Recenze: Kniha „Tanec skrze temné stíny“ brilantně vypráví příběh paní Tchii Čangové, příběh o vítězství skrze utrpení.
Níže nabízíme stručný příběh tanečnice, která přežila hrůzy Maova režimu v Číně později se stala učitelkou na věhlasné akademii Fei-tian v New Yorku.
Dopad masové tragédie se někdy ztrácí ve statistikách. Pokud jsou oběti na životech v řádech milionů, v takovém velkém měřítku se utrpení stává vzdálené a jakoby se nás ani netýkalo, zdá se, že lidská schopnost empatie dosáhla svého limitu.
Na druhou stranu osobní příběhy těch, kteří ji prožili, dokáží vynést na světlo krutosti a zvěrstva více než jakákoliv anonymní statistika. Jeden takový příběh vypráví Agnes Bristowová v knize „Tanec skrze temné stíny: příběh o přežití a odvaze pod brutálním režimem Mao Ce-tuga“. O zkušenostech za vlády Mao Ce-tunga v Číně vypráví z osobního pohledu.
Kniha zachycuje příběh Tchii Čangové, baletní tanečnice, která během dospívání zažila vzestup moci Mao Ce-tunga, který zasáhl celou zemi. Touhy a krásy dětství, dospívání a mateřství jsou protkány brutalitou totalitní moci. Je to pozoruhodný román, který polidšťuje nepříznivou situaci národa, jenž se vyrovnává s novou realitou socialistického státu.
Komunisté převzali v Číně moc v roce 1949 po ukončení desetileté občanské války, jež zanechala zemi vyhladovělou a toužící po změně. Panovala naděje, že se s novou vládou zlepší životní úroveň běžných lidí.
Namísto toho se však Čína pod vedením Maa postupně proměnila v místo násilné revoluce, což mělo za následek jednu z největších humanitárních katastrof minulého století. Statistiky jsou šokující. Podle konzervativních odhadů bylo zabito 65 milionů lidí. Velký skok kupředu, Maův pokus o kolektivizaci zemědělství, skončil největším hladomorem v historii lidstva. 45 milionů lidí zemřelo v důsledku vyhladovění či vysílení nebo byli ubiti k smrti.
Toto byl svět, ve kterém si mladá Tchi-a Čangová musela najít svou cestu.
Od blahobytu k chudobě
Její otec byl vysoce postaveným úředníkem za vlády Kuomintangu, tehdejší vládnoucí strany, což zajišťovalo rodině blahobyt, zahrnující sídlo v samotném srdci Pekingu. Byl to harmonický život daleko od nebezpečí, která číhala hned za rohem.
Tchi-a, nejstarší ze všech sourozenců, byla vychovávána a vedena přísně podle čínských tradic. Její matka ji připravovala na život dámy s privilegiemi a povinnostmi, které jí osud předurčil.
Tento osud se však nenávratně změnil, když komunisté dorazili do Pekingu a Kuomintang náhle a neočekávaně ztratil moc. Naděje, že komunisté nabídnou odložení válečných sporů a začne se naplňovat slibovaná utopie, rychle pohasly, když se ukázalo, že kdokoliv, kdo byl loajální Kuomintangu, bude přinucen, aby za to trpěl.
V zoufalém pokusu se desetiletá Tchi-a a její rodina pokusila uprchnout za svobodou do bezpečného útočiště na ostrov Tchaj-wan. Hrůzná cesta na hranici života a smrti však skončila nezdarem a celá rodina byla násilím přesunuta do města Čching-tao a nakonec zpět do Pekingu, kde se jejich dříve privilegovaný život změnil v nouzi s bídou.
Bylo stále více zřejmé, že není úniku ze spárů komunistické strany, zvláště pro rodinu jako byla ta Tchiina, rodinu, která kdysi zastávala privilegované postavení v řadách Kuomintangu.
Naděje, kterou přináší tanec
Život ale pokračoval dál, a dokonce i když Maův Velký skok vpřed zapříčinil hladomor milionů lidí po celé Číně, její rodina našla způsob, jak přežít. Každodenní zápas o uspokojení základních životních potřeb ovlivnil celý národ a rodina Tchii nebyla výjimkou.
