Téma: Metoda pachové identifikace
Ministr spravedlnosti dostal k rukám výzvu, k níž se přidávají další hlasy – aby prohlásil zpochybněný důkaz pachové identifikace v trestních kauzách za nevěrohodný a podal stížnost pro porušení zákona. Jak se česká justice se situací vypořádá, kdo by mohl podnítit zásadní změny, a co by to znamenalo v praxi?
Dopis adresovaný novému ministru spravedlnosti Jeronýmu Tejcovi (za ANO) se týká metody pachové identifikace používané českou policií do roku 2018, na jejímž základě (jako důkazu v trestním řízení) bylo odsouzeno množství lidí k mnohaletým trestům odnětí svobody. Metoda se přestala jako důkaz využívat, protože byla vědecky zpochybněna.
Kritici upozorňují na diametrálně odlišné přístupy české justice, která neudělala v souvislosti se zpochybněním metody žádné kroky k nápravě, narozdíl od justice v Nizozemí, která se nacházela v podobné situaci a prostřednictvím státního zastupitelství začala jednat (detailněji níže v článku).
Apel na ministra spravedlnosti
„Vážený pane ministře, v kontextu nárůstu odborných i mediálních informací o tom, že v trestním řízení je pachová identifikace osob omylnou metodou, a tak nespolehlivým důkazním prostředkem, a současně metodou, která se v dnešní době ve většině evropských zemí již nepoužívá, jsme velice znepokojeni stavem, že v České republice jsou uvězněni lidé jen na základě nespolehlivé, ba i chybové metody pachové identifikace,“ uvádí dopis ministrovi (pdf) zaslaný Spolkem věřitelů a přátel práva.
Spolek ministra v dopise žádá, aby „neodkladně vydal jasné a efektivní pokyny k tomu, aby v důsledku výše zmíněné nespolehlivosti a chybovosti tzv. pachové identifikace byly otevřeny a zrevidovány všechny trestní věci (trestní kauzy a případy), ve kterých je jakýkoli člověk vězněn jen na základě pachové identifikace a současně se k činu za něž byl odsouzen – uvězněn – nikdy nepřiznal.“
K apelu se připojil také Spolek Šalamoun, který již v minulosti na Nejvyšší soud ve věci apeloval (pdf). Podle spolku jsou „pachová identifikace s pachová stopa nepřímým důkazem, u něhož jsou dlouhodobě popisována rizika, zejména možnost nechtěného ovlivnění psa, psovoda a problém „pojistných“ kontrol“.
„Pokud se navíc bavíme o případech, kde obviněný/odsouzený odmítá vinu a pachová identifikace byla klíčovým či zásadním důkazem, pak je přezkum nejen legitimní, ale z hlediska důvěry v justici nutný,“ sdělil spolek Šalamoun deníku Epoch Times.
…obsahem metodiky jsou nové vědecké poznatky týkající se metody pachové identifikace. Nový vědecký poznatek, který se vztahuje k zásadnímu důkaznímu prostředku použitému v trestním řízení, je přitom novou skutečností ve smyslu § 278 odst. 1 trestního řádu.
— Bod 28-29 odůvodnění tohoto ústavního nálezu z února 2019
„Bod 28-29 odůvodnění tohoto ústavního nálezu z února 2019 výslovně říká, že obsahem metodiky jsou nové vědecké poznatky týkající se metody pachové identifikace a takový nový vědecký poznatek, vztahující se k zásadnímu důkaznímu prostředku, je neoddiskutovatelně ‚novou skutečností ve smyslu § 278 odst. 1 trestního řádu‘, která by mohl vést k obnově soudního procesu,“ sdělil deníku Epoch Times osvobozený Michal Žerebák, odsouzený za bankovní loupež na základě pachové identifikace. Později se mu podařilo prokázat, že na místě nebyl přítomen, díky bankovní kameře, která zachytila jiného člověka.
„Pachové stopy mě připravily o třináct let mého života. Dokud se Česká republika otevřeně, systematicky a důsledně nevyrovná se všemi justičními omyly, v nichž pachová identifikace sehrála klíčovou roli, nemůže si nárokovat označení svobodného, demokratického a právního státu,“ říká Žerebák, který v současné době usiluje o odškodnění za potíže vzniklé v důsledku křivého obvinění. „Stát, který toleruje pochybné a vědecky zpochybněné metody, a odmítá přiznat vlastní selhání, podkopává samotné základy spravedlnosti. Takový přístup nemá v moderním evropském právním prostoru co dělat.“
Nezávislá novinářka a moderátorka Jana Katarína Benkö v souvislosti s dopisem zaslaným ministru spravedlnosti upozornila, že „trestní řád v § 2 odst. 5 jasně stanoví, že orgány činné v trestním řízení jsou povinny zjistit skutkový stav věci bez důvodných pochybností. Pokud je klíčovým důkazem metoda, jejíž spolehlivost je odborně zpochybňována, je otázkou, zda byla tato zákonná povinnost skutečně naplněna“.
Kdo by mohl podnítit změny
Kdo by mohl zhodnotit situaci a rozhodnout o tom, že výsledky získané metodou pachové identifikace do roku 2018 není možné použít jako důkaz v trestním řízení, aby mohli lidé v jejichž případě byly výsledky identifikace použity, požádat o přehodnocení případu nebo obnovu trestného řízení?
