19. března doplněna reakce tiskového oddělení Městského soudu v Brně.
Šalamoun, spolek pro podporu nezávislé justice, podal podněty k zahájení kárného řízení se soudcem Městského soudu v Brně, jehož rozhodnutím měla být „nezákonně a svévolně“ zadržována žena po dobu 33 dnů.
Soudní jednání, kterého se podnět týká, proběhlo 13. ledna ve věci prodloužení nebo ukončení takzvané „zabezpečovací detence“ klinické psycholožky, absolventky Filosofické fakulty Univerzity Karlovy, paní Mgr. Karly P. Podrobněji se k jejímu případu vyjadřoval spolek Šalamoun zde.
Podle spolku se jedná o případ ženy, která dlouhodobě kritizovala své kolegy za nedodržování zákonných mantinelů při výkonu jejich povolání. Dostala se do konfliktu, který byl řešen prostřednictvím české justice a vyústil k nařízení její léčby, při níž odmítla medikaci s odvoláním na vedlejší účinky léčiv, které jí předepisovali. Proto jí byla podle spolku nařízená „zabezpečovací detence“.
33 dní „nezákonné detence“
Po soudním jednání zaslal spolek Šalamoun předsedovi Městského soudu v Brně podněty (pdf 1, pdf 2) k zahájení kárného řízení se soudcem Mgr. Davidem Otevřelem, který jednání předsedal.
Podle spolku soudce například překročil dobu určenou pro „periodický přezkum“ nutnosti prodloužení nebo ukončení detence o 33 kalendářních dnů. „To je 33 dnů života člověka strávených v detenci bez včasného zákonného přezkumu,“ uvádí spolek, přičemž upozorňuje na to, že zabezpečovací detence je „extrémní zásah do osobní svobody“.
Podle spolku se nejedná o „administrativní chybu“ nebo „organizační problém“, ale o „nezákonné a svévolné zbavení svobody“, které proběhlo v „mezidobí“ mezi uplynutím lhůty pro přezkum a opožděným rozhodnutím. Odvolává se při tom na nález Ústavního soudu II. ÚS 2802/17.
Další výtka se dle spolku týká toho, že soudní jednání mělo probíhat jinak, než soudce uvedl do zápisu. Soudce měl v zápisu údajně popisovat vyjádření člověka, který nebyl na jednání přítomen, a také tvrdit, že z jednání nebyl pořizován zvukový záznam, přestože signalizační zařízení v soudní síni ukazovalo, že zvukový záznam probíhá.
Požádali jsme předsedu Městského soudu v Brně a soudní tiskové oddělení o komentář. Po vydání článku odpověděl tiskový mluvčí Městského soudu v Brně. Jeho odpověď uvádíme na konci článku.
Rozpory mezi zápisem a skutečností
Mezi dalšími podněty ke kárnému řízení stojí, že v protokolech ze soudních státní se podle spolku již od roku 2024 objevují odvolávky na „§ 55b odst. 1 písm. b)“, přestože takové „písmeno b“ v uvedeném ustanovení není.
V usnesení z 13. 1. 2026 soud podle podnětu konstatuje, že se „chovankyně [Karla P.], opatrovník i státní zástupce vzdali práva stížnosti a netrvali na písemném odůvodnění“, přičemž „v jednací síni nezazněla otázka, zda chovankyně trvá či netrvá na písemném odůvodnění“.
To podle spolku znamená, že „tvrzení o splnění této podmínky neodpovídá realitě jednání“, což dokládá zvukovým záznamem z jednání soudu pořízený lege artis. Navíc podle protokolu opatrovník (ten kdo byl určen opatrováním Karly P.) nebyl na veřejném zasedání přítomen. Proto není podle spolku jasné, proč soud uvádí, že se opatrovník vzdal práva stížnosti „po vyhlášení“ usnesení.
Dále spolek v podnětu ke kárnému řízení uvádí, že soudce Mgr. David Otevřel v protokolu napsal, že „z jednání nebude pořizován zvukový záznam. Jenže v soudní síni o tom podle našeho záznamu nezazní ani slovo – natož zákonné odůvodnění, proč se záznam z důležitých důvodů nepořídí“. K tomuto tvrzení dokládá spolek již zmiňovaný videozáznam, na kterém se v čase 0:39 v jednací síni rozsvítí panel „Zvukový záznam“, což je technický signál, že byl zapnut záznam zvuku.
