Evropská komise vydala po více než dvouměsíčním zkoumání kladné předběžné hodnocení plnění příslušných milníků a cílů. Česká republika tak úspěšně splnila soubor reforem a investic z evropského Nástroje pro oživení a odolnost, jehož cílem je zvyšování ekonomické prosperity a kvality života. Po schválení od členských států Evropské unie obdrží Česko přes 22 miliard korun. K samotné finanční „injekci“ by mělo dojít v průběhu března.
„Mám pro Česko dobrou zprávu. Vzhledem k úspěšnému splnění souboru reforem a investic je země připravena obdržet první platbu v rámci programu NextGenerationEU. Jakmile dají členské země EU zelenou, obdrží Česko více než 22 milionů korun, a to díky dobrému pokroku v plnění Národního plánu obnovy,“ informovala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
„Naše úsilí se vyplatilo. Díky splnění prvních 37 milníků a cílů obdrží Česká republika přes 22 miliard korun, lidé to poznají například na rychlejších vlakových spojích, v digitálních službách nebo ve zvyšování energetické účinnosti veřejných budov,“ vysvětluje ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.
„Česko zapracovalo například na prevenci střetu zájmů při čerpání fondů EU, zrealizovalo investice do digitálních zařízení pro školy a přijalo strategii na podporu oběhového hospodářství do roku 2040. V neposlední řadě vítáme důležitá opatření na zvýšení energetické účinnosti železnic a veřejných budov,“ dodává von der Leyenová.
„Pokračujte v dobré práci, Česko! Komise vám stojí po boku na cestě k oživení,“ uvedla.
Pokud bude Česko i nadále svůj plán plnit, může čerpat dotace v celkové výši 7,1 miliardy eur, které jsou rozložené do devíti výplat. „Splnili jsme první důležitý úkol, musíme ale dále pokračovat,“ informuje Síkela.
Nástroj pro oživení a odolnost je jádrem nástroje NextGenerationEU, který poskytne 800 miliard eur na podporu investic a reforem v celé EU. Český plán má šest pilířů: digitální transformaci, ekologickou transformaci a fyzickou infrastrukturu, vzdělávání a trh práce, výzkum, vývoj a inovace, veřejnou správu a zdravotnictví.
Česká bilance příjmů z EU
V průběhu roku 2022 obdržela Česká republika z rozpočtu EU příjmy ve výši celkem 117,4 mld. Kč a současně odvedla do evropského rozpočtu 66,5 mld. Kč. ČR tak za loňský rok obdržela o téměř 51 mld. Kč více, než do rozpočtu EU odvedla. Uvedl to včera web ministerstva financí.
„Při započítání příjmů z Nástroje EU na podporu oživení (NGEU) ve výši 10,3 mld. Kč činí tedy celkové kladné saldo 61,2 mld. Kč.,“ doplňuje ministerstvo.
„Vedle finanční výhodnosti našeho členství v EU se navíc v loňském roce během našeho předsednictví potvrdila soudržnost Unie v průběhu energetické krize i při prokázání společné solidarity Ukrajině během pokračující ruské agrese,“ dodává ministr financí Zbyněk Stanjura.
Sněmovna v listopadu loňského roku odsouhlasila pobyt ukrajinských vojáků v ČR za účelem jejich výcviku v příštím roce. EU by měla výhledově Česku vrátit část nákladů odhadovaných na 975 milionů korun.
Celkově ČR od svého vstupu do EU 1. května 2004 do 31. prosince 2022 zaplatila do rozpočtu EU 809,8 mld. Kč a získala 1,82 bil. Kč. Kladné saldo čisté pozice ČR ve vztahu k rozpočtu EU tak souhrnně dosáhlo 1,01 bil. Kč. Při započítání příjmů z NGEU činí celkové příjmy 1,86 bil. Kč a celkové kladné saldo za dobu členství ČR v EU 1,05 bil. Kč.
Za kladným saldem v roce 2022 stály tradičně především příjmy ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti ve výši téměř 83 mld. Kč a příjmy ze Společné zemědělské politiky ve výši 29,6 mld. Kč. Vedle příjmů z rozpočtu EU obdržela ČR v roce 2022 rovněž dodatečné prostředky na zemědělství (rozvoj venkova) a na kohezi (React-EU) z Nástroje EU na podporu oživení (NGEU) ve výši 10,3 mld. Kč.
