Na výročním zasedání Světového ekonomického fóra v Davosu hovořila skupina odborníků o budoucnosti lidstva na pozadí budoucích hrozeb. Znalosti o potenciálních kandidátech na onemocnění X mají být shromažďovány v globální knihovně vakcín. Má se zintenzivnit dohled nad nemocemi.
Přijde, den X, a pak s sebou přinese nemoc X. Bude zničující, zatímco pandemie koronaviru byla nanejvýš globálním škrábnutím v krku. Vyžádá si „dvacetkrát více životů“, tato nemoc X, napsalo Světové ekonomické fórum (WEF) v úvodu výměny názorů mezi odborníky ve středu 17. ledna na výročním zasedání v Davosu. „Čerstvé varování“ WHO posloužilo jako uvítací formule.
Panel expertů nevysvětlil, z čeho tato „prognóza“ vychází, nebylo to ani téma. Na pozadí možného ohrožení se nabízí otázka, jaké úsilí je třeba vynaložit na „přípravu systémů zdravotní péče na mnohé výzvy, které nás čekají“.
Další nouzová situace
Nemoc X a způsoby, jak se s ní vypořádat, byly předmětem 45minutové prezentace různých řečníků na výročním zasedání Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu.
Shyam Bishen, vedoucí Centra WEF pro zdraví a zdravotní péči a člen výkonného výboru WEF, uvedl přednášku slovy, že jde o to, jak připravit globální systém zdravotní péče na příští „mimořádnou událost“. „Všichni dobře víme, že se objeví viry, že se objeví patogeny, že dojde k epidemiím. Jak můžeme zabránit tomu, aby se epidemie rozvinuly v plnohodnotnou pandemii?“
Právě na tom pracují, řekl a hovořil o partnerství pro systémy zdravotní péče, udržitelnosti a odolnosti. Nejde jen o pandemie, ale také o další hrozící krize, například ty způsobené změnou klimatu. Je také třeba reagovat na nárůst počtu nemocí bez ohledu na to, zda jsou nakažlivé, či nikoli.
Biologické hrozby a dozor nad nemocemi
„Musíme na to systém dobře připravit,“ řekl Bishen a dodal, že existují také iniciativy v oblasti biologických hrozeb a dozoru nad nemocemi. „Máme také snadno dostupné datové systémy, aby soukromý sektor mohl dělat svou práci. Mohou vyvíjet lékařská protiopatření, ať už v podobě vakcín, diagnostik nebo terapeutik.“
Na všech těchto bodech se také pracovalo. Zabývají se spravedlivou distribucí vakcín a zajišťují, aby jejich výroba byla možná v různých částech světa.
Poté předal mikrofon Nancy Braunové, výkonné ředitelce Americké kardiologické asociace, která řídila panelovou diskusi.
Covid-19 byl první nemocí X
Tedros Adhanom Ghebreyesus, od roku 2017 šéf Světové zdravotnické organizace (WHO), měl poprvé možnost vysvětlit pojem „nemoc X“. Podle jeho slov není nový, poprvé byl použit v roce 2018. Existuje mnoho nemocí, které jsou známé: „MERS by mohl být jednou z nich, Zika, Ebola,“ vyjmenoval Tedros. Pak jsou ale věci, které jsou neznámé. „A všechno je to otázka toho, kdy se to stane, ne jestli se to stane.“
Pro tuto (neznámou) nemoc musíte mít „zástupný důvod“. Proto dostala název „nemoc X“. Covid byl první „nemocí X“. „A může se to stát znovu,“ dodal Tedros. Jsou lidé, kteří kritizují skutečnost, že se tímto způsobem vyvolává panika. Podle něj je však „ještě lepší předvídat něco, co by se mohlo stát“.
Dá se toho hodně udělat, i když se přesně neví, co se stane. Tedros zmínil například instalaci systémů včasného varování. Nebo plánování připravenosti. V případě nouze je třeba být schopen „rychle expandovat“, aby bylo možné ošetřit všechny pacienty.
To během pandemie koronaviru nebylo možné, prohlásil s odkazem na skutečnost, že kliniky byly přetížené – i co se týče personálu. Ať už se jedná o jakoukoli nemoc, je třeba být na ni připraven. To se může stát ve všech oblastech. Výzkum a vývoj, dodavatelské řetězce, soukromý sektor.
