V americkém Kongresu a armádě jsou jako hlavní nepřátelé státu vnímány státy jako Rusko a Čína, nicméně je to možná konfrontace s Íránem, která by mohla otestovat novou taktiku rozmístění bojových sil a reakce na vojenské hrozby.
Dvacetičlenné oddíly americké námořní pěchoty možná budou a možná nebudou zajišťovat bezpečnost ropných tankerů plujících pod cizí vlajkou v Hormuzském průlivu ve snaze ubránit se íránským vojákům na palubách rojících se motorových člunů, kteří se ohánějí automatickými zbraněmi těžké ráže a granáty.
Od začátku července Pentagon vytrvale odmítá potvrdit nebo vyvrátit plány na rozmístění 15- až 20-členných jednotek námořní pěchoty na komerčních lodích plavících se pod cizí vlajkou v Arabském moři s odkazem na své standardní prohlášení „bez komentáře k budoucím/probíhajícím operacím“.
Rovněž nepotvrdila ani nevyvrátila opakované žádosti o objasnění, zda byla námořní pěchota již skutečně umístěna na několika lodích plujících Hormuzským průlivem a zda k něčemu takovému v současné době dochází.
Pentagon však přiznal červencový příjezd dalších sil do Arabského moře a Perského zálivu, včetně obojživelných útočných sil námořnictva s 3 000 příslušníky námořní pěchoty, v reakci na příval útoků na komerční lodní dopravu v průlivu ze strany íránského námořnictva (IRIN) letos na jaře a začátek léta.
V prohlášení z 20. července ústřední velitelství americké armády CentCom pouze zmínilo červencový příchod „dodatečných sil“, které „poskytnou jedinečné schopnosti“ zaměřené na reakci na „nedávné pokusy Íránu ohrozit volný tok obchodu v Hormuzském průlivu a okolních vodách“.
Nejméně 100 příslušníků námořní pěchoty 26. expediční jednotky námořní pěchoty se od poloviny července v Bahrajnu cvičí v tom, jak bránit a nastupovat na obchodní lodě na moři, uvádí zpráva 11. srpna United States Naval Institute (USNI). Zpráva USNI, později potvrzená neidentifikovanými představiteli Pentagonu pro The Associated Press, uvedla, že výcvik začal již předtím, než jednotka dorazila do Bahrajnu, a to na palubě obojživelné útočné lodi USS Bataan a přistávací lodi USS Carter Hall.
To pravděpodobně znamená, že pokračuje výcvik bezpečnostních jednotek nejen pro lodě proplouvající Hormuzským průlivem, ale také Rudým mořem, Adenským zálivem a pobřežím somálského Afrického rohu.
Íránské provokace
Od roku 2021 íránské jednotky zaútočily, zabavily nebo se pokusily zmocnit téměř 20 obchodních plavidel plavících se pod mezinárodní vlajkou v Ománském zálivu, Hormuzském průlivu a jižním Perském zálivu. Íránci útočí s pomocí rychlých útočných plavidel s jednotkami islámských revolučních gard (IRCG) a korvetami námořnictva Íránské islámské republiky (IRIN), uvádí CentCom.
Toto obtěžování zesílilo letos mezi dubnem a polovinou července poté, co americký soud 22. dubna nařídil konfiskaci íránské ropy z řeckého tankeru Suez Rajan. Konfiskace byla poslední v pětiletém cyklu vzájemného zabavování lodí mezi Spojených státy, jejich spojenci a Íránem.
Íránské námořnictvo zabavilo 27. dubna loď Advantage Sweet směřující do USA, v čínském vlastnictví a registrovanou v Turecku, když proplouvala průlivem 3. května. 5. července se IRIN pokusilo zmocnit dvou ropných tankerů pohybujících se Ománským zálivem. Jednou z nich byl i tanker Richmond Voyager plavící se pod vlajkou Baham, v řeckém vlastnictví a spravovaný USA, který přepravoval ropu ze saúdskoarabského Ras al-Juayma do Singapuru, když byl napaden v blízkosti Hormuzského průlivu.
Podle posádky Richmond Voyager na ně střílela korveta IRNI s pancéřovými náboji ráže 40 mm poté, co odmítli rozkaz k zastavení. Nouzová volání Richmond Voyager přitáhla na místo letoun P-8 Poseidon amerického námořnictva, dron MQ-9 Reaper a torpédoborec s řízenými střelami USS McFaul, což přimělo íránskou korvetu k útěku.
Americká 5. flotila následujícího dne oznámila, že zastavila noční pokus zmocnit se dvou tankerů v mezinárodních vodách, zatímco Írán obvinil americké námořnictvo z porušení článku 111 Úmluvy OSN o mořském právu z roku 1982.
