Byly jí pouze dva roky, když poprvé slyšela housle, vyrůstala s mnoha sestrami, které chodily na hodiny hudby. Když se paní Chia-Chi Linová ohlíží zpět, muselo to být pro učitele překvapující, když viděli dítě jejího věku, jak sedí tiše celou hodinu se zaujatou pozorností a soustředí se na poslouchání hudby.
„Nebylo nic jiného, co bych se chtěla učit, jen hrát na housle“, vzpomíná dnes paní Linová. Už jako mála dívka zjistila, že je k houslím nevysvětlitelně přitahována a jakmile byla dost stará na to, aby se začala učit, bylo to pro ni snadné. Dnes tuto nevysvětlitelnou přitažlivost chápe jako osudové poslání.
Když jí bylo okolo 13 let, začala společnost klasického čínského tance Shen Yun jezdit na celosvětové turné. Poté, co uviděla jejich představení a umělce z orchestru Shen Yun, který taneční soubor doprovází, pochopila, čeho se snaží dosáhnout a uvědomila si, že díky nim pocítila určitou povinnost a získala nový životní cíl.
„Uvědomila jsem si, že to je to, co musím dělat,“ reaguje houslistka na poslání souboru obnovit tradiční kulturu.
Chia-Chi Linová, která je uznávanou přední houslistkou a sólistkou orchestrů na Tchaj-wanu, cítila, že cesta klasické hudby jí byla dána osudem a bere svůj talent jako dar.
„Shen Yun kombinuje to nejlepší z Východu, a to nejlepší ze Západu, tu nejslavnější klasickou tradici,“ říká Linová. Když viděla, že společnost studuje klasickou hudbu, dodržuje její tradici a krásu, byla tím podle jejích slov pohnuta a věděla, že se chce stát součástí snah o zachování tradice. A tak se k němu připojila.
Přináší Východ na Západ
Orchestr Shen Yun je jedinečný a skvělý. Již od prvních hudebních not si diváci mohou všimnout výrazně čínského zvuku. Ale při pohledu dolů do orchestřiště uvidí poměrně velký klasický západní symfonický orchestr a jen tu a tam jeden či dva exotické nástroje.
„Když jsem poprvé přišla k souboru Shen Yun, tak ačkoliv jsem se narodila na Tchaj-wanu a jsem Asiatka, bylo to mé první opravdové setkání s asijskou hudbou,“ říká Linová. Během svého angažmá v souboru Shen Yun působila jako první houslistka a také jako dirigentka.
„Když se divák do hudby zaposlouchá, tak klasická západní kompozice mu bude velmi blízká, ale my také používáme starověké čínské nástroje jako je erhu či pipa a některé bicí nástroje. Tyto nástroje většinou hrají melodie, vyjadřují charakter čínské kultury, ten tradiční čínský výraz,“ říká Linová.
Tonalita v těchto dvou tradicích je zcela odlišná, vysvětluje hudebnice. Tonalita v západní kultuře je velmi dobře zavedený systém, je páteří klasické hudby. Čínská hudba se svou pentatonikou (pěti tónovou stupnicí) ihned zní jako vzdálená a cizí, ale Shen Yun dokázal obě tradice zharmonizovat dohromady, což se ještě nikomu předtím ani potom nepodařilo.
A výsledný dojem?
„Stále máte tu úžasnou a velkolepou klasickou hudbu… ale charakter je odlišný – jedinečný,“ říká Linová.
Dvě tradice
Klasická hudba se vyvinula v systém v době Bacha a Beethovena, vysvětluje houslistka. V časech, kdy hudební skladatelé a hudebníci považovali svůj talent za dar od Boha, věřili ve vyšší sílu a měli duchovní myšlení. Je to hudba, která se zrodila v takovém světě a ustanovila tradici, kterou umělci následují dodnes.
„Takže tady [v Shen Yunu] dokonce i z hlediska hudby, kterou používáme ze Západní tradice, udržujeme věci tradiční, klasické. Skutečně pracujeme v rámci tradice,“ říká Linová.
A pokud jde o čínské melodie, starověká Čína také měla úctu ke kultuře a božství, a používala umění k vyjádření vyšších ideálů.