Nejvyšší státní zastupitelství
Prohlásit takový důkaz za nepřípustný by mohlo učinit například Nejvyšší státní zastupitelství, v jehož čele stojí v tuto chvíli JUDr. Lenka Bradáčová, Ph.D.
Pachová stopa
Pachová stopa
Ministerstvo spravedlnosti
Ministr spravedlnosti JUDr. Jeroným Tejc by mohl podat stížnost pro porušení zákona a zaslat ji senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu.
Pachová stopa
Pachová stopa
Nejvyšší soud – trestní kolegium
Senát trestního kolegia Nejvyššího soudu, v jehož čele stojí aktuálně JUDr. Petr Angyalossy, Ph.D., by musel takto vyhodnocované pachové stopy prohlásit za irelevantní a nepoužitelné v trestním řízení, aby mohlo dojít k podání žádostí o nové posouzení případů, kterých se to zásadně dotýká.
Pachová stopa
Ústavní soud
Jednat by mohl také Ústavní soud, v jehož čele nyní sedí JUDr. Josef Baxa. V několika případech Ústavní soud zrušil rozhodnutí soudů, když pachová identifikace byla klíčovým důkazem, odsuzující rozsudky byly založené převážně na pachových stopách, a nebyly dostatečně podpořeny dalšími důkazy.
V jednom z případů například zdůraznil, že pachová identifikace sama o sobě nemůže prokázat pachatelství, ale pouze přítomnost pachu osoby. Nikdy však nezpochybnil metodu jako takovou ani její postupy používané do roku 2018.
Ústavní soud dosud nevzal v potaz dopis 14 českých vědců (pdf), kteří prohlásili všechny pachové identifikace provedené metodou používanou do roku 2018 za neplatné a takto pořízené důkazy stále uznává jako přípustné.
Zpochybnění metody pachové identifikace v ČR
V roce 2013 oslovilo Policejní prezidium Českou zemědělskou univerzitu, aby provedla výzkum možností metody pachové identifikace. Jedna z expertů výzkumu, etoložka Ing. Milena Santariová, Ph.D., později uvedla, že práce ukázala „tristní“ výsledky, které se blížily „náhodě“.
Zabezpečte revizi všech trestních kauz, ve kterých došlo k uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody na základě pachové identifikace, a bez doznání obžalovaného.
— Z dopisu ministrovi spravedlnosti
Odhaleny byly také špatné postupy při pachové identifikaci, kdy psovod věděl, ve které sklenici je pach, který má být identifikován, což vedlo podle výzkumu k mylným nebo zavádějícím výsledkům, které byly používány v trestním soudnictví proti obžalovaným.
Univerzitní výzkum (pdf) z roku 2013 byl prezentovaný v roce 2015 a ke změně pokynů k postupům pachové identifikace došlo až v roce 2018. Podle Santoriové a Spolku Šalamoun byly výsledky výzkumu policejními orgány zamlčovány a chybné postupy nebyly v případech, kde pachová stopa figurovala jako důkaz, revidovány.
V srpnu 2021, na výzkum navázalo vyjádření čtrnácti českých vědců (pdf), kteří prohlásili všechny takto provedené identifikace za neplatné.
O této problematice byl natočen oceňovaný dokumentárním snímek Pachová stopa, který prohloubil znepokojení nad systémem české justice.
Navzdory kritice odborné veřejnosti dosud nebyl umožněn přezkum ani v jednom z případů, kde figurovala psem identifikovaná pachová stopa jako „důkaz“ použitý proti obžalovanému. Jako mylné se pachové stopy ukázaly v případech Šnajdr, Nečesaný nebo Žerebák.
Statistiky ukazují, že jenom v letech 2014 až 2018 bylo kritizovaným postupem českými psovody identifikováno téměř 7 tisíc „shod“ mezi pachem odebraným na místě činu a pachem odebraným od podezřelých. Po roce 2018 došlo ke změně předepsaných postupů v metodě pachové identifikace, ale nedošlo k přehodnocení případů.
Nizozemská reakce
Nizozemští policisté se pode soudu dopouštěli špatného postupu s policejními psy a konstruování důkazů. „Šlo o systém, o podvodnou kulturu. O honbu za výsledky u policie a o nekontrolovaný kolaps dohledu,“ komentoval před lety situaci emeritní profesor trestního práva Theo de Roos, který byl členem soudního senátu, jenž postupy policistů odhalil.
V Nizozemsku došlo po odhalení systémových vad k vyřazení 2 685 zpochybněných pachových zkoušek a rozběhnutí desítek navazujících procesních kroků.
Nizozemské Státní zastupitelství prohlásilo všech 2 685 pachových zkoušek provedených psím týmem z východního Nizozemska za neplatné, obeslalo ty, v jejichž případech pachová stopa figurovala a dalo jim na vědomí, že mají právo požádat o obnovu procesu.
Francouzská neurobioložka a odbornice na chov zvířat Barbara Ferry k případu uvedla, že pokud se pachová zkouška neprovádí naslepo, „můžete si být téměř jisti, že pes označí ten pachový vzorek, o němž psovod ví, že patří podezřelému, kterého má policie v hledáčku. Přání pána je nade vše.“ Více…
