Gustav Eisenreich

4. 3. 2024

Čekáme v autě nebo u pokladny v supermarketu. Čekáme na důležité zprávy nebo balíčky. Proč jsme ale často tak netrpěliví? Annabelle Robertsová, profesorka na Texaské univerzitě, zná odpovědi. Konečně.

Už v roce 1981 zpíval americký hudebník Tom Petty ve své písni The Waiting (Čekání), že čekání je to nejtěžší. Dva nové výzkumy Annabelle Robertsové, profesorky na Texaské univerzitě (USA), nyní vysvětlují, proč tomu tak je.

V obou studiích Robertsová zkoumala, co se děje v lidech, když jsou netrpěliví. Ať už lidé stáli v dlouhé frontě, nebo čekali na důležité oznámení, výsledek byl stejný: vždy chtěli úkol dokončit co nejdříve, což přímo souvisí s netrpělivostí.

Zatímco jedna studie se zabývá rozhodováním – například volbou dokončit úkol raději hned než později – pocity čekajících a jejich chování, když se blíží konec, byly předmětem druhé studie.

Tato studie je zajímavá nejen pro obchodníky, ale i pro všechny ostatní. „Každý má zkušenost s tím, že je při čekání příliš frustrovaný,“ říká Robertsová.

Touha po titulu

V první studii zkoumala profesorka marketingu příčiny netrpělivosti. Společně s kolegy z Chicagské univerzity našla překvapivou odpověď. V sedmi průzkumech dostali účastníci na výběr, zda chtějí pracovat intenzivněji a mít pak klid, nebo si dát načas, pracovat s menší intenzitou, ale déle. Účastníci byli ochotni dát více nebo udělat více práce, pokud by to znamenalo, že by mohli ukončit studium dříve:

  • Byli ochotni zaplatit o jedno euro více, pokud by mohli práci dokončit dříve.
  • Respondenti raději za stejnou mzdu odvedli o 15 % více práce, pokud ji mohli dokončit dříve a vyškrtnout ze seznamu úkolů.
  • Aby mohli práci dokončit před blížící se dovolenou, raději pracovali neplacené přesčasy, aby ji dokončili, než aby dostali zaplaceno za její dokončení po dovolené.

„Potřeba dosáhnout cíle vysvětluje, proč se dává přednost dřívější práci nebo dřívějšímu placení,“ říká Robertsová. „Zjistili jsme, že netrpělivost není jen o krátkozraké touze po odměně. Jde také o odškrtávání cílů ze seznamu, aby nad nimi úkoly už nevisely jako Damoklův meč.“

Tento výsledek by mohl být zajímavý zejména pro manažery, kteří chtějí lépe motivovat své týmy – podle výzkumnice totiž lidé, kteří touží po dohodě, méně často otálejí. Kromě toho jsou takové přístupy také důvodem, proč marketingové kampaně typu „kup teď, zaplať později“ někdy nefungují. Spotřebitelé totiž nemusí chtít prožívat stres z vědomí, že je brzy čeká platba.

Konec je blízko – ale ne dost blízko

Podle údajů společnosti Inrix stráví Němci v dopravních zácpách v průměru 38 hodin ročně – ve Stuttgartu téměř dvakrát déle, 73 hodin. Ve své druhé studii Robertsová zkoumala, jak se lidé při čekání cítí, co si myslí a kdy a jak se chovají. Zjistila, že čím více se blíží konec cesty, tím více je čekání stresující.

„Tato práce byla o pocitech lidí, o jejich zkušenostech při čekání,“ říká Robertsová. „Pokud očekáváte, že čekání brzy skončí, jste tím méně trpělivější.“

V reálných situacích respondenti hodnotili míru své netrpělivosti například při čekání na příjezd autobusu. Jejich frustrace se zvyšovala, čím více se blížil konec čekací doby a příjezd autobusu, tím se cítili hůře.

Podobný výsledek lze pozorovat například při volbách – bez ohledu na to, zda favorit vede, nebo ne. „I ti, kteří předpokládali, že jejich kandidát nevyhraje, to prostě chtěli mít za sebou,“ říká Robertsová. „To velmi pěkně ukazuje touhu po uzavření a to, jak se promítá do prožitku čekání.“

Je lepší být připraven na dlouhé čekání

Robertsová má zároveň tip pro všechny netrpělivé lidi, firmy nebo poskytovatele přepravních služeb: pokud není jisté, kdy bude dosaženo nějakého data nebo doručena zásilka, je lepší připravit sebe nebo zákazníka na delší čekání než na kratší. Tímto způsobem může dojít např. k doručení zásilky dříve, než se člověk stane netrpělivým. Čas neovlivníme, jak ho ale vnímáme – to je věc jiná.

Proto může být také lepší informovat zákazníky o zpoždění v dřívější fázi než později. Lidé tak mohou odpovídajícím způsobem upravit svá očekávání.

Ve svém současném projektu Robertsová zkoumá užitečná opatření, která by lidem pomohla být při čekání trpělivější. „Chci, aby můj výzkum pomohl lidem překlenout dobu čekání,“ říká. „Mnoho lidí opravdu chce pomoci s tím, jak být trpělivější a jak se lépe rozhodovat.“ Do zveřejnění těchto výsledků si však budeme muset ještě …počkat.

Studie byly publikovány v prosinci 2023 v časopise Journal of Personality and Social Psychology.

Článek původně vyšel na stránkách německé redakce Epoch Times.

Související témata

Související články

Přečtěte si také

Česká republika před 20 lety vstoupila do Evropské unie
Česká republika před 20 lety vstoupila do Evropské unie

Česká republika před 20 lety vstoupila do Evropské unie. Kromě ní se od 1. května 2004 staly členskými zeměmi bloku také Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko.

Smiřte se se zelenou deindustrializací, některé komodity seženeme levněji v cizině, radí klimatičtí vědci
Smiřte se se zelenou deindustrializací, některé komodity seženeme levněji v cizině, radí klimatičtí vědci

Klimatičtí vědci se domnívají, že než dotovat výrobu průmyslových komodit z obnovitelných zdrojů energie, Evropa by si zboží měla nechat vyrobit tam, kde je elektřina z obnovitelných zdrojů levná – i za cenu deindustrializace.

Miliardáři vytvořená Arabella Advisors významně ovlivňuje společnost v USA, říká autor knihy
Miliardáři vytvořená Arabella Advisors významně ovlivňuje společnost v USA, říká autor knihy

Síť stovek neziskových organizací v USA ovlivňujících společnost a politiku, sdružených pod společností Arabella Advisors, zachycuje ve své nové knize Scott Walter. Jak tato síť funguje a kým je využívána?

Zatímco pomáhá rodičům perzekvovaným v Číně, v Evropě jej komunisté monitorují
Zatímco pomáhá rodičům perzekvovaným v Číně, v Evropě jej komunisté monitorují

Když v roce 2012 přijel do Německa, byla jeho matka v Číně zatčena za to, že se věnuje Falun Gongu. Díky mezinárodnímu tlaku byla o rok později propuštěna. Nyní ale musí „bojovat“ znovu...

„mRNA vakcíny by mohly stimulovat růst rakoviny,“ konstatuje nová studie
„mRNA vakcíny by mohly stimulovat růst rakoviny,“ konstatuje nová studie

Poslední dobou zaznamenáváme u nás a ve světě nárůst rakoviny. Kromě známých příčin jako je kouření, životospráva či znečištěné ovzduší, by dalším důvodem mohly být i mRNA vakcíny.