Nekontrolované podvody s údaji o emisích oxidu uhličitého ohrožují zelené ambice Číny
Analýza zpráv
Čínský úřad pro dohled nad životním prostředím zveřejnil jména čtyř společností, které falšovaly zprávy o emisích oxidu uhličitého. Vzhledem k tomu, že podvody s údaji nadále ohrožují ambiciózní klimatické cíle země, analyzoval příčiny těchto podvodů bývalý zaměstnanec čínského ministerstva životního prostředí.
Čínské ministerstvo ekologie a životního prostředí (MEŽ) 14. března uvedlo, že agentury pro ověřování dat manipulovaly se zprávami a falšovaly data testování, údaje o emisích a výsledky uhlíkové stopy. Zjištění přišla po tříměsíční kampani, kterou ministerstvo zahájilo loni v říjnu a jejímž cílem bylo ověřit správnost zpráv o emisích uhlíku předkládaných lokálními subjekty po celé zemi.
Pekingská firma Zhongtan Nengtou Tech Co. se sídlem v Pekingu byla obviněna z „výroby falešných vzorků uhlí“ a „falšování a pozměňování zpráv o testech“. Druhá firma, Liaoning Dongmei Testing and Analysis Research Institute, byla rovněž obviněna z falšování zkušebních zpráv.
Další dvě společnosti, pekingská SinoCarbon Innovation & Investment Co a Qingdao Xinuo Renewable z provincie Šan-tung, byly podle agentury Reuters citující zprávu MEŽ samostatně obviněny z „psaní zkreslených a nepřesných závěrů“.
V červenci loňského roku oznámilo regionální ministerstvo životního prostředí Vnitřního Mongolska klientovi společnosti Zhongtan Nengtou, společnosti Inner Mongolia Erdos High-Tech Materials, jejich hodnocení nepravdivé zprávy o emisích uhlíku. Po tomto incidentu následovala tříměsíční kampaň s cílem odhalit další podvody s údaji o emisích.
Od října do prosince 2021 uspořádalo národní ministerstvo životního prostředí 31 pracovních skupin, které kontrolovaly správnost předkládaných údajů o emisích uhlíku po celé zemi, přičemž se zaměřily zejména na velké firmy poskytující technické služby a kontroly emisí v energetickém sektoru, uvádí čínské státní zpravodajství.
Krátkodobé šetření odhalilo podvodné praktiky týkající se zmiňovaných čtyř hlavních firem pro ověřování údajů.
Falšování dat, způsob jak plnit protichůdné požadavky státních úřadů
Komentátor Li Ťie, který sleduje události v Číně, uvedl, že všechna tato opatření jsou ve skutečnosti kampaněmi spuštěnými z politických důvodů a že podvody s údaji nejsou v Číně ničím novým. Domnívá se, že tato vyšetřovací operace byla pravděpodobně předem naplánovaná, protože úřady již dlouho vědí, že tyto společnosti v minulosti údaje falšovaly, a jejich obvinění je pouze promyšlený trik, jak ukázat, že s emisemi něco dělají.
Státní poskytovatel energetických informací a služeb China Energy Net uvedl, že přesné a spolehlivé údaje o emisích jsou předpokladem a základem obchodování s emisemi uhlíku. China Energy Net je platforma spuštěná v červenci 2021, jejímž cílem je snížit emise uhlíku v Číně.
Výše zmiňované podvody s údaji uvrhly trhy s emisními povolenkami do chaosu.
Gao Fengyi, bývalý zaměstnanec čínského ministerstva životního prostředí a expert na ochranu životního prostředí, sdělil deníku The Epoch Times, že chaos na čínském trhu s emisními povolenkami vyvolaly dvě hlavní příčiny.
„Za prvé, Komunistická strana Číny často mění svou politiku dle politických potřeb. Neexistují žádné pevné normy a pro místní vlády a podniky je obtížné spolupracovat. Za druhé, pokud výkonnost regionu nesplňuje národní hodnotící standardy, má to přímý dopad na pozice místních úředníků. Aby si místní samospráva udržela svá pracovní místa a platy, musí údaje falšovat,“ řekl Gao.
To znamená, že na jedné straně jsou zákony zavazováni k dodržování emisí a na druhé straně jsou pod hrozbou ztráty financí nebo zaměstnání tlačeni k tomu, aby vykazovali vysokou výrobu. Často se potom tyto dva požadavky vylučují a jediný způsob, jak všem vyhovět, je falšovat data.
