Opravdu platí, že vrána k vráně sedá? Věda říká, že ano. Lidé mají tendenci vybírat si přátele, kteří jsou jim podobní. Svým přátelům se také časem začnete více podobat, což může mít vliv na vaše zdraví.
Mnoho chování se šíří společensky. Příkladem může být to, jak moc cvičíte, kolik pijete alkoholu, zda kouříte a jaká jídla jíte. Vědci se stále snaží rozluštit, proč tomu tak je. Studie zjistily, že aktivita v určitých oblastech mozku se mění, když jsou nablízku jiní lidé. To může mít vliv na to, co se rozhodnete dělat.
Tento výzkum však také naznačuje, že můžete využít sílu sociálních vztahů k získání zdravějších návyků – a motivovat ostatní, aby udělali totéž.
Sociální vliv
„Lidé se zajímají o to, co si myslí ostatní, napříč všemi věkovými skupinami, a to ovlivňuje, jak moc si cení různých myšlenek a chování,“ říká Dr. Emily Falková z University of Pennsylvania. Studuje, jak sociální sítě ovlivňují rozhodování, čemuž se říká sociální vliv nebo vliv vrstevníků.
Vliv vrstevníků je obzvlášť silný u dospívajících. Je to proto, že jejich mozek prochází změnami, díky nimž jsou vysoce citlivý na sociální situace. Současně v mozku dospívajících roste citlivost na systém odměn.
Systém odměn je mozkový obvod, který vyvolává pocity potěšení. Aktivuje se věcmi, které nás těší, například konzumace dobrého jídla. Aktivuje se také při sociálních odměnách, jako je například kompliment.
Dospívající se nacházejí právě v období, kdy se učí orientovat ve světě kolem sebe. Porozumění hodnotám ostatních lidí a jejich ovlivňování jsou důležitou součástí socializace. Nechat se ovlivnit v takových věcech, jako je výběr oblečení nebo hudební vkus, může dospívajícím pomoci naučit se zapadnout a najít si přátele. Účast na rizikovém chování, jako je pití alkoholu nebo kouření, však může mít zdravotní či dokonce právní následky.
„Výzkumy ukazují, že i pouhá přítomnost dalšího vrstevníka v okolí může změnit reakci na odměnu v mozku a také sklony dospívajících k riskování,“ píše Falková. Její tým studuje, jak vrstevníci ovlivňují chování dospívajících při řízení automobilu a rozhodování o kouření.
Zdá se, že někteří lidé jsou ovlivnitelnější než druzí. Mohou být citlivější na pocit začlenění nebo vyloučení ze strany ostatních nebo mohou být citlivější na sociální signály, jako je tón něčího hlasu nebo řeč těla.
Tým doktorky Mary Heitzegové z Michiganské univerzity provádí výzkum, který má lépe porozumět tomu, jak biologie a reakce člověka na sociální situace ovlivňují, zda se u něj později v životě objeví problémy s užíváním návykových látek nebo s duševním zdravím.
Pomocí skenování aktivity mozku tým zkoumá, jak mozek dospívajících reaguje na to, zda jsou sociálně začleněni nebo vyloučeni. Zkoumají také, jak na různé situace reaguje systém odměňování mozku.
Výzkum Heitzegové je součástí rozsáhlého desetiletého úsilí nazvaného studie ABCD, jejímž cílem je porozumět faktorům, které dlouhodobě ovlivňují zdraví a rizikové chování dospívajících. Mezi tyto faktory mohou patřit rodina, přátelé, škola, sousedství a komunity.
„Dospívání je velmi rizikové období. Dochází tu k počátkům sexuálního života, k iniciaci a eskalaci užívání návykových látek, stejně jako k dalším typům rizikového a delikventního chování, jako je nebezpečné řízení automobilu,“ uvádí Heitzegová.
Je to však také období, kdy vliv vrstevníků může pomoci dospívajícím rozvíjet se správným směrem, a to, pokud se více zapojí do své komunity nebo se naučí chování, které jim pomůže vycházet dobře s ostatními, například jak spolupracovat nebo být empatický.
