Třiadvacetiletá slečna Čang Ming-chuej se setkala v New Yorku s naší reportérkou Evou Fu, aby hovořily o jejích zážitcích z Číny. Obě pocházejí z Číny, obě dnes žijí ve Spojených státech a obě ve své vlasti zažily pronásledování čínským režimem. S Evou jsem se setkal před několika lety v kanceláři deníku The Epoch Times na Manhatanu, v době, kdy se jejímu otci podařilo opustit Čínu a mluvit o tom, co s ním doma policie „prováděla“.
Tehdy Eva v kanceláři ještě přemáhala pláč, ale dnes je z ní již ostřílená novinářka a může vyprávět příběhy jiných lidí, kteří umožňují nahlédnout dovnitř společnosti, která zaznamenává významný ekonomický a vojenský vzestup. Nejenom do mentality tamních lidí, ale zejména do mentality režimu, který Čínu ovládá centralizovanou totalitní mocí.
Ještě než byly Čang Ming-chuej dva roky, zavřela ji policie spolu s jejím dědečkem na týden do neoficiálního vězeňského zařízení, kterým se lidově říká „černá vězení“. Obvykle jsou to rozličné stavby na předměstích, které používá policie k zadržování vězňů svědomí, politických vězňů a disidentů nespokojených s režimem.
Neměli tam žádné jídlo ani vodu, žili z jakýchkoli soust, která jim tajně přinesli dobrosrdeční přátelé jejího dědečka. Pobyt v této temné místnosti s pouhými dvěma malými okny, kudy jim podávali jídlo, se stal součástí útržkovitých vzpomínek na její dětství. Když byla malá, přemýšlela, jestli to všechno nebyl jen zlý sen.
Kéž by tomu tak bylo.
Není to však její jediný zážitek, o kterém se rozhodla mluvit na stránkách našich novin. Obavy z policejního pronásledování a zatýkání ji trápily celé dětství. Čínští policisté zbili jejího otce dřevěnými prkny, až mu otekly nohy a změnily barvu na tmavě fialovou. Pálili mu ruku zapalovačem. Její rodina byla režimu „nepohodlná“. Proč?
Tři měsíce poté, co v roce 2019 uprchla z Číny do Spojených států, policie jejího otce znovu zatkla a později ho odsoudila ke čtyřem letům vězení.
Její jedenáctičlenná rodina, stejně jako miliony dalších čínských rodin, se stala terčem útoku úřadů jen proto, že se hlásí k duchovní praxi Falun Gong a snaží se žít podle jejích tří principů – pravdivosti, soucitu a snášenlivosti. Falun Gong je metoda pro rozvoj těla a mysli zakořeněná v buddhistické s taoistické tradici. Obsahuje pět meditativních energetických cvičení a nauky o zušlechťování charakteru.
Zde je dobré zmínit, že komunistická strana uznává jako nejvyšší možnou bytost pouze generálního tajemníka komunistické strany. Pokud někdo říká, že nad lidstvem vládne vyšší moc – Bůh, Buddha, Tao nebo vesmírné principy, podle kterých se musí řídit a kterým je podřízena i komunistická strana, bude to „nepřijatelné“.
Vládnoucí strana v Číně infiltrovala veškeré aspekty společnosti od médií, po školy i církve. Všichni musejí být podřízeni straně a následovat její vedení. V opačném případě se stanou terčem pronásledování a „převýchovy“.
Slečna Čangová se 23. dubna 2022 připojila ke dvěma tisícům příznivců Falun Gongu, kteří se zúčastnili průvodu v newyorské čtvrti Flushing, aby si připomněli pokojný protest deseti tisíc lidí, který proběhl Pekingu v dubnu 1999, před více než dvaceti lety.
Byl to největší pokojný protest v Číně, po studentských protestech na náměstí Nebeského klidu v roce 1989. Stejně jako studentské protesty v roce 1989, vyvolal i pokojný apel v roce 1999 tvrdé represe čínského režimu, který nesnáší nesouhlas.
Nepřátelství
Falun Gong byl v Číně v 90. letech 20. století velmi populární. Díky zdravotním účinkům a morálnímu učení si v té době získal 70 až 100 milionů příznivců. Čínská vláda sice lidové hnutí neustále sledovala, ale zároveň jej nechávala na pokoji.
Rodiče slečny Čangové se v té době seznámili při cvičení Falun Gongu. Tehdy se veřejně cvičilo v mnoha čínských městech v parcích a na náměstích. Někteří vládní představitelé dokonce veřejně oceňovali zdravotní přínosy této praxe pro čínskou populaci.