Záznam jednání je podstatný v tomto případě mimo jiné i pro určení toho, jaká názorová výměna proběhla mezi soudcem a veřejností, která požádala o možnost natáčet soudní jednání na kameru. Soudce žádost zamítl, a když ho člen spolku Šalamoun (v souladu s nálezem Ústavního soudu) požádal o vysvětlení, proč natáčení zamítá, soudce pohrozil, že veřejnost vykáže ze soudní síně.
Komunikace mezi soudcem a veřejností
Spolek Šalamoun (Václav Peričevič): „Chtěli jsme vás požádat, jestli byste nám umožnil pořizovat obrazový záznam.“
Soudce (Mgr. David Otevřel): „Ten vám neumožním.“
Šalamoun: „A máte pro to nějaké vysvětlení?“
Soudce: „Ne nemám. Takže neumožním. A jestli budete drzí, tak vás vykážu [ze soudní síně].“
(zdroj: Videozáznam pořízený do doby zamítnutí natáčení)
Podle Ústavy je jednání před soudem obvykle „veřejné“ a rozsudek se vyhlašuje „vždy veřejně“. Soudní moc je placena daňovými poplatníky a proto mají občané ze zákona pravomoc na kontrolu výkonu soudní moci různými způsoby, včetně pořizování záznamů o výkonu.
Podle nálezu Ústavního soudu by soudce neměl přítomnost veřejnosti (skrze obrazový či zvukový přenos nebo záznam) „jednoduše či automaticky odmítat či vylučovat bez toho, že by k tomu byl relevantní důvod“ a měl by vždy přítomným objasnit „legitimní cíl“ zákazu záznamu.
Soudce Otevřel následně (po stížnosti zaslané soudu) komentoval situaci v písemném vyjádření (fotokopie) v němž uvádí, že dvě osoby přítomné v soudní síni „poučil standardním způsobem“, a že se obě „vydávaly za tisk (novináře)“ přičemž podle soudce „z chování obou aktérů bylo zřejmé, že mohou narušit důstojný průběh veřejného zasedání“.
Videozáznam pořízený do doby zamítnutí natáčení ukazuje, že se žena za kamerou soudci přestavila jako „filmařka“ (deník Epoch Times potvrdil, že se jednalo o dokumentaristku Zuzanu Piussi) a muž jako „veřejnost“ (Václav Peričevič ze spolku Šalamoun).
Chyba ve jménu státní zástupkyně
Na podnět spolku Šalamoun reagovala místopředsedkyně Městského soudu v Brně Mgr. Bc. Veronika Doleželová. V zaslaném dokumentu (kopie) sděluje, že si k věci vyžádala vyjádření soudce Otevřela a státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Brně JUDr. Ivany Veselé. Na základě jejich vyjádření dospěla k závěru, že se soudce nechoval nevhodně.
Problém vidí spolek v tom, že v protokolu (kopie) o zasedání soudu z 13. ledna je uvedena jako státní zástupkyně Jana Veselá, což je podle něj další pochybení v práci soudce. Redakce Epoch Times prověřila seznam státních zástupců, kde Jana Veselá není evidována (viz screenshot níže).
Odpověď Městského soudu v Brně
„V obecné rovině Vám sděluji, že řešení stížností a podnětů ke kárnému řízení je upraveno příslušnými právními předpisy, tj. zákonem č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích. Otázky, na které žádáte svým e-mailem odpověď, pak spadají do oblasti stížností (chování soudce v příslušném řízení). Stížnosti přitom podléhají přezkumu ze strany vedení soudu. O výsledcích vyřízení stížnosti je následně stěžovatel v zákonných lhůtách vyrozuměn. Pokud budete mít zájem na zjištění informací o vyřízení stížnosti, doporučuji se obrátit na příslušného stěžovatele, který po vyřízení bude vyrozuměn, nebo se obrátit na zdejší soud s oficiální žádostí podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím,“ sdělil Epoch Times JUDr. Zdeněk Jiří Skupin, Ph.D., předseda senátu a tiskový mluvčí Městského soudu v Brně.
