Stát se prezidentem USA je běh na dlouhou trať a jednou z jejích klíčových částí jsou tzv. primárky, ze kterých vzejde jeden kandidát z každé z hlavních politických stran, který „postupuje do finále“.
Jak v Demokratické, tak Republikánské straně se může o prezidentský post ucházet řada kandidátů. Obvykle zahajují svou kampaň zhruba 1,5 až dva roky předem, aby měli dostatek času představit své myšlenky či programy voličům.
První „zátěžovou zkouškou“ jsou primárky, ve kterých se volí nejúspěšnější stranický kandidát, který pak postoupí do tzv. všeobecných voleb, v rámci kterých probíhá i volba prezidenta.
Systém primárek (a volebních shromáždění)
Každý stát a také strana má jinak nastavený systém. Pořádají se buď primárky anebo tzv. volební shromáždění.
Stát od státu probíhají od poloviny ledna volebního roku do června. Pokud narazíte na pojem „Super Tuesday“ (superúterý) , jde o den, kdy se pořádají primárky nebo volební shromáždění v mnoha státech zároveň – letos to bude 5. březen a půjde o min. 16 států v případě demokratů i republikánů.
V některých státech se mohou volby zúčastnit pouze registrovaní členové strany.
Primárky jsou pořádané státním aparátem a jsou v podstatě typickým formátem, který známe – voliči přijdou do volební místnosti ve svém okrsku a vhodí do urny jméno svého preferovaného kandidáta.
Volební shromáždění obvykle organizují strany samotné. Voliči přijdou na místa shromáždění, která jsou např. ve škole. Tam se přednáší proslovy a volba může i nemusí být tajná.
Na základě preferencí se pak vyčlení tzv. delegáti (u obou typů voleb), kteří zastupují ony prezidentské kandidáty.
Delegáti se pak v létě sejdou na národním sjezdu strany, kde odevzdají svou podporu kandidátům, které reprezentují, a ten s největším počtem se stane stranickým vítězem, který postupuje do další, finální fáze. Republikáni budou mít letos sjezd v Milwaukee od 15. do 18. srpna, demokraté pak v Chicagu 19. – 22. srpna.
Republikánské primárky
K 12. lednu 2024 se uchází o republikánskou nominaci šest kandidátů:
- Ryan Binkley, podnikatel
- Ron DeSantis, guvernér Floridy
- Nikki Haleyová, bývalá velvyslankyně USA u OSN a bývalá guvernérka Jižní Karolíny
- Asa Hutchinson, bývalý guvernér Arkansasu
- Vivek Ramaswamy, podnikatel
- Donald Trump, 45. prezident USA
Pokud jde o celonárodní preference, v průměrech několika průzkumů veřejného mínění, které poskytuje RealClearPolitics (RCP), vede jednoznačně Trump s 61,1 %, přičemž jeho preference mají od konce března 2023 rostoucí tendenci. Naopak, klesající tendence se od té doby objevuje u DeSantise, který má momentálně necelých 11 %. Za poslední čtyři měsíce mírně stoupá Haleyová, která má 11,4 %. Za zmínku stojí ještě Ramaswamy s 4,1 %.
První primárky, resp. volební shromáždění, se pořádá 15. ledna v Iowě. V tomto státě si Trump nevede tak dobře jako v celonárodním průměru. Dle nejnovějšího průměru RCP zde drží 53,6 %, zatímco Haleyová 17,2 a DeSantis 15,2 %.
Dalším v pořadí je 23. ledna New Hampshire, ve kterém se pořádají primárky – zároveň je i volebním startem demokratů. V tomto státě má Trump dle RCP „pouze“ 43,5 %. Nejblíže k němu je pak Haleyová s 29,3 %. DeSantis je v dalekém závěsu s 6,5 %.
Na přerozdělení preferencí bude mít ještě (kromě jiného) vliv i odstoupení Chrise Christieho, které oznámil tuto středu (10. 1. 2024).
Letos jsou republikánské primárky poznamenané pokusy nezařadit v některých státech na seznam kandidátů Donalda Trumpa kvůli obviněním ze vzpoury plynoucím z událostí z 6. ledna 2021 v Kapitolu, která jej dle žalujících diskvalifikuje z účasti. V Coloradu dal za pravdu žalujícím tamní Nejvyšší soud a případ by měl „rozseknout“ Nejvyšší soud USA. V Maine pak státní tajemnice rozhodla přímo o jeho vyřazení.
První zastávky na seznamu primárek jsou považované za zásadní, protože „udávají směr“ a někteří slabší kandidáti po neúspěchu v nich z klání odstupují.
Demokratické primárky
K 12. lednu 2024 se uchází o demokratickou nominaci tři, resp. čtyři kandidáti:
- Joe Biden, současný prezident USA
- Dean Phillips, kongresman za Minnesotu
- Marianne Williamsonová, autorka knih
V rámci národních preferencí na demokratickou nominaci vede s přehledem Joe Biden. Dle RCP má podporu téměř 70 % tábora, Williamsonová pak necelých 8 % a Phillips 3,2 %.
V prvních primárkách, tedy ve zmiňovaném New Hampshire, má Biden 58 %, Phillips téměř 10 % a Williamsonová 5 %.
Kennedy ml.
Za zmínku ve volebním klání stojí i Robert F. Kennedy ml. Ten se původně ucházel o demokratickou nominaci, avšak po výtkách směřovaných straně vůči preferenčnímu zacházení s Bidenem se rozhodl vydat cestou nezávislého kandidáta.
Tím pádem se primárek hlavních politických stran neúčastní, ale do „boje“ o Bílý dům zasáhne ve všeobecných volbách – musí však v každém státě nasbírat dostatek podpisů, aby mohl být na seznam kandidátů zařazen.
Pokud by prezidentské volby byly už dnes…
… a stranickou nominaci by získali favoriti, tak by dle průměru RCP získal více hlasů Donald Trump, který je na tom se 45,4 % o procento lépe než Biden. To ale ještě neznamená, že by vyhrál – záleží totiž i na rozdílech v jednotlivých státech.
Pokud se povede Kennedymu být na volebních seznamech ve všech státech, dle nejnovějšího průzkumu Reuters/Ipsos by byly preference voličů rozděleny takto: Trump 30 %, Biden 29 %, Kennedy 18 %.
