Média by v podobných případech neměla dávat takový prostor útočníkovi, jako tomu bylo ve čtvrtek a dnes v případě masové střelby v Praze. Právě široká medializace takových činů může inspirovat k jejich následování. Některé příspěvky médií jsou také za hranicí etiky vůči pozůstalým po obětech střelby. Vyplývá to z komentářů mediálních odborníků pro ČTK nebo na sociálních sítích.
„Překvapuje mě, že řada médií dávala takový prostor útočníkovi a zveřejňovala jeho fotografie a videa v akci. Přitom vědí, že právě o to útočníkovi jde. Sám střelec se podle zmínek na sociálních sítích inspiroval jiným útokem v zahraničí, který byl široce medializovaný. Proto mě šokovalo vysílání nesestříhaného záznamu střelby ze střechy budovy filozofické fakulty a některé snímky na titulních stranách dnešních novin,“ řekl ČTK mediální expert Jan Potůček.
Podle odborníka na on-line komunikaci a ředitele agentury Ami Digital Vladana Crhy se ukázala dvojí tvář sociálních médií. „Na jedné straně přispěly rychle sdílené informace z oficiálních zdrojů i soukromých profilů na sítích k orientaci veřejnosti a ke zklidnění situace, na straně druhé se ale objevily i příspěvky, které byly buď lidsky nechutné, nebo které přímo komplikovaly policejní zásah. Právě policie přitom podle mého názoru komunikovala na sociálních sítích profesionálně a správně,“ napsal ČTK.
Média by podle Alice Tejkalové z katedry žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy měla k případu přistupovat eticky s ohledem na oběti a neměla by dávat průchod emocím nebo soutěžit v honbě za informacemi. „Kolegyně novinářky, kolegové novináři, vím, že to máte těžký, včera se dost povedlo, ale taky dost nepovedlo. Dneska to bude ještě těžší, půjde o oběti. Prosím, buďte ohleduplní, nesliďte v soukromí, žádné senzacechtivé titulky, pronásledování příbuzných. Je to absolutně strašidelná událost a můžeme ji udělat aspoň o něco méně hroznou, když se budeme chovat jako lidi, zapojíme srdce a zavzpomínáme na hodiny etiky. Je to velký tlak, ale tady to není chvíle pro soutěž,“ vzkázala na síti X novinářům informujícím o případu.
Za naprosto nevhodné zmínila Tejkalová označování útočníka romantizujícím označením „osamělý vlk“.
Česká média v případě čtvrteční masové střelby podle studentů žurnalistiky a komunikačních studií selhala. V otevřeném dopise adresovaném tuzemským redakcím jako selhání médií zmiňují zveřejnění fotografií údajného pachatele, informací o jeho původu, či dokonce o domnělém motivu vraždění. A to v momentě, kdy rodiny obětí s nadějí čekaly na zprávy od svých dětí či, v horším případě, na potvrzené informace policejního či záchranářského sboru.
„Nerozumíme nutkání médií přenášet živě záběry vyděšených lidí, přinášet svědectví těch, kteří si hrůzou prošli či publikovat vzkazy útočníka, které sepsal před tímto hrůzným činem na svém telegramovém účtu. I pokud by byl tento účet skutečný, nevidíme zpravodajský přesah šíření myšlenek vraha a domníváme se, že redakce k tomu přistupují s pouhou vidinou vyšší čtenosti, a tedy příslibem zisku vyšších financí. Stejný pocit máme také v případě zveřejnění fotografie a jména útočníka, před čímž opakovaně varuje také policie,“ uvedli studenti v dopise.
Marketingový expert Tomáš Pfanzer z agentury Wiseguys zmínil na síti X studii amerického psychologa Petera Langmana z roku 2017 zabývající se doporučenými postupy pro média v případech masových střelců, aby maximálně předešla jejich napodobování. Média by podle něj měla zobrazovat činy střelce v negativním světle, jako zbabělé nebo hanebné a vyhnout se podrobným popisům motivace střelce, aby se nezdůrazňovala podobnost s ostatními a lidé se s ním nemohli ztotožnit. Obecně by měla omezit celkovou dobu zpravodajského pokrytí po masové střelbě, prezentovat pouze fakta, vyhnout se zábavným nebo dramatickým rekonstrukcím události a vyhnout se podrobným popisům činností střelce před, během a po události.
Čtvrteční střelba na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) v Praze si vyžádala 14 obětí z řad studentů a dalších osob a více než dvě desítky raněných.
