Ústavní soud dnes vydal rozhodnutí ve věci nového paragrafu trestního zákona trestajícího „činnost pro cizí moc“. Proti znění paragrafu a způsobu jeho schvalování v Parlamentu se ohradilo 24 senátorů, kteří zaslali stížnost k Ústavnímu soudu.
Podle paragrafu 318a již byl v polovině ledna zadržen reportér největšího čínského státního deníku Guanming Ribao (Kuang-ming ž’-pao).
Zrození paragrafu 318a trestního zákoníku „Neoprávněná činnost pro cizí moc“ se událo v roce 2024 pozměňovacím návrhem osmi poslanců tehdejší vládní koalice. Paragraf prošel v rámci schvalování zákona Lex Ukrajina VII a byl silně diskutován zejména v Senátu, který se nakonec jeho schvalování vyhnul a poslal ho bez vyjádření k podpisu prezidentovi. V platnost vstoupil 10. února 2025.
Paragraf má trestat činy, které by mohly ohrozit bezpečnost státu, ale ještě nejsou v zákonu zahrnuty. Například „sběr neutajovaných informací“ za účelem poškození státu nebo „vlivové operace“ zahrnující i fyzické útoky na objekty infrastruktury. Několik takových případů, které se staly v České republice a zemích Evropy, zákonodárci citovali během legislativního procesu.
Vyjádření Ústavního soudu
Ústavní soud na základě návrhu senátorů (pdf), kteří kritizovali legislativní proces, dnes uvedl, že „legislativní proces nevybočil z mezí ústavnosti“.
Senátorům se znění paragrafu jeví jako „neurčité“, „nejasné“ či nedostatečně „předvídatelné“. Podle Ústavního soudu byl „požadavek na jasnost a určitost vyjádření trestných činů (nullum crimen sine lege certa) je v tomto případě naplněn“ a pravidla trestní odpovědnosti „mohou být upřesňována až následnou soudní praxí“.
Jsou-li odpůrci demokracie a hodnot, na kterých demokracie stojí, připraveni na ni útočit, musí být i demokratický režim připraven bránit se těmto atakům.
— Ústavní soud České republiky
Ústavní soud v souvislosti s paragrafem vyzdvihl důležitost „principu bránící se demokracie“. „Jsou-li odpůrci demokracie a hodnot, na kterých demokracie stojí, připraveni na ni útočit, musí být i demokratický režim připraven bránit se těmto atakům,“ uvádí plénum Ústavního soudu. „Nová skutková podstata trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc může sloužit i tomuto účelu.“
Návrh na zrušení paragrafu byl tedy Ústavním soudem zamítnut.
Odůvodnění
Níže přetiskujeme podrobnější odůvodnění Ústavního soudu v originálním znění:
„Je na rozhodnutí zákonodárce, kterým jednáním chce stát pomocí trestněprávních předpisů předcházet a která jednání bude kriminalizovat. Trestněprávní politiku je povolán určovat legislativní orgán, nikoliv Ústavní soud.
Skutková podstata trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc je projevem vůle zákonodárce, že toto jednání nelze účinně potírat (a nelze mu účinně předcházet) jinak než prostředky trestního práva. Podle důvodové zprávy a předkládací zprávy pozměňovacího návrhu dosavadní úprava mohla postihnout jen některé pro stát nežádoucí aspekty spolupráce s cizí mocí.
Podle úpravy platné v době přípravy návrhu napadeného ustanovení tak byla například „spolupráce“ trestná pouze tehdy, došlo-li současně ke zneužití pravomoci úřední osoby nebo k neoprávněnému nakládání s osobními údaji.
Spolupráce s cizí mocí nemusí obnášet pouze zpravodajské aktivity zaměřené na získávání a předávání informací, ale může mít také podobu přípravného jednání (např. budování agenturní sítě pro cizí moc, mapování rozhodovacích procesů ve veřejné správě).