„Když jsem pracoval na ministerstvu životního prostředí, vedli jsme dvě sady údajů. Jedna odpovídala národnímu požadavku na předkládání a druhá byla skutečná data. Pracovní plány jsme sestavovali na základě skutečných údajů.“
Ambiciózní cíle Číny v oblasti klimatu
Na globálním klimatickém video summitu v dubnu 2021 čínský vůdce Si Ťin-pching prohlásil, že Čína, která je největším světovým emitentem skleníkových plynů, dosáhne do roku 2030 „emisního vrcholu“ a do roku 2060 začne emise snižovat a dosáhne „uhlíkové neutrality“. Si požádal západní vyspělé země o finanční a technickou podporu.
V červenci 2021 byl spuštěn čínský národní systém obchodování s emisemi oxidu uhličitého (ETS). Jedná se o 4,1 milionu tun kvót oxidu uhličitého v hodnotě přibližně 32 milionů dolarů, uvedla agentura Reuters. ETS je systém založený na sazbách, který poskytuje finanční pobídky společnostem, které snižují emise. V rámci tohoto systému dostávají podniky povolenky, které jsou přidělovány na základě historických úrovní emisí a produkce.
Ačkoli se tvrdí, že motivuje emitenty uhlíku ke snižování emisí, před spuštěním systému ETS i po něm byly zjištěny případy podvodů s údaji o emisích uhlíku na čínském trhu, které se stále objevují i v dlouhodobém měřítku.
V prvním velkém případu podvodu, který ministerstvo životního prostředí zveřejnilo v červenci 2021, poskytla firma Zhongtan Nengtou, která ověřovala údaje, společnosti Inner Mongolia Erdos High-Tech Materials padělané zprávy o zkouškách vzorků uhlí a zfalšované zprávy pro 11 dalších společností.
Podle čínské státní zpravodajské platformy pro životní prostředí mohou zfalšované zkušební zprávy snížit rozdíl v emisních kvótách společnosti Erdos High-Tech Materials na rok 2019 o téměř 2 miliony tun, což sníží její náklady o zhruba 15,76 milionu dolarů.
Gao Fengyi uvedl, že očekává, že každý rok bude odhaleno více případů podvodů.
Výzvy k přechodu na ekologické technologie
Gao použil jako příklad Japonsko.
Japonské elektrárny jsou převážně na jaderný pohon a mají relativně nízké emise uhlíku, což usnadňuje dosažení uhlíkové špičky a uhlíkové neutrality. Naproti tomu Čína se spoléhá především na uhelné elektrárny, které jsou hlavním zdrojem emisí. Její severní provincie navíc spoléhají na uhlí i při vytápění. Proto by pro Čínu bylo náročné a nákladné upravit své metody výroby energie tak, aby se stala ekologičtější.
Na rozdíl od Japonska Čína podle Gaa značně zanedbává aspekt ochrany životního prostředí při mnoha svých činnostech, včetně výstavby čističek odpadních vod.
„Čínská zařízení na ochranu životního prostředí jsou jen na okrasu. Například v poplatcích za vypouštění odpadních vod, které vybírá od svých občanů, je na čištění odpadních vod skutečně určeno pouze 20 %, z toho 7 % jde na výstavbu čistíren odpadních vod a zbylých 13 % jsou odměny pro zaměstnance,“ uvedl Gao.
„[Může Čína] dosáhnout uhlíkového maxima do roku 2030? To je nemožné,“ řekl Gao. „Abych byl přesný, není to tak, že by to Komunistická strana nedokázala. Jde o to, že to nechce udělat.“
Uhlíková neutralita znamená dosažení nulových emisí oxidu uhličitého. Toho lze dosáhnout vyrovnáváním emisí oxidu uhličitého s jeho odstraňováním (často prostřednictvím uhlíkové kompenzace) nebo eliminací emisí ze společnosti (přechod na „post-uhlíkovou ekonomiku“). Na Valném shromáždění OSN v září 2020 čínský prezident Si Ťin-pching prohlásil, že Čína jako největší světový producent emisí skleníkových plynů dosáhne uhlíkové neutrality do roku 2060.
Čínský prezident Si Ťin-pching se však také zavázal, že do roku 2030 sníží čínské emise oxidu uhličitého „nejméně“ o 65 % oproti úrovni z roku 2005.
Z původního článku newyorské redakce deníku The Epoch Times přeložil a upravil M. K.
