Záhadné zmizení čínského ministra obrany jen několik měsíců poté, co nastoupil do funkce, podněcuje otázky o jeho osudu a stabilitě Komunistické strany Číny.
Li Šang-fu, kterého čínský vůdce Si Ťin-pching pro tuto roli v březnu osobně vybral, je více než dva týdny nezvěstný. Jeho poslední vystoupení bylo 29. srpna, kdy pronesl hlavní projev k představitelům afrických obranných orgánů na bezpečnostním fóru v Pekingu.
Záplava zpráv s odkazem na zdroje v Číně a na představitele USA naznačují, že Li byl zproštěn funkce a je pravděpodobně vyšetřován pro korupci, což by z něj učinilo čtvrtého vysokého čínského úředníka, který za necelý rok upadl do nemilosti vůdce strany.
Nevysvětlitelná nepřítomnost následuje vzorec z letošního léta, kdy byl překvapivě sesazen dnes již bývalý ministr zahraničí Čchin Kang. Čchin, který byl také chráněncem Si Ťin-pchinga, zmizel z očí veřejnosti na měsíc potom, co tuto roli zastával sedm měsíců. Jeho funkci po něm v červenci převzal bez vysvětlení jeho předchůdce Wang I, přičemž z internetových stránek ministerstva zahraničí nakrátko zmizely veškeré zmínky o Čchinovi.
Podobným způsobem byli minulý měsíc odstaveni dva generálové z Raketových sil, které ovládají jaderný arzenál země i konvenční raketové síly. Generál Li Jü-čchao, bývalý velitel raketových sil, také zmeškal slavnostní povýšení vojenské jednotky na konci června.
Odvolání dvou takových vysoce postavených funkcionářů a dosazení jejich náhrad, které nejsou z oboru, připadá dlouholetým čínským pozorovatelům, jako je Gordon Chang, bezprecedentní. „Něco se děje,“ poznamenal Chang, autor knihy „Nadcházející kolaps Číny“ a občasný přispěvatel pro Epoch Times. Podle něj jde o známku „turbulence uvnitř čínského režimu“.
Si Ťin-pching se mohl „prostě rozhodnout změnit názor, nebo se mohlo stát, že se Si Ťin-pchingovi nepřátelé dokázali zbavit jednoho z jím jmenovaných [lidí],“ míní Chang a dodává: „V politice komunistické strany jdete nejprve po podřízených, propracováváte se nahoru a nakonec se pozice vašeho cíle stane neudržitelnou,“ řekl Chang pro The Epoch Times.
Varovné znamení
Americký senátor Marco Rubio považuje vývoj v Číně za součást snahy Si Ťin-pchinga o konsolidaci kontroly. „Nečekané zmizení bývalého ministra obrany, náhlá výměna vedení raketových sil, záhadné zmizení čínských vědců uprostřed pandemie covidu a letošní zmizení jeho ministra zahraničí jsou varovným signálem toho, jak daleko je Si ochoten jít, aby si udržel své autoritářské sevření moci,“ uvedl politik pro The Epoch Times a dodal: „Siho čistka bude pokračovat proti každému, koho považuje za potenciální hrozbu.“
Čínský režim je ohledně dlouhodobé nepřítomnosti ministra obrany skoupý. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning sdělila 15. září reportérovi, který se ptal na Li Šang-fua a na to, zda je vyšetřován: „Nevím o situaci, kterou jste zmínil“.
Mluvčí by mohla odpovědět záporně, kdyby se nic nestalo, poznamenává nezávislý politický komentátor Cchaj Šen-kchun. „Neuhasilo by to ty fámy jednou provždy? Podle toho, jak odpověděla, se muselo něco stát. O tom není pochyb,“ míní komentátor.
Přibližně ve stejnou dobu, jak proběhly personální otřesy v raketových silách, informovala čínská státní média, že dva vysoce postavení vojenští představitelé, bývalý zástupce velitele raketových sil Wu Kuo-chua a hlavní bodyguard nejvyšších představitelů režimu Wang Šao-ťün, zemřeli na blíže nespecifikované nemoci. Měsíční zpoždění v oznámení úmrtí generálporučíka Wua a nejasnost ohledně obou smrtí vyvolaly spekulace, že se ti dva zabili sami.
Pro Changa není žádný z těchto incidentů izolovaný. „Všechny jsou součástí pokračujících čistek a čínský režim požírá sám sebe,“ domnívá se.
Nepřátelé na všech stranách
Podle Changa to mohly být obavy z politických nepokojů spíše než jeho vlastní přání, co Si Ťin-pchinga vedlo k rozhodnutí vynechat summit G20 v Novém Dillí. Někteří analytici tvrdili, že se čínský prezident chtěl vyhnout setkání se svým americkým protějškem nebo urazit hostitelskou zemi.
„Myslím, že je pravděpodobnější, že cítil, že situace v Pekingu je příliš nestabilní a že je pro něj nebezpečné odejít. Čínští vůdci se velmi bojí atentátu, vždy se báli a myslím, že Si Ťin-pching pravděpodobně ještě víc,“ říká Chang.
Jako zarážející vidí, že všechny tyto známky politické nestability se objevují na začátku třetího funkčního období Si Ťin-pchinga, což je termín, o kterém si „spousta lidí v Pekingu myslelo, že by neměl být“.
Komentátor čínských událostí Cchaj Šen-kchun zase zmiňuje v této souvislosti povstání wagnerovců v Rusku, které podle něj uvedlo Si Ťin-pchinga do vyšší pohotovosti. Tím, že si čínský vůdce zajistil absolutní moc, si podle něj udělal vlivné nepřátele v armádě a i v kruzích nejvyššího vedení. „Má nepřátele na všech stranách,“ podotýká Cchaj.
Ve stavu nejistoty by podle něj i malý incident mohl být pobídkou pro Siho, aby zahájil vyšetřování kohokoli, koho podezřívá z neloajality.
Zatímco média citovala nejmenované americké představitele, kteří se domnívají, že čínský ministr obrany je vyšetřován, vláda popřela, že by o situaci ministra Liho cokoliv věděla.
„V konečném důsledku to jsou záležitosti, o kterých musí rozhodnout čínská vláda,“ řekl 15. září na tiskové konferenci ministr zahraničí Antony Blinken, který se v červnu stal nejvyšším americkým úředníkem, jenž za Bidenovy vlády navštívil Čínu.
Bravurně situaci okomentoval americký velvyslanec v Japonsku Rahm Emanuel, který na sociální síti „X“ 7. září napsal: „Sestava kabinetu prezidenta Si Ťin-pchinga nyní připomíná román Agathy Christie ‚Deset malých černoušků‘. „Nejprve zmizel ministr zahraničí Čchin Kang, pak zmizeli velitelé raketových sil, a nyní se ministr obrany Li Šang-fu už dva týdny neukázal na veřejnosti. Kdo vyhraje tento závod v nezaměstnanosti? Čínská mládež nebo Siův kabinet?“
Z původního článku americké redakce The Epoch Times přeložil Ondřej Horecký.
