Podle nedávné studie může být laboratorně pěstované „maso“ potenciálně horší pro životní prostředí než skutečné hovězí maso a může mít ještě větší uhlíkovou stopu.
Tato zpráva následuje po rozhodnutí amerického ministerstva zemědělství (USDA), které 21. června schválilo rozhodnutí Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) dát zelenou prodeji laboratorně pěstovaného masa americkým spotřebitelům.
Společnost GOOD Meat, která ve svých laboratořích pěstuje maso na buněčné bázi, v červnu oznámila, že USDA schválila prodej jejích produktů.
Obhájci laboratorně pěstovaného masa, které je kultivováno ze zvířecích buněk, si pochvalují, že je aktivisté považují za ekologičtější než hovězí maso, protože ve srovnání s chovem skotu spotřebuje méně půdy, vody a neprodukuje žádné skleníkové plyny.
Spojené státy se tak připojily k Singapuru jako jediná země, která schválila ke konzumaci maso „vypěstované z buněk“. Oficiálním vládním schvalovacím procesem prozatím prošlo pouze kuřecí maso, kterému byl udělen souhlas s distribucí, nicméně vepřové a hovězí maso si bude muset počkat.
Předběžná studie vědců z Kalifornské univerzity v Davisu však zjistila, že dopady laboratorně pěstovaného neboli „kultivovaného“ masa na životní prostředí budou na základě současných i blízkých výrobních metod pravděpodobně řádově vyšší než u jeho přirozeného protějšku.
Dražší výroba
Falešné maso může ve skutečnosti vyžadovat více energie než normální maso. Amy Quintonová z katedry potravinářství Kalifornské univerzity v Davisu oznámila již ve zprávě z 22. května předběžné výsledky studie o dopadu laboratorně pěstovaného masa na životní prostředí.
Výzkumníci hodnotili množství energie potřebné k výrobě umělého hovězího masa a skleníkových plynů, které se při ní uvolňují, a porovnávali je s tradiční produkcí bio masa.
Bylo zjištěno, že rozšíření výroby pomocí současných laboratorních metod je energeticky velmi náročné. Laboratorně pěstované maso se vyrábí za použití vysoce rafinovaných nebo přečištěných růstových médií, což jsou složky používané k množení živočišných buněk, a je podobné tomu, jak biotechnologické firmy vyrábějí své léky.
Tým z Kalifornské univerzity v Davisu zjistil, že potenciál globálního oteplování u laboratorně pěstovaného masa, které se vyrábí tímto postupem, je čtyřikrát až pětadvacetkrát vyšší než průměr u hovězího masa v maloobchodě.
„Pokud společnosti musí čistit růstová média na farmaceutickou úroveň, spotřebovávají více zdrojů, což pak zvyšuje potenciál globálního oteplování,“ uvedl Derrick Risner, doktorand z UC Davis a hlavní autor studie. „Pokud se tento produkt bude i nadále vyrábět s využitím ,farmaceutického‘ přístupu, bude to horší pro životní prostředí a dražší než konvenční produkce hovězího masa,“ dodal.
Zvyšování úspornosti výroby
UC Davis Cultivated Meat Consortium, které studii vedlo, je skupina vědců, inženýrů, podnikatelů a pedagogů, kteří se zabývají výzkumem laboratorně pěstovaného masa.
Průmysl umělého masa plánuje v budoucnu vytvořit laboratorně pěstované maso využívající především potravinářské přísady nebo kultury, které využívají méně energeticky náročné farmaceutické přísady a procesy. Doufají, že zlepšení ve vývoji technologie povede k větší efektivnosti při produkci výrobků z umělého masa.
Mezi další cíle patří vytvoření a vyhodnocení buněčných linií, které by mohly být použity k pěstování masa a ke zlepšení struktury umělého masa. Risner prohlásil, že pokud se nepodaří z laboratorního masa vytvořit hamburger šetrnější k životnímu prostředí, lze se z tohoto pokusu aspoň poučit cennými vědeckými poznatky.
„Možná to nepovede k ekologicky šetrnému komoditnímu masu, ale mohlo by to vést například k levnějším léčivům. Jen bych měl obavy, aby se to nerozrostlo příliš rychle a neudělalo to něco škodlivého pro životní prostředí,“ podotknul vědec.
Výroba v USA zahájena
Maso z buněčných kultur se bude pro veřejnost vyrábět zatím jen na několika místech. Společnosti Upside Foods a Good Meat z Kalifornie budou svůj produkt nejprve distribuovat v baru Crenn v San Francisku a v restauraci China Chilcano slavného šéfkuchaře José Andrése ve Washingtonu.
V restauraci China Chilcano se bude „Anticuchos de Pollo“ od Good Meat poprvé podávat v týdnu od 31. července jako součást exkluzivního degustačního menu za 70 dolarů na osobu, a to pouze na základě rezervace a poté bude k dispozici pouze ve velmi omezeném množství.
Provozní ředitelka společnosti Upside Foods Amy Chenová sdělila časopisu Scientific American, že jejich výrobek bude mít běžnou kontrolní etiketu USDA kulatého tvaru. Umělé maso bude mít na štítku napsáno „cell-cultured“ (kultivováno z buněk).
Obě firmy tvrdí, že jejich umělé kuřecí maso bude vypouštět o 92 % méně emisí uhlíku a při výrobě se spotřebuje o 95 % méně půdy. Mluvčí společnosti Good Meat mezitím pro Townhall uvedl, že výrobní proces je v současné době stále ještě drahý.
„Bioreaktory a podpůrná infrastruktura potřebná k výrobě kultivovaného masa nejsou levné na návrh, stavbu ani provoz,“ řekl mluvčí a přirovnal tuto technologii k elektronickému průmyslu, kde „náklady časem klesnou“.
Společnost Good Meat uvedla, že je třeba učinit ještě několik kroků, než dojde k poklesu cen. Jejich laboratoř se podle mluvčího zaměřila na zdokonalení procesu, aby se zvýšila hustota buněk, navrhla větší nádoby pro pěstování masa a vytvořila cenově dostupnější a účinnější živiny pro výživu buněk.
Risner řekl Townhall, že laboratornímu masnému průmyslu by prospělo vytvoření dodavatelského řetězce aminokyselin, který by mohl rozšířit současné objemy výroby.
„Dosažení masové komerční výroby bude trvat značnou dobu,“ pokračoval mluvčí Good Meat. Jakmile se maso z buněčných kultur dostane do masové výroby, společnost Good Meat věří, že se prodeje zvýší, protože veřejnost se o tomto produktu dozví více.
Mluvčí uvedl, že pokrmy prodávané v Singapuru již získaly všeobecně vysoké hodnocení od strávníků poté, co koncem roku 2020 dostaly v této ostrovní zemi zelenou od regulačních orgánů.
Z anglického originálu na The Epoch Times přeložil Ondřej Horecký.
