Nevládní organizace se obávají, že připravované nařízení Evropské komise ohrozí výrobu přípravků z aloe a dalších rostlin…

Připravované nařízení Evropské komise v oblasti „bezpečnosti potravin“, které obsahuje přibližně tři strany textu, bude mít podle nevládních organizací dopad na výrobu a dostupnost produktů z rostlin aloe vera (aloe pravá) nebo rebarbora či sena (senna).

Nařízení upravuje seznam látek, které jsou v potravinách zakázány nebo povoleny pouze pod kontrolou, a má se jednat konkrétně o takzvané deriváty hydroxyantracenu. V praxi by nařízení mohlo mimo jiné vést k zákazu takzvaných „problematických obsahových látek“, které jsou přirozenou součástí aloe vera nebo například reveně (rebarbora).

Nevládní organizace se obávají, že nařízení vyústí v zákaz všech produktů z těchto rostlin, které látky obsahují nebo značně navýší financování dodatečných testů na přítomnost těchto látek v produktech, což povede ke zvyšování nákladů pro výrobce. V konečném důsledku to může vést k ukončení příliš nákladné produkce.

Na trhu s potravinami je například aloe využíváno pro výrobu nápojů, je také přísadou některých kosmetických přípravků.

Evropská komise zveřejňuje k připravovanému nařízení základní informace on-line. Spustila také připomínkové řízení, které potrvá do 22. dubna 2020, v němž se dosud vyjádřilo více než třináct zástupců nevládních organizací. Nevládní organizace kritizují například nepřítomnost věcného záměru a důvodové zprávy, které opodstatňují připravované nařízení.

Co je aloe?

Aloe je stálezelená rostlina, která v současné době roste v klimaticky příhodných oblastech v moha částech světa. Její léčivé účinky využívala tradiční medicína po několik tisíciletí a zná je také západní medicína, která její léčivé účinky potvrzuje ve vědeckých studiích.

Nejstarší důkazy o využívání aloe se podle dochovaných archeologických nálezů datují až do doby raného Egypta před 6 000 lety.

Kritika nařízení

„Za spotřebitele je tam nedostatečné vyjádření Evropské komise, jaký dopad bude mít nařízení na trh, zejména s nápoji, kde jich je mnoho s aloe. Každá legislativa by měla mít zhodnocen dopad na trh, nejen ve smyslu na ekonomické subjekty, ale i na spotřebitele, kterým to pomáhá,“ píší zástupci české neziskové organizace Habeas Corpus, která se proti nařízení ohradila v připomínkovém řízení.

Chybí věcný záměr a důvodová zpráva, anebo tyto podklady nejsou veřejně dostupné a dohledatelné. Jde přitom o základní náležitosti řádného legislativního procesu. – spolek Habeas Corpus

Takzvaná genotoxicita bude podle mínění neziskové organizace „vázána pouze na jednu obsahovou látku, kterou zkoumali izolovanou, nikoliv na celou rostlinu s komplexními vazbami, kdy mnohé vůči sobě fungují jako brzdy a protiváhy“. To znamená, že látka sama o sobě může vykazovat určité účinky, ale jako součást rostliny spolupůsobí s mnoha dalšími látkami v rostlině obsaženými.

„Nařízení vzniká na základě velmi nedostatečného vědeckého zhodnocení, vědeckých podkladů. Extrapolace z jedné minoritní obsahové látky na celek značně nevědecká,“ dodává nezisková organizace.

Belgická rodinná společnost ORTIS SA, která dlouhodobě vyrábí rostlinné potravinové doplňky, se proti návrhu rovněž ohrazuje a požaduje prodloužení termínu pro podávání připomínek.

Vážení čtenáři, nenechte si ujít to nejlepší z Epoch Times! Přihlašte se k odběru Newsletteru. Jednou týdně vám tak budeme moci zasílat výběr těch NEJ zpráv.

Společnost od roku 1964 uvádí na trh ovocné kostky pod značkou „Ortisan“. „Naše prodejní historie těchto produktů (více než 65 milionů dávek prodaných v Evropě ročně), jakož i nepřítomnost dlouhodobých nežádoucích účinků (jak je uvedeno v návrhu) naší výživy, potvrzuje, že naše výrobky a přísady, které obsahují, jsou spotřebitelům prospěšné a lze je bezpečně používat,“ uvádí zástupce společnosti Marc Bruwier, který připojuje reakci vědeckého týmu společnosti.

Další reakce naleznete zde.