Bylo prokázáno, že klasická hudba má na děti pozitivní vliv, i když názory na její přesné účinky se liší.
Rodiče touží po tom, aby jejich děti prospívaly a byly úspěšné. Zapisují je do dobrých škol, dopřávají jim zdravou stravu a dbají na jejich morální a duchovní zázemí. Uvažovali jste však někdy o tom, jakou roli může ve vývoji vašeho dítěte hrát hudba?
Bylo prokázáno, že klasická hudba má pozitivní vliv zejména na kognitivní schopnosti a celkovou pohodu dítěte, což je někdy označováno jako Mozartův efekt.
Koncept Mozartova efektu vznikl především díky článku z roku 1993, který byl publikován ve vědeckém časopise Nature. Uváděly se v něm výsledky studie, kterou provedla psycholožka Frances Rauscherová a její kolegové z Kalifornské univerzity v Irvinu. Ve své studii nechali skupinu vysokoškolských studentů poslouchat 10 minut Mozartovu Sonátu pro dva klavíry D dur předtím, než se podrobili testu prostorového uvažování. Studenti také před testem poslouchali 10 minut ticha a 10 minut pokynů k relaxaci. Výsledky ukázaly, že ti, kteří poslouchali Mozartovu skladbu, dosáhli v testu výrazně lepších výsledků, i když toto zlepšení trvalo jen krátce.
Zesnulý fyzik Gordon Shaw, který byl součástí původní výzkumné skupiny, provedl mnoho dalších studií o spojitosti mezi hudbou a mozkem. V jedné z nich pomocí magnetické rezonance prokázal, že Mozartova hudba je lepší než Beethovenova, pokud jde o mozkovou kůru.
Po zveřejnění výsledků studie v roce 1993 se strhl značný humbuk a vědci považovali výsledky za příliš zjednodušené. Studie také vyvolala mnoho kontroverzí. Jedno je však jisté: podnítila desetiletí výzkumu v otázce účinků klasické hudby na mozek a tělo.
Na výsledky z roku 1993 navázal v roce 2001 přehledový článek doktora J. S. Jenkinse, publikovaný v časopise Journal of the Royal Society of Medicine:
„Existuje tedy Mozartův efekt? Obecné původní pozitivní závěry byly kritizovány s odůvodněním, že jakýkoli Mozartův efekt je způsoben ‚vzrušením z potěšení‘, které vyvolává tato konkrétní hudba, a k němuž by nedošlo, kdyby nebyla oceňována. Proti této interpretaci stojí pokusy na zvířatech, při nichž byly samostatné skupiny potkanů vystaveny v děloze a následně 60 dní po porodu Mozartově klavírní sonátě K448, hudebnímu dílu skladatele Philipa Glasse, bílému šumu nebo tichu a poté byla testována jejich schopnost překonat bludiště. Skupina poslouchající Mozarta zvládla test bludiště významně rychleji a s menším počtem chyb než ostatní tři skupiny; je tedy nepravděpodobné, že základem zlepšení byl požitek z hudby a její ocenění.“
Přínosy klasické hudby však přesahují rámec kognitivních funkcí. Studie také prokázaly, že poslech hudby může mít pozitivní vliv na emocionální pohodu dětí, snižuje stres a úzkost a podporuje pocit uvolnění a klidu. Může také zlepšit rozvoj sociálních dovedností a zvýšit empatii a soucit.
Francouzský lékař Alfred Tomatis a jeho společnost Tomatis propagují Tomatisovu metodu, která využívá hudbu a zvuk k různým způsobům pomoci dětem. Byla použita jako systematický terapeutický nástroj pro předškolní děti během výukových programů při covidu-19 a je prostředkem ke zlepšení kognitivních funkcí u dětí s autismem.
Znám několik učitelů, kteří ve svých vyučovacích hodinách používají barokní hudbu, která pomáhá zklidnit srdeční tep žáků a zvýšit jejich soustředění. Pokud se někdy budete cítit úzkostně, můžete to zkusit sami. Telemann a Vivaldi patří k mým oblíbencům a jejich hudbu snadno najdete na internetu. Nebo pro opravdu klidný zážitek zkuste třeba Bachovu hudbu pro loutnu.
Poznámky k realizaci
Co mohou rodiče udělat pro to, aby do života svých dětí začlenili klasickou hudbu? Zde je několik návrhů:
- Začněte s jednoduchými díly: Seznámení dítěte s klasickou hudbou může být tak snadné jako přehrání jednoduché skladby během jídla nebo před spaním. Zkuste některou z Mozartových kratších skladeb, například Sonátu C dur nebo Malou noční hudbu.
- Navštěvujte koncerty: Mnoho měst má orchestry, které nabízejí koncerty pro rodiny s dětmi. Návštěva živého vystoupení může být skvělým způsobem, jak dítěti přiblížit klasickou hudbu a udělat z ní zábavný a interaktivní zážitek.
- Umožněte jim hrát na nějaký hudební nástroj: Povzbuzování dítěte, aby se učilo hrát na nějaký hudební nástroj, může být skvělým způsobem, jak v něm probudit lásku ke klasické hudbě. I tak jednoduchá věc, jako je zobcová flétna nebo ukulele, může být příjemným a snadným úvodem do hudby.
- Zařaďte hudbu do každodenních činností: Přehrávání hudby během domácích prací může tyto úkoly zpříjemnit a učinit méně stresujícími. Zvažte také přehrávání klasické hudby během výtvarných projektů nebo jiných tvůrčích činností.
Kromě všech těchto prospěšných účinků může kontakt s klasickou hudbou pomoci dětem rozvinout hlubší porozumění pro hudbu a umění, což může mít dlouhodobý vliv na jejich kulturní povědomí a kreativitu.
Jako bývalému mladému hudebníkovi mi rané setkání s klasickou hudbou otevřelo zcela nové světy krásy, hloubky a oddanosti. Když jsem vyrůstal, sledoval jsem koncerty svých rodičů a poslouchal klasickou hudbu v kostele, což mě také duchovně inspirovalo.
Proč neudělat z poslechu klasické hudby rodinnou záležitost? Může to být zábavný a obohacující způsob trávení společného času.
Zařazením klasické hudby do běžného života našich dětí a podporou lásky k umění jim můžeme pomoci plně rozvinout jejich potenciál a vést šťastný, plnohodnotný a smysluplný život.
Nakonec je třeba říci, že skutečná klasická hudba je nejen podložena výzkumem, ale také seslána nebem. Je jí mnohem více, než si dokážeme představit, a její zařazení do našich životů je nepochybně prospěšné pro nás všechny.
Článek původně vyšel na stránkách americké redakce Epoch Times.