Byla to léta, která Čang Ming-chuej neměla šanci zažít. Její dětství začalo až poté, co oficiálně ateistický režim náhle otočil.
V dubnu 1999 došlo k prvním reálným represím v severočínském městě Tchien-ťin nedaleko Pekingu. Policie zde zbila a zatkla desítky příznivců Falun Gongu. Jejich přátelům a rodinám, kteří žádali jejich propuštění, úřady sdělily, že příkaz k zadržení přišel z Pekingu, a proto se musejí obrátit na státní úřady v Pekingu. Informace o zásahu se šířily mezi lidmi a nakonec se do Pekingu vydalo více než 10 000 příznivců Falun Gongu, aby podali žádost na Státní úřad pro odvolání.
Pojďme se podívat blíže na protest, který změnil životy mnoha lidí, a na který přišli společně zavzpomínat.
Čang Ming-chuej byla v té době ještě dítě, ale ostatní účastníci průvodu ve Flushingu byli dost staří na to, aby si na událost mohli detailně vzpomenout. Někteří z nich se shromáždění v Pekingu osobně zúčastnili. Jednou z nich byla dvaašedesátiletá paní Fan Ming-chua, která emigrovala do Spojených států a dnes žije ve Virginii.
Postavit se za to, co je správné
V roce 1999 byla Fan Ming-chua třicetiletou obchodnicí z Tchien-ťinu. Její účast na shromáždění z 25. dubna by onu říznou podnikatelku, kterou byla ještě před několika lety, asi šokovala. Studium Falun Gongu jí totiž od základu změnilo život.
Ve svém rodném městě Jang-cchun byla paní Fan Ming-chua kdysi známá jako „vychytralá“ osoba. Prodávala vše od oblečení přes ryby až po uhlí a vydělávala na podvodech, protože hlavním cílem jejího života byly peníze. Lhala o délce prodávaných kalhot, manipulovala s váhou, aby se její výrobky zdály těžší, a sezamový olej, který je základem čínské kuchyně, ředila levnějším rostlinným olejem.
„Na morálku jsem tehdy nemyslela. Peníze byly králem,“ řekla v rozhovoru s deníkem The Epoch Times během vzpomínkové akce ve Washingtonu.
Četba knih Falun Gongu v roce 1997 podle jejích slov způsobila v jejím smýšlení „změnu ze dne na den“. Z knih se, jak sama říká, dozvěděla, co znamená být „skutečně dobrým člověkem“, a přestala se všemi svými „bezohlednými plány“. Nejenom že přestala s podvody při obchodování, ale někdy také rozdávala své výrobky zdarma zákazníkům, kteří se potýkali s finančními problémy.
Když se jí podařilo změnit životní styl a nyní stála na ulici Fu-jou s ostatními poblíž vládního komplexu Čung-nan-chaj (sídla komunistické strany v Pekingu) byla na sebe nesmírně hrdá, že se dokázala postavit za hodnoty, kterým věří.
Podobně o události vypráví také paní Li Chuej-laj, jen o pár let starší obyvatelka Pekingu. Li se toho dne brzy ráno vytratila z domu, zatímco její manžel a syn ještě spali. Ke státnímu úřadu pro odvolání se vydala proto, že se situace v Číně začala měnit.
„Když mohou dnes zatýkat lidi v Tchien-ťinu, mohou zítra udělat totéž nám,“ řekla deníku The Epoch Times dnes již 66 letá Li Chuej-laj, z níž se stala obyvatelka New Yorku. Setkali jsme se s ní během natáčení reportáže z průvodu ve Flushingu.
Pokojný apel
Na chodnících poblíž vládní čtvrti lemované zelenajícími se stromy se začalo formovat shromáždění příznivců Falun Gongu, kteří poklidně vytvářely řady táhnoucí se více než kilometr. Někteří prováděli meditační cvičení nebo četli knihy Falun Gongu, které si přinesli. Jiní, jako paní Fan Ming-chua, sbírali ze země plastové lahve a další odpadky a házeli je do koše. Mnozí vzpomínají na to, jak si lidé z pomalu projíždějících automobilů natáčeli neobvyklou podívanou na shromáždění poblíž vládní čtvrti.
Paní Fan vzpomíná na to, jak příznivci Falun Gongu stáli na chodníku a nechávali chodcům dostatek prostoru k průchodu. Klid, který projevovali, ostře kontrastoval s houkajícími policejními auty na ulici. Podle paní Fanové lidé na shromáždění nic nevykřikovali ani se nechovali nepořádně, nerozhazovali odpadky ani nic neničili.
„Bylo to úžasné,“ vzpomíná Fan Ming-chua.
