnami peněz v centrální bance, spolu s větším tlakem na ruský finanční sektor – by ve skutečnosti mohla být nejrychlejší cestou k větší krizi,“ konstatuje Becker.
Podle něj byly sankce zaváděny postupně a opatrně, místo aby přišly najednou a s maximálním účinkem hned na začátku. „Mysleli jsme si, že Západ zavede plnohodnotné sankce okamžitě, a nebude je rozkapávat jednu po druhé,“ dodává Becker.
Podle něj je v evropské politice zásadní rozpor. Během prvního roku války zaplatily státy EU Rusku za energii více, než kolik poslaly na podporu Ukrajiny.
„Poslali jsme Rusku víc peněz jako platbu za to, co od něj kupujeme, než kolik jsme poslali na podporu Ukrajině,“ míní.
Evropa je stále závislá na ruském plynu a plán Evropské unie počítá s tím, že se na ruské energii stane nezávislou do roku 2027. Evropa by se své energetické závislosti na Rusku mohla zbavit rychleji, ale bylo by to drahé. Becker tvrdí, že pokaždé, když mají sankce ekonomické důsledky pro evropské domácnosti a podniky, jejich zavedení se odsouvá, často o několik let.
„Je to, jako by lidé nechápali, že jde o součást téže rovnice,“ poznamenává Becker.
Co by tedy bylo potřeba? Becker hovoří o fakticky úplném zastavení obchodu s Ruskem, o širokých finančních sankcích a o tom, že by v podstatě všechny ruské banky byly odříznuty od mezinárodních transakcí, s výjimkou jedné přísně omezené platební cesty.
„Úplné obchodní embargo vůči Rusku by pro nás mělo ekonomické důsledky, ale pro Rusko by mělo důsledky mnohem větší,“ zmiňuje Becker.
Becker připomíná, že všechno nakonec stojí na politické vůli. „Kdyby ekonomové, kteří podporují Ukrajinu, dostali možnost navrhnout sankce a zítra je zavést, Rusku by do léta došly peníze. O takové úrovni se tady bavíme,“ vyzdvihuje Becker.
Zároveň upozorňuje na potřebu jiné strategie vůči Indii a Číně. Indie nakupuje velké množství ruské ropy. Namísto hrozeb sankcemi by podle něj měla Evropská unie nabídnout obchodní výhody výměnou za to, že Indie výrazně stlačí cenu.
Pokud jde o Čínu, situace je složitější. Čína je druhou největší ekonomikou světa a dodává klíčové komponenty pro ruskou vojenskou výrobu – vstupní materiály potřebné pro drony a rakety.
„Čína drží v určitém smyslu klíč k tomu, jak může Rusko pokračovat ve výrobě na úrovni, na které dnes vyrábí,“ popisuje Becker.
Čínská ekonomika je silně závislá na exportu a pokles čínského vývozu by mohl mít velké důsledky.
„Když sečteme celou EU, nejsme žádná maličká ekonomika. Takže bychom se někdy měli odvážit použít vlastní ekonomické svaly při jednáních s Čínou o tom, jak budeme řešit Rusko,“ zakončuje.
–etsv–
