Japonsko, Finsko, Velká Británie a Spojené státy nedávno oznámily, že do Číny vrátí zapůjčené pandy velké. USA a Tchaj-wan přišly každá o jeden exemplář kvůli nemoci.
Japonsko vrátilo čtyři pandy
Podle japonské tiskové agentury Kjódó odletěl z Japonska 22. února třicetiletý pandí samec Eimei i se svými osmiletými dvojčaty Ouhin a Touhin. Eimei se vrátil do Číny, aby se zapojil do výzkumu ochrany a chovu pand, zatímco jeho potomci se vrátili do Číny, aby si tam našli partnera.
Eimei se narodil v roce 1992 v čínském Pekingu a do Japonska přišel v roce 1994. Je to „super táta“, který měl šest mláďat s pandí samicí Meimei, která zemřela v roce 2008, a deset mláďat s Rauhin.
Do Číny se 21. února vrátila také další japonská panda, Xiang Xiang. Xiang Xiang se narodil v Japonsku v červnu 2017 a podle dohody mezi Čínou a Japonskem patří Číně i mláďata narozená v zámoří. Kvůli koronaviru byl termín návratu Xiang Xianga čtyřikrát odložen.
Finsko si pandy nemůže dovolit
Soukromá zoologická zahrada ve Finsku oznámila koncem ledna, že je připravena vrátit dvě pandy velké, které si pronajala od Číny, protože si již nemůže dovolit je vydržovat.
Pandy pojmenované Lumi a Pyry přicestovaly do Finska v lednu 2018, krátce poté, co čínský vůdce Si Ťin-pching při své státní návštěvě země v roce 2017 podepsal s Finskem patnáctiletou smlouvu o pronájmu pand.
Zoo Ahtari, která se nachází ve středním Finsku, doufala, že pandy přilákají turisty, ale místo toho jí narůstají dluhy, protože pandemie zasáhla cestovní ruch. Finská vláda nabídla zoo v roce 2021 jednorázovou finanční podporu ve výši 200 tisíc eur, ale žádost zoo o grant ve výši pěti milionů eur zamítla.
Na základě patnáctileté nájemní smlouvy platí zoo Číně roční poplatek. Ačkoli jeho výše nebyla nikdy zveřejněna, odhaduje se, že se pohybuje kolem jednoho milionu eur. Kromě toho je zoo zodpovědná za náklady na chov pandího páru.
Velká Británie: Potíže s plozením
V lednu oznámila návrat pand také Velká Británie. Zoo Edinburgh ve Skotsku 4. ledna uvedla, že očekává, že do konce října letošního roku pošle zvířecí pár zpět do Číny.
Yang Guang a Tian Tian dorazili do Edinburghu v prosinci 2011. Edinburská zoo platí Číně za obě pandy 750 000 liber (850 000 eur) ročně. Podle Davida Fielda, výkonného ředitele Královské zoologické společnosti Skotska, jsou tyto exempláře coby jediné pandy velké ve Velké Británii nesmírně oblíbené u návštěvníků zoo.
Nedlouho po jejich příjezdu se však zjistilo, že pandí pár nejeví zájem o plození potomků. Zaměstnanci se osmkrát pokusili o umělé oplodnění, ale všechny pokusy skončily neúspěchem. U Yang Guanga se navíc objevila rakovina varlat a po chirurgickém zákroku byl vykastrován.
Desetiletý pronájem obou pand měl původně vypršet v roce 2021, ale kvůli covidové pandemii byl prodloužen o dva roky. Britská zoo neplánuje po letošním skončení pronájmu smlouvu s Čínou prodloužit.
Náhodné úmrtí v USA
Spojené státy byly první zemí, která nedávno oznámila navrácení pand. Vloni 21. prosince zoologická zahrada v Memphisu ve státě Tennessee uvedla, že Ya Ya a Le Le se vrátí do Číny a zahrada tak ukončí jejich dvacetiletý pronájem.
Podle podmínek pronájmu měly být obě pandy vráceny 7. dubna. Jenže Le Le byl začátkem února nečekaně nalezen mrtvý ve spánku ve věku 25 let. Memphiská zoo v době oznámení nedokázala určit příčinu smrti.