Kvalita, ne kvantita
Pozitivní a negativní vliv vrstevníků může ovlivnit více než jen chování. Mohou také změnit to, jak se cítíte. Studie ukazují, že obecně platí, že čím více přátel máte a čím více času s nimi trávíte, tím jste šťastnější. Díky přátelům máte osoby, s nimiž můžete sdílet své pocity, získat od nich nové pohledy na věc nebo se s nimi prostě jen pobavit.
Ovšem je to kvalita těchto přátelství, ne jejich množství, co skutečně rozhoduje. Kvalita přátelství je spojena s vyšší životní spokojeností a lepším duševním zdravím. „Všichni jsme zažili, že jsme odešli z kamarádství, protože jsme se ve vztahu necítili dobře,“ říká doktorka Rebecca Schwartz-Metteová z University of Maine. Její laboratoř studuje, jak vrstevnické vztahy ovlivňují emocionální vývoj dětí a dospívajících.
Je možné, že kamarádi, které chcete opustit, nejsou kvalitní. Přátelství mohou být plná konfliktů, kritiky a agrese. U mládeže jsou nekvalitní přátelství spojena se špatnými studijními výsledky a problémy s chováním.
Kvalitní přátelství poskytují porozumění, podporu a potvrzení vaší vlastní hodnoty. Tyto typy přátelství jsou stabilnější a přinášejí větší uspokojení.
Trávení času s přáteli může být obzvláště užitečné pro osoby trpící úzkostí nebo depresí. Studie Schwartz-Metteové však ukázaly, že deprese se mohou určitými rysy přátelství i zhoršit. Jedním z nich je tzv. ko-ruminace neboli společné remcání.
„Ko-ruminace je v podstatě to, když se lidé sejdou a nadměrně mluví o všem, co se jim nedaří, a o tom, jak špatně se cítí. S touto osobou mají pocit, že jsou pochopeni, potvrzeni a že jim je tato osoba citově blízká. Ale dostávají se do ještě větší deprese, protože zaměřují svou pozornost na negativní věci,“ podotýká vědkyně.
Výzkum naznačuje, že i taková přátelství jdou změnit k lepšímu. Mluvte o pozitivních i negativních věcech, které se vám přihodí. Hledejte zdravé aktivity, které můžete společně podnikat, například jít na procházku. Vzájemně se povzbuzujte v dodržování zdravých návyků, jako je fyzická aktivita, zdravé stravování a kvalitní spánek.
„Když si všimneme, že naše chování je ovlivňováno ostatními lidmi, můžeme se záměrně snažit zaměřit se na lidi, kteří dělají věci, které bychom také rádi dělali. Podělit se o své zdravé návyky s ostatními lidmi může mít pro někoho jiného skutečný význam,“ vysvětluje Falková.
Jak mohou pomoct rodiče vést děti ke zdravějším přátelstvím:
- Angažujte se – mluvte s dětmi o jejich životě a aktivitách. Když budete vědět, co se děje, můžete je lépe vést k pozitivním a zdravým zážitkům.
- Sledujte sociální skupiny – i když se děti mohou po určitou dobu ztotožnit s určitou skupinou vrstevníků, často přecházejí ze skupiny do skupiny. Snažte se je nasměrovat k vrstevníkům, kteří je podporují zdravým způsobem.
- Povzbuzujte děti, aby se věnovaly zdravým aktivitám, když jsou s kamarády, například chození na procházky a výlety, rekreační sportování, kroužky nebo dobrovolnictví.
- Poskytněte dětem způsoby, jak podstupovat zdravá sociální rizika – například najděte pro teenagery příležitosti, jak se zapojit do dění ve své komunitě a poznat nové lidi s odlišnými názory. Nebo aby se setkali s někým, kdo jim rád povypráví o tématu, které je zajímá.
- Podělte se o příklady z vlastního života – vysvětlete, jak jste se vy seznámili s novými lidmi, a jaké aktivity rádi děláte s ostatními. Vzorově předveďte chování, které byste rádi viděli u svých dětí.
- Vytvořte pocit sounáležitosti a přijetí – děti se mohou učit o zdravých vztazích ze svých zkušeností v rámci rodiny.
Článek byl původně publikován na webu NIH.