Podle íránských státních médií se Richmond Voyager srazil s íránskou lodí a zranil pět členů posádky. Írán uvedl, že má soudní příkaz zabavit loď. Posádka Richmond Voyager tvrdí, že k žádné takové srážce nedošlo a nebyla ani zmínka o soudním příkazu, když se dostali pod palbu z íránské lodi.
Další den také jednotka IRGC zabavila tanker NADA 2 plující pod egyptskou vlajkou v Perském zálivu a tvrdila, že pašuje ropu. IRIN, IRGC i vzdušné síly Íránu vydaly prohlášení, že odrazily „asertivní americké vojenské úsilí“ zastavit zabavení. CentCom však tvrdí, že do zabavení lodě nezasáhl, protože Írán měl pravdu – NADA 2 pašovala ropu a je tím v regionu dobře známá.
Indonésie zadržela 11. července íránský supertanker Arman 114 – loď s pestrou historií – poté, co údajně provedla nelicencovaný převod ropy do jiného supertankeru, S Tinos, u severního pobřeží Indonésie. Velitel IRGC a IRIN Alireza Tangsiri varoval 20. července, že Írán podnikne odvetná opatření proti jakékoli zemi, která zabaví íránskou ropu.
Zopakoval, že podle mořského práva z roku 1982 má Írán právo pronásledovat cizí lodě v mezinárodních vodách, které při plavbě jeho vodami v průlivu porušily nebo existuje podezření, že porušily jeho zákony nebo předpisy.
Reakce Spojených států
V reakci na to, co nazývá Pentagon provokacemi, americký ministr obrany Lloyd Austin na začátku července nařídil obojživelné skupině USS Bataan a dalšímu křižníku s řízenými střelami, aby se přesunuly do Arabského moře, kde se připojily k silám amerického námořnictva. Austin také nařídil letectvu rozmístit v regionu další F-35, A-10 a F-16.
„Tyto dodatečné síly poskytují jedinečné schopnosti, které spolu s našimi partnerskými zeměmi v regionu dále zajišťují volný tok mezinárodního obchodu, prosazují mezinárodní řád založený na pravidlech a odrazují íránské destabilizační aktivity v regionu,“ prohlásil ministr obrany.
Žádné z veřejných oznámení a prohlášení se však nezabývalo plány umístit jednotky námořní pěchoty na paluby lodí pod cizí vlajkou, což námořnictvo neudělalo ani během „tankerové války“ v 80. letech, kdy Írán zaútočil na více než 160 komerčních lodí.
Nejmenovaní představitelé Pentagonu 4. srpna potvrdili různým médiím, že Spojené státy zvažují několik možností, jak odradit jednotky IRNI a IRGC od obtěžování lodí. Námořnictvo podle nich nabízí námořní oddíly lodím, které plují pod vlajkou USA, přepravují posádky, kde jsou američtí občané nebo přivážejí náklad do nebo ze Spojených států.
Představitelé Pentagonu uvedli, že komerční lodní společnosti musí kontaktovat americké námořnictvo a požádat o ochranu. Začátkem srpna nebylo vydáno žádné oficiální povolení pro námořní pěchotu, aby byla alokována na palubě komerčních lodí, uvedli.
Nasazení mariňáků a ozbrojených námořníků na komerční lodě není u amerického námořnictva nic nového. Ozbrojená garda námořnictva byla nasazena na komerčních lodích ve druhé světové válce, zejména v Atlantiku, ještě předtím, než se USA oficiálně ocitly ve válce.
Analytik z Washington Institute Farzin Nadimi specializující se na bezpečnost a obranu Íránu a Perského zálivu, uvedl ve sloupku z 8. srpna, že to, jak Spojené státy zareagovaly na nejnovější íránskou provokaci, by mohlo demonstrovat změnu strategií pro Blízký východ.
„Zatímco bezpečnostní spolupráce rozhodně nepotřebuje velkou stopu USA, víc než cokoli jiného potřebuje správný druh personálu na správných místech,“ píše Nadimi.
Generálporučík námořní pěchoty v důchodu Dave Beydler, který promluvil 25. července na webináři Židovského institutu pro národní bezpečnost Ameriky, uvedl, že žádná rušivá síla se nezmocní lodi v Hormuzském průlivu, a žádná to za celý měsíc neučinila, pokud si myslí, že jsou na palubě američtí mariňáci.
„Nepolezete na komerční plavidlo, které má na palubě kontingent námořní pěchoty,“ řekl s tím, že mariňáci mají kulomety, protidrony a protivzdušné schopnosti a navíc jsou v přímém kontaktu s okolními loděmi a letadly z letadlových lodí.
Z anglického originálu na The Epoch Times přeložil Ondřej Horecký.
