„Dnešní Čína je už jiná,“ slýcháme tu a tam v médiích. „Tohle už není maoistická země ovládaná komunismem, je plná obchodních příležitostí, levného zboží a závratných výdělků.“ Ale pod povrchem mediálních narativů, v srdci společnosti, která byla po dobu pěti tisíc let obohacována kulturami dvaceti čínských dynastií, se usídlila totalitní moc, která prorůstá do všech aspektů společnosti.
A právě o tom vypráví oceňovaný dokumentární snímek Věčné jaro (Eternal Spring), natočený podle skutečných událostí ve městě Čchang-čchunu v roce 2002, kdy se malé skupince lidí podařilo nabourat do vysílání čínské státní televize, aby se pokusili „rozbít“ neprostupnou celostátní propagandu.
S mrazením v zádech dali diváci filmu hlavní cenu diváků na kanadském mezinárodním filmovém festivalu Hot Docs Rogers. Snímek získal nejvyšší ocenění na festivalu dokumentárních filmů v Melbourne a byl vybrán jako kanadský kandidát na Oscary v roce 2022.
Snímek, který již prošel řadu festivalů i kinosálů, vychází z událostí, jejichž střípky v terénu sesbíral a sepsal spisovatel Ethan Gutmann. Událost zachytil v knize nazvané Jatka v kapitole Na krátkých vlnách. Český překlad knihy „pokřtil“ Gutmann v kavárně Lucerna v roce 2015. Kmotry jeho knihy se stali hudebník Michael Kocáb a Jan Payne, bioetik Karlovy Univerzity.
Hlouběji do příběhu
Natáčení se chopil režisér Jason Loftus, který do projektu přizval uznávaného čínského umělce Daxionga, který se spolu s ním pokusil sestavit přehled událostí, k nimž došlo před 20 lety v jeho vlasti. Shodou okolností žil kreslíř Daxiong v roce 2002 právě ve městě Čchang-čchunu a zažíval pohnuté události na vlastní kůži.
Když začalo státní vysílání na všech kanálech zrnit a na obrazovkách se objevil půlhodinový dokumentární snímek ukazující události v zahraničí, mnozí lidé sledovali obrazovku s otevřenými ústy. Někteří obyvatelé Čchang-čchunu si mysleli, že došlo k významnému obratu v politice státních úřadů a vyšli oslavovat do ulic města. Bohužel v té době již k městu mířily armádní jednotky a uvnitř se rozbíhal nemilosrdný hon na příznivce Falun Gongu, kteří se do státního vysílání nabourali.
Délka: 86 minut * ČSFD * WEB * Facebook *
Falun Gong je metoda pro rozvíjení těla a mysli zakořeněná v buddhistické s taoistické tradici. Obsahuje meditativní energetická cvičení a nauky o zušlechťování charakteru. Komunistická strana Číny ji zakázala v roce 1999. Od té doby čelí příznivci Falun Gongu celostátním represím, jejichž brutalita se v průběhu let stupňovala. K dnešnímu dni zaznamenala stránka Minghui.org, která vývoj represí dlouhodobě monitoruje, více než 100 tisíc případů mučení a více než 4 700 ověřených obětí na životech. (zdroj)
Pronásledování Falun Gongu doprovázela také masivní státní propaganda ve všech čínských médiích po celé zemi a to byl jeden z důvodů, který vedl skupinku osmnácti lidí, aby se rozhodli pro radikální nenásilný odpor Komunistické straně – nabourání státního vysílání.
Výhrůžky z Pekingu
Režisér snímku Jason Loftus uvedl, že čínský režim vyhrožoval členům jeho rodiny v Číně a zároveň narušoval jeho podnikání během natáčení dokumentu.
Loftus a výtvarník Daxiong – který se výtvarně podílel na komiksech pro snímky Justice League a Star Wars – před mnoha lety spolupracovali na vývoji videohry, kterou vydal čínský technologický a zábavní gigant Tencent.
„Uprostřed natáčení tohoto filmu… čínská vláda kontaktovala mé obchodní partnery ve společnosti Tencent, donutila je přerušit styky s mou společností a zrušit vydavatelskou smlouvu, právě když jsme uváděli na trh naši videohru,“ řekl Loftus deníku The Epoch Times na promítání filmu 3. května 2022.
„Zároveň byli členové rodiny mé ženy, kteří stále žijí v Číně, kontaktováni Úřadem veřejné bezpečnosti a bylo jim tak trochu vyhrožováno ve smyslu: ,Hej, my víme, co děláte v zahraničí‘. Takže když lidé říkají, že je těžké mluvit o Číně, mluvit o příbězích o lidských právech v Číně, je to pravda. Rozhodně to má své důsledky.“
Loftus říká, že ho inspirují lidé, kteří přinesli velkou osobní oběť, aby mohli říkat pravdu, a podle něho je důležité, aby se o tom, co se v Číně děje, lidé ve světě dozvěděli.
„Postavy, které v tomto filmu, v tomto příběhu potkáváme, mne inspirují a dojímají. Vidíte, kolik toho obětovaly a čím si prošly, aby mohly promluvit a aby mohly říkat pravdu. A tak mám pocit, že musíme využít svobody, kterou máme, abychom jim dali hlas, abychom se o tento příběh podělili s více lidmi,“ řekl režisér snímku.