— Ústavní soud České republiky
Spolupráce s cizí mocí nemusí obnášet pouze zpravodajské aktivity zaměřené na získávání a předávání informací, ale může mít také podobu přípravného jednání (např. budování agenturní sítě pro cizí moc, mapování rozhodovacích procesů ve veřejné správě), na které mohou navazovat např. činnosti směřující k ovlivňování rozhodovací činnosti orgánů veřejné moci nebo k ovlivňování veřejnosti prostřednictvím sdělení majících charakter poplašných zpráv, či například násilná trestná činnost.
Trestné činy obsažené v předešlém znění trestního zákoníku, které by na takové výsledné jednání mohly dopadat, neposkytují státním zájmům komplexní ochranu. Zákonodárce tak při kriminalizaci daného jednání respektoval zásadu subsidiarity trestní represe. Úprava tak podle Ústavního soudu není nepřijatelně represivní. Jako u každého trestného činu budou postihovány jen skutky významné, tj. dosahující určité hranice společenské škodlivosti odpovídající pro trestný čin.
Ústavní soud vyzdvihl důležitost principu bránící se demokracie. Jsou-li odpůrci demokracie a hodnot, na kterých demokracie stojí, připraveni na ni útočit, musí být i demokratický režim připraven bránit se těmto atakům. Nová skutková podstata trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc může sloužit i tomuto účelu.
Za situace, kdy ustanovení právního předpisu umožňuje dvě různé interpretace, přičemž jedna je v souladu s ústavním pořádkem a druhá nikoliv, není dán důvod pro jeho zrušení. Při aplikaci nové skutkové podstaty bude úkolem orgánů veřejné moci interpretovat ji ústavně souladným způsobem.
— Ústavní soud České republiky
Ústavní soud se neztotožnil s výhradou neurčitosti právní úpravy, která podle navrhovatelky měla dosahovat nepřípustné neústavnosti. Ústavní soud připustil, že pravidla trestní odpovědnosti – obsažená případně i v obecně formulovaných normách – mohou být upřesňována až následnou soudní praxí.
Jednotlivé skutkové podstaty musejí být od sebe navzájem odlišitelné s tím, aby bylo možné každý konkrétní skutek podřadit pod skutkovou podstatu, která mu nejvíce odpovídá. To zjednodušeně řečeno představuje základní ústavní požadavek plynoucí ze zásady nullum crimen sine lege certa (požadavek na jasnost a určitost vyjádření trestných činů), který v tomto případě naplněn byl.
Jakkoliv je základní skutková podstata [zejména ve variantách obsažených v § 318a odst. 1 písm. a) a c) trestního zákoníku] formulována poměrně široce, je možné ji ústavně souladným způsobem vyložit. Co se týče úmyslu pachatele, ten musí směřovat k jednání, které je reálně způsobilé ohrozit nebo poškodit chráněný zájem, a to bezprostředně, a nikoliv pouze vzdáleně (abstraktně).
Ústavní soud poskytl základní vodítka pro ústavně souladný výklad, vycházející mimo jiné ze systematiky trestního kodexu a přípravných prací. Hlavním limitem pro určitost napadené úpravy a trestní odpovědnost pachatele je speciální úmysl, ingerence cizí moci a neoprávněnost činnosti (tedy nemůže jít o činnost legální například spolupráci se zpravodajskými službami cizí moci ve smyslu zákona o zpravodajských službách).
Jde-li skutkovou podstatu trestného činu vyložit způsobem, z něhož je patrné, která jednání lze kriminalizovat, je ústavní požadavek určitosti (hmotněprávní) trestní normy naplněn. Ústavní soud vychází z principu ústavně souladné interpretace a aplikace právních předpisů.
Za situace, kdy ustanovení právního předpisu umožňuje dvě různé interpretace, přičemž jedna je v souladu s ústavním pořádkem a druhá nikoliv, není dán důvod pro jeho zrušení. Při aplikaci nové skutkové podstaty bude úkolem orgánů veřejné moci interpretovat ji ústavně souladným způsobem. Je nyní na orgánech činných v trestním řízení, aby k ústavně souladnému výkladu přistoupily, využít k tomu mohou i vodítka poskytnutá Ústavním soudem.“ (Zdroj)
