Nevládní organizace se obávají, že připravované nařízení Evropské komise ohrozí výrobu přípravků z aloe a dalších rostlin…
Připravované nařízení Evropské komise v oblasti „bezpečnosti potravin“, které obsahuje přibližně tři strany textu, bude mít podle nevládních organizací dopad na výrobu a dostupnost produktů z rostlin aloe vera (aloe pravá) nebo rebarbora či sena (senna).
Nařízení upravuje seznam látek, které jsou v potravinách zakázány nebo povoleny pouze pod kontrolou, a má se jednat konkrétně o takzvané deriváty hydroxyantracenu. V praxi by nařízení mohlo mimo jiné vést k zákazu takzvaných „problematických obsahových látek“, které jsou přirozenou součástí aloe vera nebo například reveně (rebarbora).
Nevládní organizace se obávají, že nařízení vyústí v zákaz všech produktů z těchto rostlin, které látky obsahují nebo značně navýší financování dodatečných testů na přítomnost těchto látek v produktech, což povede ke zvyšování nákladů pro výrobce. V konečném důsledku to může vést k ukončení příliš nákladné produkce.
Na trhu s potravinami je například aloe využíváno pro výrobu nápojů, je také přísadou některých kosmetických přípravků.
Evropská komise zveřejňuje k připravovanému nařízení základní informace on-line. Spustila také připomínkové řízení, které potrvá do 22. dubna 2020, v němž se dosud vyjádřilo více než třináct zástupců nevládních organizací. Nevládní organizace kritizují například nepřítomnost věcného záměru a důvodové zprávy, které opodstatňují připravované nařízení.
Co je aloe?
Aloe je stálezelená rostlina, která v současné době roste v klimaticky příhodných oblastech v moha částech světa. Její léčivé účinky využívala tradiční medicína po několik tisíciletí a zná je také západní medicína, která její léčivé účinky potvrzuje ve vědeckých studiích.
Nejstarší důkazy o využívání aloe se podle dochovaných archeologických nálezů datují až do doby raného Egypta před 6 000 lety.
Kritika nařízení
„Za spotřebitele je tam nedostatečné vyjádření Evropské komise, jaký dopad bude mít nařízení na trh, zejména s nápoji, kde jich je mnoho s aloe. Každá legislativa by měla mít zhodnocen dopad na trh, nejen ve smyslu na ekonomické subjekty, ale i na spotřebitele, kterým to pomáhá,“ píší zástupci české neziskové organizace Habeas Corpus, která se proti nařízení ohradila v připomínkovém řízení.
Chybí věcný záměr a důvodová zpráva, anebo tyto podklady nejsou veřejně dostupné a dohledatelné. Jde přitom o základní náležitosti řádného legislativního procesu. – spolek Habeas Corpus
Takzvaná genotoxicita bude podle mínění neziskové organizace „vázána pouze na jednu obsahovou látku, kterou zkoumali izolovanou, nikoliv na celou rostlinu s komplexními vazbami, kdy mnohé vůči sobě fungují jako brzdy a protiváhy“. To znamená, že látka sama o sobě může vykazovat určité účinky, ale jako součást rostliny spolupůsobí s mnoha dalšími látkami v rostlině obsaženými.
„Nařízení vzniká na základě velmi nedostatečného vědeckého zhodnocení, vědeckých podkladů. Extrapolace z jedné minoritní obsahové látky na celek značně nevědecká,“ dodává nezisková organizace.
Belgická rodinná společnost ORTIS SA, která dlouhodobě vyrábí rostlinné potravinové doplňky, se proti návrhu rovněž ohrazuje a požaduje prodloužení termínu pro podávání připomínek.
Společnost od roku 1964 uvádí na trh ovocné kostky pod značkou „Ortisan“. „Naše prodejní historie těchto produktů (více než 65 milionů dávek prodaných v Evropě ročně), jakož i nepřítomnost dlouhodobých nežádoucích účinků (jak je uvedeno v návrhu) naší výživy, potvrzuje, že naše výrobky a přísady, které obsahují, jsou spotřebitelům prospěšné a lze je bezpečně používat,“ uvádí zástupce společnosti Marc Bruwier, který připojuje reakci vědeckého týmu společnosti.