„Máme zde historii 5000 let čínské civilizace a ta byla inspirována bohy,“ vysvětluje Linová. „To je to, co zachováváme, to je tradiční kultura. Ať už je to tanec nebo hudba, stále pracujeme v rámci tradice.“
Když poprvé sama začala hrát, okamžitě pocítila velké naplnění a tento pocit už nikdy nezmizel. Pokud jste čínskou hudbu nikdy nehráli, ano, může to být obtížné ji hrát, říká Linová. Ale technické obtížnosti je snadné překonat, opravdová výzva podle umělkyně tkví v tom skutečně porozumět kultuře do hloubky, aby bylo možné ji použít k vyjádření krásy.
„I když se na povrchu může zdát, že hudba je hrána bez námahy, tak zahrát ji v představení s pohnutím a překrásně, to lze jen když jste sami nejprve pohnuti její čistou krásou. Jste citově dojatí“, říká Linová. „Každé představení je odlišné a upřímně řečeno, v průběhu těchto třinácti let jsem byla při každém jednom představení dojatá“.
„Pokud tedy existuje nějaká výzva, tkví v tom, jak vyjádřit charakter nebo něco konkrétního, opravdu porozumět vnitřnímu obsahu a najít, jak nejlépe to vyjádřit“, říká Linová. „Musíte se do hudby ponořit a porozumět jí, abyste mohli dosáhnout toho, že ji vyjádříte správně a zahrajete v souladu s jejím vnitřním významem a krásou“.
K čemu hudebníci souboru Shen Yun využívají a co pomocí ní jí vyjadřují, je vyprávění příběhů.
Harmonizování
Podle umělkyně souboru Shen Yun, paní Linové, má každá skladba svoji příběhovou linii, a to i když příběh není zobrazen přímo na jevišti. Tyto skladby mají jedinečný charakter. Skladatelé totiž úzce spolupracují s choreografy a každá nota a věta odpovídá určitému gestu nebo pohybu na jevišti.
„Snažím se představení vidět na jevišti, abych viděla, jak tanečníci pohybují tělem a uvědomovala si, co ta skladba vyjadřuje a jaký smysl se snaží sdělit,“ říká umělkyně. „Když hraji hlavní melodii, používám svůj nástroj k tomu, abych vyjádřila charakter skladby, abych vyjádřila hudbou to, co se oni na jevišti snaží sdělit tancem.“
V souboru probíhá čilá spolupráce mezi všemi umělci. Od not, které skladatelé napíší a hudebníci hrají, přes barvy vybrané pro kostýmy a grafický design kulis, až k tanečníkům, kteří společně pracují na tom, aby na jevišti vyprávěli určitý příběh. Během celého procesu se všechny oblasti neustále prolínají a mezi všemi existuje určitý druh koordinace, která neprobíhá pouze na fyzické úrovni, ale také na mentální, emocionální a duchovní.
„Vše je tvořeno dohromady, aby to mělo co nejlepší efekt,“ prozrazuje paní Linová. Každá skladba je samostatnou částí a zároveň součástí něčeho celistvého, něčeho krásného. „Myslím, že to je důvod proč lidé cítí, že je Shen Yun tak skvělý“.
Když diriguje nebo hraje na housle během představení, soustředí se na probíhající okamžik a plně se svou hrou zapojuje do celého uměleckého díla.
„Je to jako když splynete v jeden celek,“ říká umělkyně. Je to úsilí celé skupiny, není to věc jednotlivce.
„A myslím, že každý den, když hrajeme, ukazujeme věci odlišně,“ prozrazuje Linová. „Možná jsou to pouze velmi jemné změny, ten rozdíl ale každý den existuje, protože i my se každý den cítíme různě… Možná zítra nebo příští týden, protože se stále zlepšuji… doufám, mohu dosáhnou odlišných věcí nebo se různé věci naučit.“
„Všichni se snažíme neustále zlepšovat a pracovat na sobě. Co můžeme udělat, abychom toho na jevišti společně dosáhli? A další den to může být zase něco jiného. Stále je prostor pro to se zlepšovat, a to nikdy neskončí,“ říká Linová. „Umění bylo vždy takové, nekonečné úsilí o dokonalost.“
A když o tyto věci každý z nás, kdo jsme součástí souboru usiluje, můžete to úsilí skutečně cítit, říká umělkyně.
„Srdce, které pro to máte, je ve skutečnosti velmi důležité… Můžeme cítit každý maličký kousek napětí ještě než se objeví, není to dost krásné, dost hladké“, říká Linová. „Pouze když spolupracujete s ostatními, můžete dosáhnout tak dokonalé harmonie. Hudba může lidem zprostředkovat pocity – to co je v našich srdcích proniká skrze hudbu.“
Překlad původního článku newyorské redakce: HCHN
