Půlroční české předsednictví v Radě Evropské unie koncem roku skončilo, dnešním dnem ho převzalo Švédsko. Podle premiéra Petra Fialy ho Česká republika jako celek zvládla a ve vyjádření pro ČTK uvedl, že předsednictví pomohlo prosazovat zájmy českých občanů.

Předsednictví ovlivnila válka na Ukrajině a s tím související energetická krize. EU tak za našeho předsednictví nacházela společnou řeč ohledně spotřeby energií, nákupu plynu, sankcí vůči Rusku či pomoci Ukrajině.

„Za uplynulý půlrok jsme díky společnému úsilí dosáhli řady dohod… ČR je i díky tomu v Evropě opět považována za spolehlivého partnera,“ uvedl premiér Fiala.

EU během českého předsednictví jednomyslně přijala další tři sankční balíky proti Rusku a schválila finanční podporu Ukrajiny na rok 2023 18 miliardami eur (435 miliard korun).

„Pomáháme s rekonstrukcí infrastruktury, a snižujeme tak počet lidí, kteří by museli kvůli válce opouštět svoji zemi,“ podotkl předseda vlády.

Dalšími prioritami během našeho předsednictví byly body, jako posílení evropských obranných kapacit, bezpečnost kybernetického prostoru či odolnost evropské ekonomiky a demokratických institucí.

Premiér také například připomněl první summit Evropského politického společenství na Pražském hradě v říjnu, kterého se zúčastnily více než čtyři desítky lídrů evropských zemí.

Terčem opozice se však stala shoda zástupců předsednictví na omezení prodeje aut se spalovacími motory od roku 2035 či shoda ohledně emisních povolenek.

Povedlo se také schválit vstup Chorvatska do schengenského prostoru od roku 2023. Což se nedá říci u Bulharska či Rumunska, které vetovali například Rakušané.

Podle zdroje: ČTK