Předseda vlády Petr Fiala se 9. a 10. února zúčastnil v Bruselu společně s dalšími unijními lídry mimořádného jednání Evropské rady. Jeho hlavními tématy byla migrace, hospodářská situace EU a další podpora Ukrajiny. Premiéři a prezidenti členských států na začátku summitu uctili minutou ticha oběti ničivých zemětřesení v Turecku a Sýrii.

Jednání se zúčastnil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který během jednání Evropské rady informoval své protějšky, ve kterých oblastech nyní země potřebuje největší pomoc. 

„Bavili jsme se také o poválečné rekonstrukci Ukrajiny, na které je třeba pracovat nyní, a tématem bylo i přibližování Ukrajiny k EU,“ uvedl premiér Fiala po separátním jednání se Zelenským.

V oblasti migrace jednali unijní lídři zejména o zásadním snížení počtu nelegálních migrantů, kteří směřují do EU. „Musíme především zabránit nelegálním migrantům překročit hranici EU, a ty, kteří se do EU přesto nějakým způsobem dostanou, musíme navracet do zemí původu, což znamená mj. i zlepšit návratovou politiku a zaměřit se na ochranu vnější hranice,“ uvedl k jednání premiér Fiala.

„Je třeba rovněž posílit spolupráci se zeměmi, odkud k nám nelegální migranti přicházejí. Pro ČR je klíčová západo-balkánská trasa. Tam se musíme zaměřit na sladění vízové politiky. Ze západního Balkánu se nesmí stát zadní vchod do EU,“ doplnil český předseda vlády.

Ekonomická situace

Evropská komise připravila podklad k diskusi, kde navrhuje opatření k posílení evropské ekonomické a průmyslové základny.

„Jsem přesvědčen, že zdrojem ekonomického růstu je především otevřený vnitřní trh bez zbytečných bariér. Nesmíme dopustit, aby případná opatření pokřivila rovné podmínky pro všechny nebo byla záminkou pro protekcionismus. To se nám na Evropské radě i přes velmi složitou a místy emotivní diskusi podařilo obhájit. To je zásadní pro ČR a její otevřenou exportní ekonomiku,“ sdělil Fiala.

Lídři unijních států rovněž uznali, že podpora průmyslu se nesmí stát dotačním závodem mezi jednotlivými zeměmi. „Podpořili jsme ale rychlejší schvalování veřejné podpory, aby se potřebné prostředky dostaly k příjemcům jednodušeji,“ říká Fiala.

„Co se týče možného financování, můj požadavek byl, abychom se nejprve zaměřili na existující zdroje, které už v evropském rozpočtu jsou. Mnoho z nich zatím není využito. Evropská komise proto bude muset všechny tyto zdroje využít ve prospěch naší ekonomiky, a ne hledat cestu ve vytváření nových nástrojů a nových půjček,“ doplňuje.

„Budeme podporovat například strategické sektory, které jsou postižené vysokými cenami energií. Já osobně jsem trval na tom, že se přitom nesmí snížit prostředky, které si již ČR v rozpočtu EU vyjednala na rozvoj našich regionů, dopravní infrastruktury, na energetické projekty a další investice. To se mi podařilo do závěrů Evropské rady prosadit a považuji to za velký úspěch dnešního jednání,“ zdůraznil po jednání premiér.