Může vést beztrestnost WHO k menší obezřetnosti v jejích návrzích? Aneb očkování proti malárii v Africe
S tím, jak Světová zdravotnická organizace (WHO) směřuje k přijetí tzv. Pandemické úmluvy a ke změně Mezinárodních zdravotnických pravidel, je důležité položit si otázku „Kdo bude eventuálně nést zodpovědnost za rozhodnutí?“ Obzvláště pokud by došlo k nezdarům v rámci „celoplošných“ opatření navržených či nařízených touto mezinárodní organizací.
Valné shromáždění Organizace spojených národů (OSN) totiž schválilo v roce 1947 Úmluvu o výsadách a imunitách mezinárodních odborných organizací. Článek V a VI této Úmluvy zaručuje zástupcům členských států a úředníkům OSN beztrestnost při výkonu svých funkcí. Odborníci OSN přitom svým rozhodnutím ovlivňují životy a zdraví miliónů lidí. WHO je toho typickým příkladem.
WHO schválila vakcínu proti malárii
WHO v létě 2023 uvedla, že dvanáct zemí Afriky obdrží v příštích dvou letech 18 milionů dávek vakcín proti malárii od farmaceutické firmy GlaxoSmithKline (GSK). Tyto vakcíny budou v Africe distribuovány ve spolupráci s globální organizací pro vakcinaci Gavi Alliance, která má vazby na miliardáře, filantropa a zakladatele Microsoftu Billa Gatese. O tom, jak důležité jsou finanční příspěvky Nadace Billa a Melindy Gatesových a Gavi pro fungování WHO, jsme psali v tomto článku. Do roku 2026 WHO počítá v Africe s distribucí až 60 milionů dávek vakcíny proti malárii.
Na svých internetových stránkách WHO uvádí, že zavedení vakcíny proti malárii je zásadním krokem k odstranění jedné z hlavních příčin úmrtí na africkém kontinentu. Podle nejnovějších údajů WHO zemřelo v afrických zemích v roce 2021 na malárii téměř půl milionu dětí mladších pěti let. Internetové stránky s názvem Science zaměřující se na vědecké studie uvádějí, že se ročně jedná o přibližně 260 tisíc úmrtí dětí mladších pěti let.
WHO se rozhodlo použít plošnou vakcínu proti malárii pro milióny afrických dětí již v roce 2021. A to po skončení dvouletého pilotního projektu WHO s názvem Program pro implementaci vakcíny proti malárii (anglická zkratka MVIP). Během MVIP bylo podle WHO úspěšně proočkováno od roku 2019 kolem 2 miliónů dětí z Ghany, Keni a Malawi. Ne všichni odborníci jsou však vůči programu optimističtí.
Někteří odborníci kritizují rychlé zavedení vakcíny proti malárii
Profesorka Christine Stabell Bennová z dánské univerzity, která studuje dopady vakcín, uvedla v roce 2021 na zmíněných internetových stránkách Science, že „7 % snížení úmrtnosti po vakcinaci proti malárii v rámci MVIP nebylo statisticky významné.“ Bennová dodala: „Navíc to byly výsledky z prvních dvou let, kdy jsou vakcíny nejúčinnější.“
Dřívější nezávislé studie zaměřující se na účinnost vakcíny proti malárii zjistily, že se po několika letech jejich účinnost snížila o desítky procent. Tyto studie najdete zde a zde.
Profesorka Bennová se svými skandinávskými kolegy (jedním z nich byl profesor Anders Björkman z Institutu Karolinska Švédské lékařské univerzity) v roce 2020 upozornili v článku zveřejněném v prestižním britském lékařském časopise (BMJ) na tři zásadní nežádoucí účinky vakcíny proti malárii. Podle nich se během pilotního projektu MVIP zjistilo zvýšené riziko zápalu mozkových blan a mozkové malárie. Kromě toho také došlo k dvojnásobně vyšší úmrtnosti u dívek než u chlapců.
Ve studii doporučili, aby se v rámci MVIP nadále analyzovaly výsledky testů a s pilotním projektem se pokračovalo alespoň po dobu 4 až 5 let.
Negativní zkušenosti s rychlým zavedením vakcíny proti horečce dengue na Filipínách
Podle skandinávských profesorů by bylo rozhodnutí WHO začít v Africe s plošnou aplikací vakcíny proti malárii unáhlené. Ve zmiňovaném článku na Science také připomněli negativní zkušenosti s vakcínou proti horečce dengue farmaceutické firmy Sanofi, která pravděpodobně vedla k úmrtím několika desítek očkovaných na Filipínách. Kvůli tomu musela být vakcína po pár letech stažena z trhu. Firma Sanofi stejně jako WHO přitom podle Bennové a spol. o těchto nežádoucích účincích z klinických testů věděla.
WHO však tyto nežádoucí účinky z nějakého důvodu ignorovala. Skandinávští odborníci se nyní obávají podobných dopadů vakcíny proti malárii.
V prestižním lékařském časopise Lancet na jaře 2023 skandinávští profesoři opět varovali před zahájením očkovací kampaně v Africe proti malárii.
„Jsme přesvědčení, že uvedené dopady MVIP nejsou založené na dostatečném množství vědeckých důkazů, a že zjištění MVIP nevylučují možnost zvýšené úmrtnosti očkovaných dívek ve srovnání s očkovanými chlapci, jak bylo pozorované ve 3. fázi studie,“ tvrdí v článku profesoři z Dánska a ze Švédska.
Nebyli jsme schopni zjistit, jestli WHO na kritiku skandinávských profesorů nějak reagovala. Podle internetových stránek WHO je však distribuce vakcín proti malárii v „plném proudu“.
