Lilek vejcoplodý, také zvaný baklažán, je rostlina, jejíž plody se používají jako zelenina v pokrmech řady světových kuchyní. Po staletí se na něj lidé spoléhali pro jeho výživovou a léčebnou hodnotu.
V lékařské encyklopedii tradiční čínské medicíny Bencao Gangmu, kterou v dobách čínské dynastie Ming napsal proslulý lékař Li Š’-čen, se uvádí, že lilek jedinečným způsobem léčí horečku doprovázenou zimnicí, zlepšuje krevní oběh, zmírňuje bolest, snižuje otoky a rozšiřuje střeva (aby zabránil zácpě).
Moderní odborníci na výživu označují lilek za superpotravinu, protože má nízký obsah kalorií a sodíku a je bohatý na vlákninu, vitamíny a minerály. Každých 100 gramů lilku obsahuje:
- 25 kalorií
- 5,3 gramu sacharidů
- 2,7 gramu vlákniny
- 221 miligramů draslíku
- 16 miligramů vápníku
- 29 miligramů fosforu
- 15 miligramů hořčíku
Obsahuje také vitamín B, vitamín C a „vitamín P“– rostlinné sloučeniny zvané flavonoidy. Lilek obsahuje rutin, hesperidin, flavony a flavonoly.
Dr. Yalan Tsai z tchajwanské Všeobecné nemocnice pro veterány v Tchaj-čungu poskytl deníku The Epoch Times následující přehled přínosů konzumace lilku:
- ohatý na antioxidanty, pomáhá předcházet demenci
Jasně fialová barva lilku pochází z flavonoidních glykosidů, antioxidantů, které jsou užitečné v boji proti demenci. Ty pomáhají chránit mozkové buňky a zabraňují ztrátě paměti a zhoršování kognitivních funkcí souvisejících s věkem.
Studie publikovaná v časopise Journal of Food Biochemistry uvádí, že strava doplněná lilkem zmírňuje aktivitu enzymů purinergního, monoaminergního a cholinergního enzymového systému, které jsou spojeny s příznaky podobnými Alzheimerově chorobě. Autoři dospěli k závěru, že „plody lilku by mohly sloužit jako komplexní opatření v prevenci komplikací souvisejících s cukrovkou, jako je například neurodegenerativní onemocnění“.
Lilek je bohatý na lutein, tmavě žlutý pigment, který se nachází v rostlinách a vaječném žloutku a má protizánětlivé účinky. Pomáhá potlačovat volné radikály a předcházet makulární degeneraci očí. Snižuje také škodlivé účinky modrého světla na oči, které způsobuje slunce, zářivky a LED zařízení.
Studie publikovaná v časopise Nutrients zjistila, že Solanum melongena L., (EPX), extrakt z lilku, „chrání buňky ARPE-19 s A2E před buněčnou smrtí vyvolanou modrým světlem prostřednictvím útlumu reaktivních forem kyslíku“. Podle autorů studie snížilo podávání EPX myším „poškození buněk a degeneraci vrstvy sítnice v modelu poškození sítnice vyvolaném modrým světlem“.
Lilek má nízký obsah kalorií a vysoký obsah živin a vlákniny, proto je vynikajícím pomocníkem při hubnutí. Vláknina obsažená v lilku pomáhá zpomalit trávení a dodává pocit sytosti, což snižuje celkový příjem kalorií.
Vědecká práce publikovaná v časopise Iranian Journal of Basic Medical Sciences ukázala, že lilek může regulovat cukrovku díky svým antioxidačním vlastnostem a tlumit aktivity alfa-amylázy a alfa-glukosidázy. Baklažán také může vykazovat ochranné účinky proti hyperlipidémii a obezitě prostřednictvím navození činnosti lipoproteinové lipázy a snížení činnosti lipázy slinivky břišní. Lilek lze také použít k léčbě metabolického syndromu a komplikací souvisejících s tímto onemocněním.
Lilek obsahuje sloučeninu zvanou solasodin rhamnosyl glykosid (SRGs). Některé studie na zvířatech prokázaly, že SRG může ničit rakovinné buňky a snižovat recidivu některých typů rakoviny. Navíc antokyany v baklažánu mohou utlumovat nádorovou angiogenezi (novotvorba krevních kapilár, pozn. red.), snižovat zánět a omezovat enzymy, které šíří rakovinné buňky.
Studie publikovaná v časopise Mutation Research zmiňuje, že v reakci na peroxid vodíku zabránily buňky ošetřené šesti lilkovými extrakty vzniku DNA lidských lymfocytů. Autoři studie dospěli k závěru, že lilky mají potenciál působit jako prevence rizika vzniku chronických onemocnění, jako je rakovina, anebo toto riziko mohou přinejmenším snižovat.
Navzdory prospěšnosti konzumace lilku čínští lékaři varují před jeho nadměrnou konzumací, která by mohla být pro některé jedince škodlivá.
O tomto protichůdném názoru hovořil deník The Epoch Times s doktorem Čen Li-süem, ředitelem japonského centra akupunkturní terapie Heisei v Okayamě. Ten uvedl, že lilek je sice tělu prospěšný, ale měl by se jíst s mírou.
Podle doktora Čena se tradiční čínská medicína zaměřuje na udržování rovnováhy v těle. Například lilek je potravina s chladnou povahou a je ideální pro konzumaci v teplých měsících, kdy ochlazuje tělo a zmírňuje letní horko. Lilek je vhodný zejména pro lidi se zácpou, krvácejícími hemoroidy a horečkou a pro ty, kteří jsou náchylní k potničkám a vředům.
Jak doktor Čen podotýká, „čínská medicína vnímá ženy jako jinové typy a ty mají tendenci k chladné konstituci, takže by neměly pravidelně jíst potraviny chladné povahy.“
„Lidé, kteří mají slabou slezinu a žaludek a jsou náchylní k průjmům a řídké stolici, by si také měli dávat pozor, kolik lilku snědí,“ komentuje lékař a dodává, že jíst lilek před operací není dobrý nápad, protože to může ovlivnit rychlost rekonvalescence.
Druhá lékařská encyklopedie z čínské dynastie Ming, Dian Nan Ben Cao, obsahuje v podstatě stejná opatření ohledně lilku jako v encyklopedii od Li Š’-čena. Tato ve své podstatě chladná potravina je sice tělu prospěšná, ale její nadměrná konzumace může „způsobit chronická onemocnění, vředy a svrab, bolesti břicha a průjmy a může být také škodlivá pro ženinu dělohu“.
Z anglického originálu na The Epoch Times přeložila K. K.
