TÉMA: Olympijské hry v Pekingu 2022

Zahraniční novináři v Číně čelí obrovským překážkám, od odepření víz a sledování až k cenzuře a zastrašování. Stále méně lidí může z Číny podávat zpravodajství. Kritika se snáší také na organizaci olympijských her.

Zahraniční zpravodajové v komunistické Číně si stěžují na „bezprecedentní překážky“, které jim klade vládnoucí komunistická strana a kterým během zpravodajství musejí čelit.

Podle prohlášení Klubu zahraničních korespondentů (FCCC) 99 procent jeho členů v každoročním průzkumu uvedlo, že jejich pracovní podmínky neodpovídají mezinárodním standardům. „FCCC je znepokojen závratným tempem, jakým v Číně klesá svoboda médií.“

S ohledem na zimní olympijské hry v Pekingu, které začínají v pátek 4. února, 60 procent ze 127 respondentů průzkumu kritizovalo nedostatečné informování organizátorů o událostech v době příprav. 32 procent si stěžovalo na vyloučení z akcí, které byly přístupné jiným médiím.

Zastrašování, sledování, obtěžování

Při každodenní práci novináři hlásili případy zamítnutí víz, sledování, zastrašování a obtěžování ze strany vládních úřadů. Úřady se odvolávaly na boj proti koronaviru, čímž zdůvodňovaly zpoždění při vydávání víz, zakazovaly novinářům cestovat nebo odmítaly žádosti o rozhovory. Téměř polovina respondentů (46 procent) uvedla, že jejich kanceláře mají nedostatek zaměstnanců, protože nemohou do země přivézt novináře.

„Výsledkem je, že zpravodajství z Číny trpí,“ uvedl FCCC. Zpravodajové, kteří nesmějí podávat zprávy přímo ze země, se usídlili v Tchaj-peji, Singapuru, Sydney, Soulu nebo Londýně. „Novinářské zpravodajství o Číně se stále více stává zpravodajstvím zpovzdálí.“

Zpravodajové v Číně mezitím utrpěli značná omezení své práce. 62 procent respondentů uvedlo, že jim policie nebo jiní úředníci alespoň jednou zabránili v podávání zpráv. 88 procent lidí, kteří navštívili oblast Sin-ťiang na severozápadě Číny, uvedlo, že byli pronásledováni. Čínský režim se stal terčem mezinárodní kritiky za zacházení s ujgurskou menšinou ve zmiňované provincii Sin-ťiang a za pronásledování příznivců meditační praxe Falun Gong, kterou komunistická strana zakázala v roce 1999.

Více než čtvrtina novinářů si je vědoma toho, že jejich zdroje byly obtěžovány, zadržovány nebo vyslýchány, dodává zpráva. 92 procent respondentů uvedlo, že byli čínskými občany odmítnuti s vysvětlením, že k rozhovoru se zahraničními médii potřebují povolení od svého zaměstnavatele nebo nadřízených.

Zatčení bez konkrétního obvinění

Australský novinář Čcheng Lej, který pracoval pro státní televizi CCTV, a Cha-ce Fan, čínská zaměstnankyně finanční agentury Bloomberg, jsou zadržováni již více než rok. Nebyla proti nim vznesena žádná konkrétní obvinění, kromě neurčitých náznaků čínských úřadů, že se jedná o bezpečnost státu. „Rizikové prostředí se v současné době mění neobvyklým způsobem,“ komentoval novinář David Rennie z časopisu The Economist situaci v Číně.

Ovlivňování veřejného mínění

Zdá se, že čínské agentury rovněž podporují občanskoprávní žaloby nebo právní kroky proti zahraničním zpravodajům. Státem podporované kampaně internetových útoků na práci zahraničních zpravodajů celou situaci značně ztížily. V čínské veřejnosti vyvolávají pocit, že zahraniční média jsou nepřátelská, uvedl FCCC. Několik zpravodajů a jejich rodin z důvodu obtěžování preventivně opustilo zemi.

Z původního článku německé redakce deníku The Epoch Times přeložila G. K.