Prezident Vladimir Putin v neděli nechal jaderné odstrašující síly své země převést do stavu zvýšené pohotovosti, oznámil to na televizním setkání s nejvyššími ministry v době, kdy ruská vojska a tanky pokračují v konfliktu na Ukrajině.
„Západní země nepodnikají nepřátelské kroky vůči naší zemi pouze v ekonomické oblasti. Mluvím o nelegitimních sankcích, o kterých všichni dobře vědí. Agresivní prohlášení proti naší zemi však činí i vrcholní představitelé předních zemí NATO,“ prohlásil v neděli podle státních médií Putin.
V důsledku toho Putin sdělil, že nařídil „ministru obrany a náčelníkovi generálního štábu [ruských ozbrojených sil] převést odstrašující síly ruské armády do zvláštního režimu bojové pohotovosti“, jak vyplývá z jeho televizního komentáře. Odstrašující síly ruské armády zahrnují velení rozsáhlému arzenálu ruských jaderných zbraní.
Není bezprostředně jasné, co „zvláštní režim bojové pohotovosti“ znamená. Již dříve, když Putin počátkem tohoto týdne oznámil ruskou invazi, varoval, že pokud se do ní zapojí další země, budou čelit „důsledkům, které nikdy nespatřily“.
Putinův rozkaz však znamená, že se ruské jaderné zbraně mají převést do režimu zvýšené pohotovosti k odpálení, což zvyšuje hrozbu, že by napětí mezi Moskvou a NATO mohlo přerůst v jaderné útoky.
Na Putinovo nedělní prohlášení reagovala během vystoupení v CBS News americká velvyslankyně při OSN Linda Thomas-Greenfieldová.
„Prezident Putin pokračuje v eskalaci této války způsobem, který je naprosto nepřijatelný,“ řekla Thomas-Greenfieldová v neděli ráno. „A my musíme jeho činy i nadále co nejdůrazněji a nejdůraznějším možným způsobem odsuzovat.“
Rovněž Putinův spojenec, běloruský prezident Alexandr Lukašenko, v neděli varoval Západ před uvalením tvrdých sankcí na Rusko a Bělorusko a tvrdil, že tato opatření by mohla Rusko uvrhnout do „třetí světové války“.
„Hodně se teď mluví o bankovním sektoru. Plyn, ropa, SWIFT. Je to horší než válka. To tlačí Rusko do třetí světové války,“ sdělil Lukašenko místním státním médiím s odkazem na sankce.
Tento alarmující vývoj na straně Ruska přišel v době, kdy v druhém největším městě Ukrajiny vypukly pouliční boje a ruské jednotky sevřely strategické přístavy na jihu země, což jsou kroky, které zřejmě znamenají novou fázi ruské invaze po vlně útoků na letiště a palivová zařízení v jiných částech země.
Hlavní město Kyjev zůstalo tiché poté, co ranní oblohu rozzářily mohutné exploze a úřady ohlásily výbuchy na jednom z letišť. Na opuštěném hlavním bulváru se objevilo jen občasné auto, jelikož přísný zákaz vycházení platil 39 hodin a lidé se nedostali do ulic. Vyděšení obyvatelé se místo toho schovávali v domech, podzemních garážích a stanicích metra v očekávání plnohodnotného ruského útoku.
„Uplynulá noc byla tvrdá – další ostřelování, další bombardování obytných oblastí a civilní infrastruktury,“ poznamenal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „V zemi se snad nenachází jediný objekt, který by okupanti nepovažovali za přípustný cíl.“
Videa zveřejněná v ukrajinských médiích a na sociálních sítích ukazovala ruská vozidla pohybující se po Charkově a ruské vojáky, kteří se po městě pohybovali v malých skupinách. Jedno z nich ukazovalo ukrajinské vojáky střílející na Rusy a poškozená a opuštěná ruská lehká terénní vozidla.
Na této zprávě se podílela agentura Associated Press. Přeloženo z původního článku newyorské edice deníku The Epoch Times.