Analýza médií
Od začátku března Moskvu postihují časté výpadky mobilního internetu. Ruské úřady uvádí, že se jedná o nutná bezpečnostní opatření proti ukrajinským dronům. Někteří občané a odborníci se ale obávají potlačení digitálního prostoru a prohloubení státní cenzury v Rusku.
„Nikdo z toho není šťastný. Nikdo nechápe, proč se to děje, nebo spíš všichni chápou proč,“ napsala Lera, rezidentka Moskvy, v textové zprávě pro mediální dům NBC News.
„Cítíme se bezmocní a neschopní to ovlivnit. Očekáváme úplný blackout do šesti měsíců.“
NBC News nezveřejnil kvůli bezpečnosti příjmení dotazované osoby. CNN a další západní média sdílela podobné obavy obyvatel ruského hlavního města.
Prezident Vladimir Putin podepsal v únoru zákon, který umožňuje Federální bezpečnostní službě (FSB) nařídit operátorům okamžité přerušení služeb „v zájmu boje proti terorismu a posílení bezpečnosti“.
Mluvčí ruské vlády Dmitrij Peskov dle NBC prohlásil, že opatření jsou přijímána „k zajištění bezpečnosti občanů“, protože Ukrajina používá „stále sofistikovanější metody útoků“.
Podle odborníků mohou být drony navigovány právě přes mobilní sítě.
Starosta Moskvy Sergej Sobyanin informoval, že o víkendu (14.–15. března) bylo zničeno 250 ukrajinských dronů, které mířily na hlavní město.
Peskov uvedl, že výpadky mobilních sítí zasáhly také členy ruské vlády a ruského parlamentu (Duma).
Omezení mobilních sítí negativně ovlivňuje nejvíce služby a maloobchody.
Obchodní deník Kommersant odhaduje, že pět dnů internetových výpadků na začátku března způsobilo moskevským firmám škody ve výši tří až pěti miliard rublů (přibližně 780 milionů až 1,3 miliard korun).
Ruské úřady vytváří digitální platformu MAX a „bílý seznam“
Nejmenovaný zdroj z ruského ministerstva digitálního rozvoje měl sdělit pro RBC business daily, že úřad vytváří a postupně doplňuje takzvaný „bílý seznam“ („whitelist“) povolených internetových adres, sociálních platforem a služeb. Existenci seznamu potvrdily ruské úřady i oficiálně. V současné době má obsahovat kolem sto dvaceti položek.
Internetová stránka, služba nebo platforma, která není součástí whitelistu, je při výpadcích obvykle blokována a není dostupná, uvádí západní média.
Globální internetový projekt Global Voices zabývající se svobodou v online prostoru upozorňuje na zneužití „whitelistu“. Podle Global Voices by v blízké budoucnosti mohli mít ruští uživatelé internetový přístup jen k tomuto úřady povolenému seznamu.
Podle mediálního domu The Moscow Times byla v březnu 2025 také spuštěna digitální platforma MAX, která je ruskými úřady prosazována jako státní alternativa k zahraničním aplikacím typu WhatsApp, Telegram nebo WeChat.
V červnu 2025 prezident Vladimir Putin podepsal zákon o „vytvoření multifunkčního servisního systému pro výměnu informací a o změnách některých legislativních aktů Ruské federace“. Tento zákon oficiálně zavedl národního (státního) multifunkčního messengera, který má integrovat komunikaci s veřejnými službami (Gosuslugi), elektronickou identitou, platbami či elektronickým podpisem.
Putin v prosinci 2025 řekl, že vytvoření MAXu bylo poslední nezbytnou součástí digitální suverenity, a tedy umožňuje státu poskytovat služby, které dříve nebylo možné zajistit přes zahraniční platformy.
Podle agentury Reuters musí být MAX od září 2025 předinstalován na všech nových smartphonech a tabletech prodávaných v Rusku.
Podle britských the Independent ruský opoziční novinář Andrej Okun prohlásil, že se MAX stane stěžejním prvkem kremelského snu o vybudování „digitálního gulagu“.
Ruské úřady ale odmítají jakékoli obvinění z cenzury, centralizace nebo omezování svobody v online prostoru v souvislosti s whitelistem a platformou MAX.
Michail Klimarev, ruský internetový expert a ředitel Společnosti na ochranu internetu sdělil, že výpadky internetu mohou být v Rusku stále častější.
„V jakékoli situaci, kdy si (úřady) uvědomí ohrožení a dospějí k názoru, že internet pro ně představuje nebezpečí, byť by to nemuselo odpovídat skutečnosti, internet vypnou.“ „Stejně jako v Íránu,“ uvedl Klimarev pro mediální dům CNN.