Díky tvrdé práci a talentu získala Tchi-a místo na prestižní baletní akademii v Pekingu, kde vyučovali profesionální tanečníci ze sovětského Ruska. Škola fungovala spíše jako vojenská akademie než taneční studio, ale Tchi-a na ní i tak obdržela prvotřídní taneční vzdělání.
Tanec byl tehdy zneužíván jako nástroj komunistické propagandy, a protože si tuto školu oblíbila Ťiang Čching, Maova manželka, Tchi-a měla bohaté zkušenosti s vystupováním před samotným Mao Ce-tungem a jeho hodnostáři. Silný kontrast mezi přepychovými bankety a hladovějícím obyvatelstvem zanechal v Tchii hluboký dojem, který byl prvním krokem k jejímu pozdějšímu rozčarování z komunistické strany i komunismu.
V době, kdy se Tchi-a stala asistující lektorkou na baletní akademii, dal Mao své požehnání Rudým gardám, které díky tomu jako mor zaplavily zemi násilím a chaosem. Rudí gardisté, horlivé skupiny studentů a dětí stranických úředníků, byli od malička vedeni k tomu, aby fanaticky a s plnou oddaností následovali Mao Ce-tunga. Stali se tak ideálním nástrojem pro jeho Kulturní Revoluci, pochodovali ulicemi, nadávali, mlátili a vraždili kohokoliv bez obav z následků.
Jednoho dne studenti Rudých gard obsadili i baletní akademii a brutálně zbili vedoucího učitele baletu. Asistujícím lektorům nadávali, nutili je čistit latríny a vykonávat ty nejvíce ponižující činnosti, čímž je údajně trestali za jejich vyučovací metody.
Tia čelila svému osudu v tichosti a vykonávala požadavky svých vlastních zfanatizovaných studentů. Jako mnoho jiných i ona musela pohřbít svou empatii hluboko ve svém nitru a čelit světu s takovou lhostejností, jaké jen byla schopna.
Během všeho toho zmatku našla Tchi-a svou lásku, ale pokud o ni chtěla bojovat, musela čelit nesouhlasu své rodiny a své matky, která ji chtěla podle tradice provdat do předem domluveného sňatku.
To samo o sobě už bylo obtížné i bez Maovy politiky a neustálé hrozby, že bude poslána do pracovního tábora. Láska byla v Maově Číně riskantní záležitost a oba, Tchi-a i její manžel, by mohli strávit těžké chvíle v systému pracovních táborů.
Román líčí každou etapu jejího života, jak prochází manželstvím, mateřstvím a jak uniká komunistickému režimu. Celou dobu jí v pozadí provází Maův stín diktující podmínky, skrze které si Tia musí najít svou cestu ke svobodě.
Poučení skrze temné stíny
Bolestivá životní cesta Tchii je skutečným svědectvím o vítězství lidského ducha nad totalitní společností. Příběh je šokující, děsivý ale zároveň něžný. Autorka přitažlivě líčí detaily ze života a na základě historické analýzy osvětluje zákoutí života za Maovy éry a jak si jeho politika vyžádala obrovské množství obětí. Není lehké do hloubky pochopit zoufalství lidu, který byl nucen na téměř každou nečekanou událost reagovat se strachem z budoucnosti.
Tato kniha může být přínosem pro ty, kteří přechovávají jakékoliv romantické představy o komunismu nebo marxismu. Se vzestupem extrémních ideologií na Západě slouží Tchiin příběh jako připomínka hodnoty lidství, přesahujícího rámec statistik. Mnozí lidé z její generace se budou schopni ztotožnit s jejím těžkým osudem.
Kniha je nakonec o lásce, ztrátě, odvaze a obtížích života umocněných zoufalstvím pod tíhou okolností. Tchiin příběh je krásným prostředkem k prozkoumání hodnoty lidství, pokud je politická ideologie zavedena do extrému a lidský duch je podroben těžké zkoušce.
Oficiální stránky knihy: www.DancingThroughtheShadow.com
Překlad původního článku newyorské redakce: HCHN
