Psací stůl Gillese Jouberta je považován za jeden z nejlepších kusů nábytku vyrobených pro francouzského krále Ludvíka XV.
S Metropolitním muzeem umění v New Yorku, nejnavštěvovanějším muzeem ve Spojených státech, se pojí řada superlativů. Mezi jeho mimořádně vzácné poklady patří také červeně lakovaný dubový psací stůl (bureau plat) z roku 1759, který pro francouzského krále Ludvíka XV. vytvořil Gilles Joubert. Muzeum jej označuje za „jeden z nejkvalitnějších a nejvýznamnějších kusů francouzského nábytku z 18. století, jaké se v Americe nacházejí“. Mnozí odborníci jej považují dokonce za nejlepší kus nábytku, jaký byl kdy pro Ludvíka XV. (1710–1774) vyroben.

Mimořádně plodný Joubert (1689–1775) měl dlouhou a úspěšnou kariéru řemeslníka. Francouzskému královskému dvoru dodával nábytek více než 25 let a během této doby dodal přes 4 000 kusů. Roku 1763 byl jmenován „ébéniste du roi“ – královským ebenistou, tedy mistrem specializovaným na výrobu luxusního skříňového nábytku. Během následujících deseti let pak podle Gettyho centra v Los Angeles vyrobil nebo dohlížel na výrobu „asi 2 200 předmětů … včetně čtyřiačtyřiceti psacích stolů, více než pěti set komod a přes tisíc malých stolků“.
Gettyho muzeum vlastní jednu z jeho komod, kterou Joubert zhotovil roku 1769 pro madame Louise (1737–1787), dceru Ludvíka XV. Když tato velká zásuvková skříň dorazila do Versailles do princezniny ložnice, bylo Joubertovi už 80 let. Jde o mimořádně luxusní kus nábytku se silným zlacením, masivní mramorovou deskou a detailně propracovanými zlacenými bronzovými rozetami.

Obdélný psací stůl z Metropolitního muzea byl rovněž vyroben pro Versailles, konkrétně pro Ludvíkův Cabinet Intérieur. Šlo o malou, přepychově zařízenou pracovnu, kde král vyřizoval každodenní státní záležitosti. Okna místnosti směřovala do dvora paláce a šlo o jednu z nejkrásnějších panovníkových soukromých místností. Záznamy uvádějí, že stůl s plochou deskou byl dodán 29. prosince 1759. V kabinetu zůstal po zbytek vlády Ludvíka XV. a i za vlády jeho vnuka a nástupce Ludvíka XVI. (1754–1793).

Přesně 27 let po svém dodání byl nahrazen novým psacím stolem s intarzií, který pro Ludvíka XVI. vytvořil ebenista Guillaume Benneman. Tento stůl, zdobený zlacenými bronzovými aplikacemi, je dýhován dvanácti intarzovanými panely zobrazujícími ovoce, květiny a královský monogram. Dnes je součástí sbírek Waddesdon Manor v anglickém hrabství Buckinghamshire.

Joubertův bureau plat poté přešel do sbírky králova bratra, tehdejšího hraběte z Provence, který se později stal Ludvíkem XVIII. (1755–1824). Stůl zůstal ve Versailles a roku 1787 prošel restaurováním. Po svržení monarchie francouzští revolucionáři prodali zabavený královský majetek – včetně tohoto stolu, který byl prodán v letech 1793 až 1794.
Elegantní asijská estetika

Zářivý karmínový lak a zlaté dekorace, které Joubert na stole použil, evokují asijskou estetiku. Ve Francii byla v polovině 18. století čínsko-červená a zlatá lakovaná výzdoba považována za exotickou a zároveň za vrchol elegance. Francouzští řemeslníci její vzhled napodobovali a používali jej jako dýhu na nábytek.

Lesklý lakovaný povrch bureau plat zdobí scény s pseudoasijskou krajinou. Elegantní esovitý obrys stolu je zvýrazněn a zároveň chráněn částečně perforovanými zlacenými bronzovými aplikacemi.
Metropolitní muzeum umění získalo tento Joubertův výjimečný kus roku 1973 jako dar významných mecenášů umění, manželů Charlese a Jayne Wrightsmanových. O deset let dříve tento pár financoval nákup díla, které se stalo základem jedné z historických interiérových instalací muzea ve Wrightsmanových galeriích věnovaných francouzskému dekorativnímu umění 17. a 18. století. Šlo o boiserie – dřevěné obložení stěn z doby vlády Ludvíka XV. – pocházející z pařížského měšťanského paláce z 18. století, Hôtel de Varengeville.
Hlavní ozdobou tohoto působivého reprezentačního salonu je Joubertův mimořádný psací stůl s královskou proveniencí.
Instalační pohled na psací stůl Gillese Jouberta v galerii historických interiérů Metropolitního muzea umění. Metropolitní muzeum umění, New York. (Public Domain)
O jakých tématech z oblasti umění a kultury byste si chtěli přečíst? Pošlete nám své náměty nebo zpětnou vazbu na adresu namety@epochtimes.cz.
–ete–