Tedros vyzval k větším investicím do poskytování zdravotní péče a k posílení spolupráce mezi zeměmi („komunitami“). Šéf WHO rovněž propagoval plánovanou globální pandemickou úmluvu, která by měla být připravena k podpisu v květnu.
Globální výměna dat
Michel Demaré, předseda představenstva britského výrobce vakcín AstraZeneca, vyzval ke globální výměně sbírek dat. Při přípravě na pandemii by mohlo být užitečné využití umělé inteligence.
Brazilská ministryně zdravotnictví Nisia Trindade Lima chce snížit rozdíly mezi průmyslovými zeměmi, rozvíjejícími se ekonomikami a zeměmi třetího světa – především pokud jde o léky, očkování a lékařské testy. Podle ní je 90 procent patentů soustředěno v deseti procentech zemí. Brazílie předsedá skupině G20 po dobu jednoho roku od 1. prosince 2023 a během této doby se chce zasadit o větší multilateralismus.
250 až 300 virových hrozeb?
Kate Kellandová, bývalá zpravodajka agentury Reuters a v současnosti hlavní autorka Koalice pro inovace v oblasti připravenosti na epidemie (CEPI), rovněž vyzývá k tomu, aby byl svět lépe připraven na další pandemii.
„Můžete urazit dlouhou cestu k výrobě něčeho, co se zaměří na nový virus ještě předtím, než se tento virus objeví,“ řekla Kellandová v rozhovoru pro „Radio Davos“, který WEF zveřejnil na svých internetových stránkách. Nevysvětlila, jak by to bylo konkrétně možné, ale hovořila o „detektivní práci, která má zabránit další pandemii rozsahu a dopadu covidu-19“.
Kellandová pokračovala: „Je to virus, který zatím neznáme, ale víme, že existuje, a víme, že má potenciál potenciálně se rozšířit ze zvířecí populace na lidi, možná zmutovat nebo se přizpůsobit a pak se šířit a zabíjet lidi rychleji, než ho dokážeme zadržet.“
Kellandová poukázala na to, že provádění výzkumu a vývoj vakcín pro 25 známých virových „rodin“, které by mohly postihnout člověka, by v důsledku poskytlo lidstvu rozhodující výhodu před další nemocí.
„Mluvíme o 250 až 300 virových hrozbách,“ pokračovala Kellandová. Je to „velké číslo, ale konečné“, řekla, aniž by však pro toto tvrzení poskytla jakýkoli důkaz. Nejedná se tedy o tak „nepředstavitelné množství práce“. Je to „obrovské množství práce“, ale je to „proveditelné“.
Vždy o krok napřed před novými viry?
CEPI podporuje celosvětovou knihovnu vakcín („One World Vaccine Library“). Účelem této knihovny by bylo shromažďovat poznatky o potenciálních kandidátech na očkování proti nemoci X, provádět přípravné práce a zpřístupnit výsledné informace v okamžiku, kdy se objeví nový virus.
Záměrem je, aby se svět o tuto práci podělil. „Nemůže to dělat jedna instituce nebo jedna vědecká skupina,“ vysvětlila Kellandová. „Když bude veškerá tato domácí práce hotová, budeme potenciálně o několik kroků napřed před jakýmkoli novým virem, než se objeví. A pokud se nám to podaří u všech těchto rodin, pak budeme téměř připraveni na cokoli, co nám tyto virové rodiny mohou předhodit.“
Kellandová zdůraznila potřebu pandemické úmluvy. Ta by usnadnila celosvětovou spolupráci a vědeckou práci potřebnou k přípravě na budoucí pandemie. Pandemický fond musí být naplněn „skutečnými penězi“ dříve, než „takové situace“ nastanou. Měly by také existovat dohody o způsobu sdílení znalostí a varování. Zúčastněné strany by pak mohly v případě nouze rychleji reagovat.
Podle WEF je CEPI nezisková organizace, která financuje výzkum a vývoj vakcín proti nemocem, které by se potenciálně mohly stát epidemiemi nebo pandemiemi. CEPI, jehož jedním ze zakládajících členů je Světové ekonomické fórum, financoval tři vakcíny covid-19, včetně vakcín od společností AstraZeneca a Moderna. Organizace rovněž pracuje na řadě nemocí, které by mohly vést k dalšímu šíření pandemie.
Článek původně vyšel na stránkách německé redakce Epoch Times.