Matt Thompson, generální ředitel zoo, na tiskové konferenci uvedl, že nic nenasvědčuje tomu, že by Le Le byl nemocný. Ani videozáznam z několika dní před jeho smrtí nevykazoval žádné známky problémů.
Po zveřejnění této zprávy čínská média kritizovala Spojené státy a mnoho čínských netizenů důrazně vyzývalo, aby byl Ya Ya přivezen zpět před plánovaným datem návratu. Vzhledem k tomu, že současná konfrontace mezi Čínou a Spojenými státy se rozšířila do mnoha oblastí, nečekaná smrt Le Lea ještě více zhoršila oboustranné vztahy.
Když Čína vyslala do Spojených států vlastního pandího znalce, bylo předběžně zjištěno, že příčinou Leovy smrti byl infarkt. Současně se při hodnocení samice dospělo k závěru, že až na určité vypadávání srsti způsobené kožním onemocněním má Ya Ya dobrou chuť k jídlu a její hmotnost je stabilní.
Panda na Tchaj-wanu zemřela na epilepsii
Další panda velká, která uhynula v loňském roce, byla politicky významnější.
Koncem srpna loňského roku se u Tuan Tuana, pandího samce, kterého Čína Tchaj-wanu darovala, objevily příznaky epilepsie a později mu byla diagnostikována mozková léze, která se rychle zhoršovala.
Vzhledem k tomu, že neexistuje precedens, kdy by lidé prováděli pandám kraniotomii, veterináři tuto možnost nevyužili. 19. listopadu měl Tuan Tuan tři po sobě jdoucí záchvaty. Lékařský tým rozhodl, že jeho stav je nezvratný, a rozhodl se ho uspat v narkóze. Tuan Tuanovi bylo pouhých 18 let, což v přepočtu na lidský věk odpovídá 54 až 55 letům.
Čínský režim od roku 1982 v podstatě přestal darovat pandy do zahraničí, pouze je pronajímal. Tchaj-wan byl však výjimkou a Peking poslal sousedovi v roce 2006 pandí pár Tuan Tuan a Yuan Yuan.
Obě pandy se tak původně nejmenovaly, ale režim jim záměrně změnil jména, aby znamenala „shledání“ a „jednotu“. Mnoho čínských uživatelů na internetu komentovalo smrt Tuan Tuana jako špatné znamení pro záměr Pekingu sjednotit Tchaj-wan.
Pandí diplomacie selhává
Panda velká je v Číně unikátním druhem, který si lidé na celém světě oblíbili pro jeho roztomilou podobu a mírnou povahu a Komunistická strana Číny (KS Číny) si je toho dobře vědoma. V letech 1957–1982 daroval režim 23 pand do devíti zemí, mimo jiné USA, SSSR, Velké Británie, Německa či Japonska.
Po roce 1982 pod celosvětovým tlakem na ochranu ohrožených zvířat přestala čínská vláda pandy velké darovat a posílala je do zahraničí, aby se tam účastnily výstavních turné. Později svůj přístup změnila a rozhodla se posílat do zahraničí dospělé zvířecí páry za účelem „společného výzkumu“, což není prakticky nic jiného než pronájem, za který druhá strana platí ročně obrovské částky.
Po celá desetiletí se s pandami velkými zacházelo jako s hvězdami, ať už se vydaly kamkoli. Zároveň také účinně zkrášlovaly image KS Číny.
Ji Lin, komentátor současných událostí žijící v Japonsku, řekl 7. března deníku The Epoch Times, že pandy velké se staly pro režim jakousi měkkou diplomacií. Tyto země přijetím pand zapůjčených z Číny vyjadřovaly svůj souhlas s politickým postojem Pekingu. Nyní však mnoho zemí není ochotno tuto takzvanou „pandí diplomacii“ udržovat, ať už z politických či finančních důvodů, uvedl Ji.
Akio Jaba, ředitel tchajpejské pobočky japonských novin Sankei Šimbun, 24. února ve svém příspěvku na Facebooku napsal, že návrat pand jako by symbolizoval konec pandí diplomacie.
Z anglického originálu na The Epoch Times přeložil Ondřej Horecký.
