Ve vesnické škole byla přestávka. Zazvonil zvoneček a děti s divokým smíchem vyběhly na jasné sluneční světlo.
Všichni, kromě chudého Dejvyho. Vyšel poslední, šel velmi pomalu, nesmál se. Měl starosti a jasné, zlaté sluneční světlo mu nedělalo radost.
Přešel před dvůr a sedl si na kámen za starým javorem. Malý ptáček na nejvyšší větvi mu zazpíval, jen aby ho rozesmál.
Dejvy si ho však nevšímal. Myslel na krutá slova, která mu řekli o jeho otrhaných šatech. Z očí se mu řinuly slzy a stékaly mu po tvářích.
Chudý Dejvy neměl otce a jeho matka se musela velmi snažit, aby mu umožnila chodit do školy.
Ten večer se vracel ze školy domů cestou, která vedla přes pole a les. Stále se však cítil smutný.
Dejvy nechtěl svojí maminku trápit, proto se chvíli zastavil mezi stromy a lehl si do zeleného mechu pod nimi.
V tu chvíli procházela kolem jeho učitelka. Když Dejvyho poznala, zastavila se a mile se zeptala: „Co se děje, Dejvy?“
Dejvy nic neodpověděl a znovu se mu začaly tlačit slzy do očí.
„Nechceš mi to povědět? Možná ti pomůžu.“
Potom se Dejvy otevřel a pověděl učitelce o všech svých problémech. Když skončil, vesele řekla: „Mám plán Dejvy, který ti podle mě pomůže.“
„Ach, a jaký?“ zeptal se Dejvy a posadil se s nadějí v očích, přičemž mu slzička sklouzla z tváře na modrou fialku.
„Nuže, jak by se ti líbilo být malým prodejcem květin?“
„A vydělat peníze?“ povídá Dejvy. „To by bylo milé. Ale odkud bych vzal ty květiny?“
„Přímo v těchto lesích a na polích,“ řekla učitelka. „Tady jsou krásné modré fialky, dole podél potoka jsou bílé a mezi skalami najdeš kapradiny a mechy. Přines je všechny ke mně domů a já ti je pomůžu naaranžovat.“
A tak Dejvy den co den hledal v lese ty nejkrásnější květy a nejvzácnější kapradiny a mechy. Paní učitelka mu je pomohla naaranžovat a potom je odnesl do blízkého města a prodával je.
Brzy si vydělal dost peněz, aby si mohl koupit nové šaty. Teď mu už zase sluneční paprsky a ptačí zpěv dělají radost.
Toto je příběh z McGuffeyho čítanky, která byla poprvé vydaná ve 30. letech 19. století. Jednalo se o sérii ilustrovaných čítanek pro děti základních škol, které napsal americký pedagog a duchovní muž William Holmes McGuffey.
Čítanky byly široce používané jako učebnice ve školách ve Spojených státech od poloviny 19. století až do začátku 20. století. Některé školy je využívají dodnes, zejména domácí školy zaměřené na výchovu dětí s klasickým vzděláním a rozvojem mravního charakteru.
Z původního článku newyorské redakce deníku The Epoch Times přeložila Bc. Anikó Hanzlová, upravila Veronika Galambošová.