Ke shromáždění později promluvil ministerský předseda Ču Žung-ťi, který přislíbil, že budou lidé zatčení v Tchien-ťinu propuštěni.
Večer všichni, kdo přišli podat odvolání, odešli poté, co se dozvěděli, že zadržení praktikující z Tchien-ťinu byli skutečně propuštěni, a že jim bylo přislíbeno, že budou nadále moci svobodně praktikovat Falun Gong beze strachu.
Během akcí konaných na náměstí Nebeského klidu o několik bloků dál musely běžně uklízet zástupy uklízečů, kteří na místě odstraňovaly několik tun odpadků, říká paní Li. Po celodenní demonstraci 10 000 lidí však na zemi nebyly vidět ani nedopalky od cigaret, které tam odhazovali dozorující policisté, vzpomíná paní Li.
Když Li procházela kolem policisty, který na místě pořizoval kamerový záznam, upozornila ho na svůj postřeh.
„Prosím, podívejte se, kde byste našel takové dobré lidi, jací jsou tady?“ řekla policistovi.
Publicista a spisovatel Ethan Gutmann ke shromáždění, které trvalo šestnáct hodin, uvedl, že „nebyla jediná zmínka o tom, že by praktikující Falun Gongu něco provedli, co by se dalo i v tom nejmenším považovat za provokaci. Žádná převrhnutá popelnice, žádné kouření, žádný zpěv, žádné rozhovory s novináři, či s kýmkoliv jiným“. Více…
Podle Gutmanna se přítomní dokonce domluvili, že během shromáždění budou držet půst, aby neměli potřebu chodit na toaletu, což by mohlo v tak velkém počtu deseti tisíc lidí způsobit ve čtvrti značné obtíže.
Státní teror
Vláda v Pekingu sice tehdy apelující ujistila, že se nechystá vydat zákaz Falun Gongu, jak se proslýchalo, následující dny se však později ukázaly jako příslovečný klid před bouří.
Dvacátého července téhož roku vypukla tvrdá represivní kampaň na potlačení Falun Gongu, která zasáhla obyvatele po celé Číně. Do akce se zapojila státní média, úřady i policie.
O několik měsíců později byla paní Li propuštěna ze své firmy. Její zaměstnavatel dostal od policie informaci, že se vydala do Pekingu, aby se proti pronásledování odvolala. Atmosféra byla v té době tak napjatá, že její manžel v obavách z odplaty státních úřadů v místních novinách oznámil svůj záměr se s ní rozvést, ačkoli později žádost o rozvod stáhl.
Paní Fan, která působila jako dobrovolnice na cvičebním místě, kde se v jejím rodišti Falun Gong praktikoval, se stala od prvního dne represí jedním z hlavních terčů pronásledování.
V ranních hodinách 20. července 1999 policisté přelezli zeď, která obklopuje její dům a zatkli ji. Ve vazebním středisku ji policie donutila sledovat propagandistická videa a nutila ji podepsat dokument, v němž prohlašuje, že se zříká svojí víry a přestává Falun Gong praktikovat.
Policejní razie oživila její zážitky z dětství, když o několik desetiletí dříve, během bouřlivé kulturní revoluce vykradly její dům komunistické Rudé gardy – mladí horlivci, kteří násilně prosazovali radikální doktríny komunistického vůdce Mao Ce-tunga. Tito radikálové ukradli rodinné cennosti a odnesli si i zdobné vstupní dveře do jejich domu. Trauma z dětství a zkušenostmi se státem podporovaným terorem jí okamžitě paralyzovaly a ona se požadavkům policie podvolila.
„Nikdy nezapomenu na okamžik, kdy jsem byla donucena vzdát se své víry,“ říká paní Li Chuej-laj. „Měla jsem pocit, jako by mi ochrnulo celé tělo.“
Mnozí se ale nikdy státním represím nepodvolili. Mnozí strávili roky ve vězení a pracovních táborech. Mnozí také byli mučeni, pronásledováni nebo přinuceni opustit Čínu a dnes žijí v zahraničí. Represe, jejichž násilí se postupně stupňovalo, přinesly tisíce obětí na životech.
Dodnes pokračují příznivci Falun Gongu v nenásilném odporu proti represím čínského režimu. Lidskoprávní organizace považují zadržené příznivce za vězně svědomí. Řada vlád a parlamentů z celého světa jim vyjádřila podporu nebo požadovala ukončení represí. Metodě Falun Gong se dnes svobodně věnuje více než 100 milionů lidí po celém světě.
Článek byl redakčně zkrácen. Úvod k článku napsal a z původního článku přeložil Milan Kajínek.
