Podle Lukáše Kovandy, hlavního ekonoma Trinity Bank, který byl hostem pořadu Osobnost Plus na Českém rozhlase, nás evropské dotace vedou do záhuby a osobně by je seškrtal.
„Každá dotace vlastně znamená to, že v tom podnikání vítězí ne ten, kdo dokáže nabídnout nejlepší, nejlevnější, přitom nejcennější službu klientovi nebo zákazníkovi. Ale naopak ten, kdo prostě má dobré politické konexe, kdo umí korumpovat tak, aby se s tím politikem, který mu pak ty dotace přiklepne, o ně nějak ‚šábnul‘,“říká Kavanda.
Ekonom ale zároveň připouští, že v některých případech mají dotace svá opodstatnění, „například, když se tak vyrovnává zaostalejší region a tak dále, ale v zásadě bych dotace skutečně dramaticky seškrtal“.
Záležitost však dle něj není jednoduchá a dotační škrty by musely provést všechny státy, ne jen jeden.
„Pokud to uděláme jen v České republice, tak docílíme toho, že všichni okolo, co budou mít dotace, budou mít jakýsi doping,“ řekl.
Stát se má starat o vnitřní a vnější bezpečnost a ostatní nechat trhu
„Stát se má v zásadě starat o pár věcí: vnitřní a vnější bezpečnost, to znamená zajištění bezpečnosti vojenskou cestou a aby fungovala policie a soudnictví. Všechno ostatní v podstatě stát pak může nechat na trhu,“ říká Kovanda
Dotace dle něj evropské státy do jisté míry ekonomicky oslabují, protože ztrácí na konkurenceschopnosti, odolnosti, nahrávají byrokracii a „dotačním podnikatelům“. Pokud stát ovlivňuje zemědělství nebo průmysl pomocí dotací, může se to nakonec obrátit proti němu, míní.
„Evropa zkrátka ztratila na přesvědčivosti, protože zapomněla na své kořeny. Nevyrostla na dotacích. Vyrostla na podnikatelské invenci, na tom, že prostě to podnikání bolí,“ sdělil dále Kovanda a dodal: „A pokud Evropa bude slabá ekonomicky kvůli dotacím, bude méně přesvědčivá i v šíření svých hodnot. Následně se začne stále víc lidí ptát, v čem je ta naše demokracie lepší než čínské autoritářství, kde postaví metro za tři měsíce.“
„Dokud nedojde k přeměně tohoto stylu myšlení, tak nám není pomoci,“ upozorňuje Kovanda.
Green Deal nahrává Putinovi a autoritářským státům
Dle Kovandy je nutné vyčíslit, kolik programy Green Dealu budou ve skutečnosti každého z nás stát. Podle výpočtů dánského statistika Bjørna Lomborga, který se dlouhá léta zabývá ekonomickými dopady „zelených“ opatření, zaplatí každý z čtyřčlenné rodiny až 5 000 eur, celkem tedy zhruba půl milionu korun za celou rodinu.
„A za to, že každá rodina bude dávat půl milionů korun navíc ročně, získáme to, že bude v roce 2100 průměrná globální teplota o 0,1 °C nižší,“ komentuje Kovanda statistikovy výpočty.
Součástí snižování CO2 je podle Green Dealu nahrazení automobilů se spalovacími motory elektromobily.
„Elektromobilita je například z 99 % obsluhovaná Čínou. Ta drancuje nerostné bohatství v Africe, v Indonésii, a pak nám ho ve formě např. baterií prodává do Evropy. My tady pak jezdíme elektromobily, myslíme si, že je to všechno ‚zelené‘, ale jak se říká: výfuk elektromobilu máme v uhelné elektrárně, kam vede ta zástrčka, na kterou auto nabíjíme,“ upozorňuje Kovanda na paradoxy zelené ekonomiky.
V neposlední řadě nahrávají regulace CO2 autoritářským státům, jako je například Rusko.
„Je naprosto pošetilé, že Evropská unie dává stále přednost boji s oxidem uhličitým před bojem za naši bezpečnost.“
Kovanda se obává, že kdyby se Rusko dostalo až k nám, mohly by naše děti považovat naše současné chování za pošetilé.
„Pokud se jednou, nedej Bože, Rusko přežene přes Ukrajinu, budou tyto kroky naše děti hodnotit jako naprostou pošetilost. Protože ve chvíli, kdy jsme za humny měli válku, soustředili jsme se na emisní povolenky. Prodražovali jsme svému průmyslu výrobu,“ uzavírá Kovanda.
