Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj 4. června prohlásil, že je „zklamán“ rozhodnutím amerického prezidenta Joea Bidena zrušit sankce proti ruskému plynovodu Nord Stream 2, a uvedl, že vůdce demokratického světa tím v podstatě poskytl Rusku „náboje“.

„Byli jsme (Ukrajina) velmi překvapeni,“ řekl Zelenskyj agentuře Axios ohledně rozhodnutí Bidenovy administrativy z minulého měsíce o zrušení sankcí vůči společnosti a generálnímu řediteli, kteří dohlížejí na výstavbu ruského projektu plynovodu Nord Stream 2.

Plynovod, který je zhruba z 95 procent dokončen, by zdvojnásobil kapacitu stávajícího potrubí Nord Stream, které má dodávat plyn z Ruska přes Německo do Evropy pod Baltským mořem, což by oslabilo evropskou energetickou bezpečnost. Očekává se, že bude dokončen ještě letos, přičemž ruský prezident Vladimir Putin 3. června oznámil, že první ze dvou tras je již hotová a že ruská většinová státní energetická společnost Gazprom je „připravena začít plnit Nord Stream 2 plynem“.


Zbraň v rukou Ruské federace

„Nord Stream 2 podle našeho názoru – podle chápání bezpečnosti nejen ze strany Evropy, tím jsem si jist, ale také Spojených států amerických jako našeho strategického partnera – máme za to, že se jedná o zbraň, skutečnou zbraň… v rukou Ruské federace,“ řekl Zelenskyj.

„Podle mého názoru to není příliš pochopitelné a rozhodně jsme nečekali, že náboje do této zbraně může případně poskytnout tak skvělá země, jako jsou Spojené státy.“

Na konci roku 2019 Kongres a Trumpova administrativa uvalily sankce na řadu subjektů spojených s výstavbou plynovodu v hodnotě 10,5 miliardy dolarů. Sankce byly součástí zákona o oprávněnosti národní obrany (National Defense Authorization Act), jehož deklarovaným cílem bylo „minimalizovat schopnost“ Ruska využívat Nord Stream 2 „jako nástroj nátlaku a politického vlivu“ a zabránit Rusku v přesunutí vývozu energie z Ukrajiny do jiných zemí. Rusko tehdy přislíbilo, že bude v projektu pokračovat.

Rusko v minulosti během sporů o ceny omezilo v zimě dodávky pohonných hmot na Ukrajinu a do některých částí Evropy.

Zároveň s oznámením o zrušení sankcí proti společnosti Nord Stream 2 AG a jejímu generálnímu řediteli Matthiasi Warnigovi – známému Putinovu spojenci – minulý měsíc ministr zahraničí Antony Blinken uvedl, že společnost se zapojila do činnosti, na kterou se vztahují sankce, ale že tento krok je v národním zájmu USA. V prohlášení uvedl, že ačkoli Spojené státy budou i nadále vystupovat proti projektu, osvobození od sankcí je v souladu se závazkem obnovit vztahy s evropskými spojenci.

Vážení čtenáři, naší prací vyplňujeme mezery na českém trhu s informacemi. Sledujeme události v Číně i v USA z nezávislého úhlu. Podporujeme tradiční kulturu a vzestup morálních hodnot. Podpořte naši činnost darem, podpoříte tak naše zpravodajství. Děkuji Vám,

Milan Kajínek, šéfredaktor Epoch Times ČR.

„Kolik ukrajinských životů stojí vztahy mezi USA a Německem?“

Ukrajinský prezident uvedl, že mu Biden dal „přímé signály“, že Spojené státy jsou připraveny výstavbu plynovodu zablokovat. Bílý dům ještě v lednu uvedl, že prezident považuje plynovod za „špatnou dohodu pro Evropu“.

„Skutečně jsem si myslel, že pokud jde o Nord Stream 2, Spojené státy zůstávají poslední trvalou výspou,“ řekl Zelenskyj. „Jsme toho názoru, že pouze USA jsou schopny tuto výstavbu zastavit.“

Zelenskyj sdělil agentuře Axios, že jeho hněv poté, co se o této zprávě dozvěděl z tiskového brífinku v Bílém domě, se nyní změnil ve zklamání.

„Dozvěděl jsem se to z tisku. Mám pocit, že… no, mezi strategickými partnery by měly být vztahy přímočaré,“ řekl.

Biden minulý měsíc uvedl, že ačkoli byl od počátku proti projektu, ropovod je nyní téměř dokončen, a zmínil důležitost dobrých vztahů s Německem.

Zelenskij řekl, že chápe důležitost vztahů mezi Spojenými státy a Německem. Dodal nicméně: „Kolik ukrajinských životů stojí vztahy mezi USA a Německem?“

„Je potřeba to zastavit“

„Domnívám se, že i kdyby zbývalo [dokončit] jen jedno procento, stále by bylo možné zastavit tak závažnou páku, kterou bude mít Rusko v budoucnu na ovlivňování energetické bezpečnosti a Evropy obecně, včetně Ukrajiny,“ dodal Zelenskyj. „I kdyby zbývalo jen jedno procento, je to prostě potřeba udělat.“

Ukrajinský prezident navrhl, aby se uskutečnil „seriózní rozhovor, seriózní plán“, který by byl stanoven v rámci společného úsilí Spojených států, Evropské unie a Ukrajiny.

„Rád bych dosáhl nové úrovně vztahů se Spojenými státy … transparentnost, porozumění ohledně Akčního plánu členství (v rámci NATO), ohledně energetické bezpečnosti Ukrajiny … pomoc s navrácením našich území a obranou naší suverenity,“ řekl.

Zelenskyj dodal: „Je to pro nás klíčové už jen proto, že probíhá válka a náš čas se neměří v minutách, ale v lidských životech – v počtu životů, které dnes v této válce ztrácíme.“

Tisková mluvčí Bílého domu Jen Psakiová uvedla, že Biden a ruský prezident Vladimir Putin se mají 16. června setkat ve švýcarské Ženevě, aby „projednali celou řadu naléhavých otázek, protože se snažíme obnovit předvídatelnost a stabilitu americko-ruských vztahů“.

Zelenskyj mezitím nabídl Bidenovi, že se s ním setká „kdykoli a na jakémkoli místě planety“, aby s ním coby „garant ukrajinské ústavy“ projednal tuto otázku ještě před ženeveským setkáním.

„Já sám jsem připraven bránit Ukrajinu v každém okamžiku,“ řekl.

Na této zprávě se podílel Ivan Pentchoukov.

Přeloženo z původního článku newyorské redakce The Epoch Times.