Zachování co největší autonomie a „zpátečka“ od jednotných iniciativ, které mají, či by měly, na Česko negativní dopad. Tak by se daly shrnout hlavní myšlenky programu Svobodných, které dnes její kandidáti do Evropského parlamentu (EP) a odborní mluvčí představili na tiskové konferenci.
„Jsme eurokritičtí, nechceme si nechat říkat, jak tu máme žít, ale zároveň víme, že ten volný trh [EU] a přístup na společný prostor je něčím, co nám přináší mnohé benefity, které určitě chceme zachovat,“ uvedl předseda strany a lídr kandidátky do EP Libor Vondráček.
Sdělil, že Svobodní jdou do eurovoleb s několika pilíři. Ten první, který představil, je „Nedáme korunu“ –iniciativa, kterou strana podporuje i peticí, o jejíž osudu by se mělo v Senátu PČR rozhodnout 6. března.
Problematiku koruny vidí Vondráček ve dvou rovinách. Jednou je ekonomická, kdy přijetí eura by dle něj mělo negativní dopad na českou ekonomiku. Druhou je politická, kdy by pozbytí koruny znamenalo přijít o další kousek suverenity. Sdělil, že o korunu nás „chtějí připravit ti stejní lidé, kteří nás chtějí obrat o právo veta“ v EU.
Pokud by se Svobodní dostali do EP, Vondráček po dotazu Epoch Times naznačil možnou spolupráci s frakcí ECR, která je jim hodnotově nejblíže. „Budeme hledat partnery pro to, abychom brzdili všechno negativní, co komplikuje život našim podnikatelům i občanům,“ dodal.
Druhý pilíř programu „Pevnost Evropy“ představil Matěj Gregor, dvojka Svobodných na kandidátce do EP. Jde o přístup k migrační politice.
„Jsou věci, které se celoevropsky řešit musí, ať je to svoboda pohybu, volnost trhu, ale jsou také věci, které by měly zůstat v rukou členských států – a to zcela suverénně bez jakéhokoliv zásahu z Bruselu, Štrasburku nebo jakýchkoliv zemí,“ komentoval situaci Gregor a vypíchl migraci jako jednu z takových věcí, která by měla zůstat v rukou každého státu. Kritizoval kvóty a naopak vyzdvihl země EU, které na společnou migrační politiku nepřistoupily a které se dle něj nyní těší pověsti nejbezpečnějších zemí.
Dodal, že byť je české zastoupení samo o sobě v EP malé, může hlasitě zaznít a chtěl by, aby čeští europoslanci fungovali coby „spojky mezi občany a Bruselem“ lépe.
Bývalý prezidentský kandidát a podnikatel Karel Diviš představil třetí pilíř „Jádro a mašiny“.
„Svobodní jsou jednoznačně proti těm nesmyslným opatřením GreenDealu, která ovlivňují negativním způsobem nejenom českou ekonomiku,“ sdělil Diviš a doplnil, že „Svobodní milují přírodu“, a proto jednoznačně podporují dostavbu jaderných bloků, které jsou ekologické a zajistí dvoudobou energetickou soběstačnost.
Objasnil i ony „mašiny“ třetího pilíře, čímž je postoj proti zákazu aut se spalovacími motory. V této věci Svobodní iniciovali také petici, které stále probíhá.
Na druhou stranu chtějí „podporovat vědu, výzkum, inovace“ a zároveň se zasazovat o deregulace a debyrokratizaci, aby se mohla „nastartovat ekonomika“.
Dále na tiskové konferenci vystoupili další kandidáti či odborní mluvčí Svobodných na různé problematiky.
Bývalý prezidentský kandidát Jiří Hynek odmítl budování „evropské armády“. Cestu vidí v dobře vycvičených a vybavených národních armádách, které spolupracují s ostatními státy.
Velké znepokojení nad ekonomikou vyjádřila Markéta Šichtařová, dle které je současný nelichotivý stav české ekonomiky důsledkem toho, že naše „politická reprezentace dosud správně a srozumitelně nestanovila diagnózu“.
„Kde není diagnóza, tam nelze léčit,“ sdělila dále ekonomka a specifikovala, že dle ní je „česká ekonomika zcela zásadně poškozená ideologií levicově-progresivistickou, která se nazývá ESG a jejímž nejviditelnějším a nejznámějším výhonkem je Green Deal“.
Poškození je dle ní natolik vážné, že prosperitu už nelze řešit parametricky ale transformačně. Než „čas a společnost nazraje transformaci“, nabízí „tři myšlenkové pilíře“, jak zhoršování podmínek přibrzdit – kategoricky se vymezit proti ESG a Green Dealu, zachovat českou korunu a odbourat dotace.
Radek Suchý pak poukázal na „zaplevelení“ právního řádu a redundanci předpisů, Natálie Vachatová na cenzurní tlaky unie a Pavel Šrámek na zemědělské dotace EU, které „jdou především do nevýroby potravin“.