Floridská univerzita odstranila jméno autora Komunistického manifestu Karla Marxe ze studovny univerzitní knihovny poté, co studovna přitáhla pozornost médií.
Podle zprávy (zdroj), kterou 7. března zveřejnil přední americký web pro vysokoškolské zpravodajství Campus Reform, měla tato veřejná univerzita jednu ze 14 skupinových studoven v knihovnách George A. Smathersa pojmenovanou „Studovna Karla Marxe“. (zdroj)
Na fotografii zveřejněné zpravodajským webem Campus Reform je Marxovo jméno uvedeno na informační tabulce u vchodu do místnosti spolu s krátkou pasáží, která jej popisuje jako „filozofa, radikálního ekonoma a revolučního kritika všeho existujícího“.
Popis dále připisuje Marxovi zásluhu coby „zakladatele vědeckého socialismu“, jehož „pověst radikálního myslitele“ se objevila během vzestupu socialistických politických stran v 70. a 80. letech 19. století. Dále uvádí, že položil základy socialistických a komunistických hnutí po celém světě.
„Díky jedinečnému rozsahu vlivu Marxova materialistického výkladu fungování společnosti, ekonomiky a dějin se vliv marxistické teorie nevyhnutelně rozšířil i na literární kritiku,“ stálo na zmiňované informační tabulce, či pamětní desce.
Některé další studovny Západní knihovny byly pojmenovány po historických osobnostech, jako jsou Benjamin Franklin, Frederick Douglas, William Shakespeare a Ernest Hemingway. Online rezervační systém knihovny dříve zobrazoval všechna tato jména, nyní však místnosti označuje pouze čísly, přičemž ze „studovny Karla Marxe“ se stala „místnost 229“.
V prohlášení pro Campus Reform uvedla floridská univerzita, že změna názvu souvisí s probíhajícím konfliktem mezi Ruskem a Ukrajinou.
„Vzhledem k současným událostem na Ukrajině a jinde ve světě jsme usoudili, že je vhodné odstranit jméno Karla Marxe, které bylo umístěno na skupinové studovně na Floridské univerzitě v roce 2014,“ uvedl mluvčí Floridské univerzity.
Začátkem tohoto měsíce floridský zákonodárný sbor odhlasoval, že 7. listopad bude vyhlášen „Dnem památky obětí komunismu“ na památku a k uctění těch, kteří zemřeli a trpěli pod komunistickými režimy. (zdroj) Očekává se, že guvernér Floridy Ron DeSantis toto opatření schválí a jeho stát se tak stane pátým státem ve Spojených státech, který tak učinil.
„Děsivou realitou komunismu a těch, kteří slibují přinést rovnost a osvobození, je to, že slibují svobodu a ekonomickou rovnost – ale jediné, co přinášejí, je bída, destrukce a smrt,“ řekl republikánský státní poslanec David Borrero, předkladatel návrhu zákona v dolní komoře parlamentu USA.
„Tento zákon potřebujeme, protože v Číně, na Kubě, ve Vietnamu, Severní Koreji a Laosu dnes žije v komunismu každý pátý člověk. Více než 100 milionů lidí zemřelo kvůli této neúspěšné ekonomické politice,“ dodal Borrero a poukázal na zprávu (zdroj), podle které by téměř polovina tzv. generace Z* byla ochotna volit socialisty a každý pátý by byl ochoten volit komunisty.
Podle nejnovější verze „Zprávy o postojích USA k socialismu, komunismu a kolektivismu“, kterou vypracovala nezisková skupina Victims of Communism Memorial, se prosocialistické nálady mezi mladými Američany zvýšily. V roce 2020 s těmito ideologiemi souhlasilo 49 % zástupců generace Z oproti 40 % v roce 2019.
Příznivé názory na marxismus vzrostly také u nejmladší generace, kdy v roce 2020 mělo příznivý názor na marxismus 30 % příslušníků generace Z, což je o 6 procentních bodů více než v předchozím roce, kdy byl počet příznivců odhadován na 24 %.
Z původního článku newyorské redakce deníku The Epoch Times přeložil M. K.
Jak přízrak komunismu vládne našemu světu
Kapitola druhá: Počátky komunismu v Evropě
1. Satanistická díla Karla Marxe
Karl Marx vydal za svého života mnoho knih, z nichž nejznámější jsou Komunistický manifest z roku 1848 a třísvazkový Kapitál, publikovaný mezi lety 1867 a 1894. Tato díla tvoří teoretický základ komunistického hnutí.
V mládí byl Marx oddaným křesťanem a pevně věřil v Boha. Veřejně však nejsou příliš známy podrobnosti o Marxově postupném obracení své víry a věnování děl osobě ďábla. Ve své rané básni Modlitba zoufalého Marx napsal o svém záměru pomstít se Bohu:
„Tak mi bůh vzal vše, co mám,
v neštěstí a ranách osudu.
Všechny jeho světy zmizely v nenávratnu!
Nezbývá mi nic jiného než pomsta!
Svou pomstou budu pyšně způsobovat škodu,
té bytosti, tomu Pánu, jenž kraluje nad námi.
Svou sílu vytvořím slátáním toho, co je slabé,
a své lepší já ponechám bez odměny!
Vybuduji si trůn na výšinách,
jeho vrchol bude studený a obrovský.
Jeho opevněním bude pověrčivý strach,
jeho strážcem – nejtemnější muka.“ [1]
O změnách, které prožíval, se Marx zmínil v dopise svému otci: „Opona spadla, můj svatostánek se rozpadl. Je třeba na jeho místo uvést nové bohy. … Ovládl mě skutečný neklid a nebudu schopen uklidnit své vzrušení, dokud nebudu ve Vaší drahé přítomnosti.“ [2] Více naleznete v knize zde...
[1] Karl Marx, „Invocation of One in Despair“, in: Early Works of Karl Marx: Book of Verse, Marxists Internet Archive, stránka navštívena 28. srpna 2019, (zdroj)
[2] Karl Marx, „Letter From Marx to His Father in Trier“, in The First Writings of Karl Marx, Marxists Internet Archive, stránka navštívena 28. srpna 2019, (zdroj)
Poznámka překladatele:
* Generace Z (také známá jako generace M, internetová generace, děti nového tisíciletí) je společný název pro skupinu lidí narozených od poloviny 90. let 20. století do roku 2012.
Tato generace vyrostla na síti World Wide Web, která začala být po roce 1991 stále více dostupná. Nejmladší zástupci této generace se narodili v době světové finanční krize končící kolem roku 2010. Generace Z se narodila a vyrůstala po éře studené války a rozpadu Sovětského svazu a tedy nemá reálnou zkušenost s ideologiemi, jako jsou marxismus, socialismu nebo komunismus.
V dnešní době si tato generace zmíněné ideologie často idealizuje jako vize „svobody a rovnosti“ aniž by přihlédli k tomu, že za éry komunismu nebylo těchto ideálů a vizí docíleno, naopak převládala totalitní moc, cenzura a normalizace.
