Sinopsis

7. 5. 2024

Čína buduje v Šen-čenu vlastní „superdatabázi“ vědy a výzkumu na bázi umělé inteligence. Přístup k vlastním akademickým publikacím a vědecko-technologickým projektům ale badatelům ze zahraničí omezuje.

Magazín Newsweek koncem února publikoval článek naší bývalé spolupracovnice Didi Kirsten Tatlow o nové čínské AI platformě sbírající data o vědeckých výzkumech a publikacích. Hlavním cílem této nově budované platformy, označované v čínských médiích jako „vědecko-technologický supermozek“ (科技超脑), je získání informací o milionech badatelů, výzkumů a publikovaných článků z různých oblastí vědy a technologií. Ty mají sloužit potřebám čínského průmyslu a případně i armády.

Specializovaná pracoviště sídlící v čínské technologické Mekce Šen-čenu nyní vyvíjejí AI nástroje na zpracování obrovských objemů dat za účelem vytipování špičkových výzkumů a předních vědců v některých klíčových oblastech. Vzhledem k současné rivalitě mezi Spojenými státy a Čínou může takový nástroj poskytnout Pekingu prostor pro vytěžování volně dostupných západních zdrojů. Jak upozorňuje autorka článku:

„Vítězství v závodu o technologie, které mění svět, jako je umělá inteligence, kvantové počítačové inženýrství nebo polovodiče, může podle geopolitických analytiků a odborníků na technologie určit budoucí mezinárodní mocenskou rovnováhu.“

Nefungující výměna mezi Čínou a Západem

Problém je zde primárně v reciprocitě. Západní liberální demokracie po mnoho desetiletí umožňovaly zapojení čínských studentů a vědců do výzkumů na svých akademických institucích a vědecké publikace jsou prostřednictvím specializovaných databází přístupné všem. Západní vzdělání, podíl na vývoji a výzkumu i dostupnost akademických zdrojů v posledních čtyřiceti letech značně přispěly k rozvoji Číny v současnou technologickou velmoc.

V opačném směru je však tato „výměna“ čím dál omezenější a v posledních letech je přístup zahraničních badatelů k datům z čínských výzkumů, publikacím, databázím, archivům apod. často zcela znemožněn. To se týká i největší čínské akademické databáze China National Knowledge Infrastructure (CNKI), jež byla dříve na základě předplatného běžně dostupná na zahraničních akademických pracovištích.

Šenčenský supermozek

Zmiňovaná platforma vzniká se státní podporou v novém informačním a zpravodajském centru v Šen-čenu, který je sídlem velkých čínských firem jako Huawei, ZTE či Tencent. Mezinárodní informační centrum pro vědu a technologie (ITIC; 国际科技信息中心), otevřené v listopadu 2022, je jádrem čínské „oblasti Velkého zálivu“ (Greater Bay Area, 粤港澳大湾区), zahrnující provincii Kuang-tung, Hongkong a Macao. Ta má být obdobou americké San Francisco Bay Area, kde se nachází i Silicon Valley.

Platforma, která je zatím dostupná pouze uživatelům sídlícím v Šen-čenu, by měla poskytovat přístup k publikacím zhruba 130 milionů badatelů z celého světa. Umělá inteligence dokáže data efektivně zpracovat a např. vyhledat vědce zabývající se konkrétním výzkumem ve vymezené oblasti. Projekt je podpořen ministerstvem pro vědu a technologie (科技部) a lidovou vládou města Šen-čen, která do něj podle Newsweeku investovala 280 milionů dolarů. Cílem platformy je přispívat k rozvoji Číny coby vědecko-technologické velmoci (科技强国) v souladu s dlouhodobým plánem nastíněným Si Ťin-pchingem během celostátního zasedání zástupců akademické obce, vědy a technologií v květnu 2021.

Omezování přístupu i cenzura

Tatlow upozorňuje, že v rámci čínského „vědecko-technologického supermozku“ budou „západní databáze sloužit Číně“ (zatímco ty čínské se pro badatele mimo Čínu zavírají). Šenčenské zdroje uvádějí, že tento „supermozek“ bude využívat šest největších „cizojazyčných akademických databází – ScienceDirect, Science Citation Index, incoPat, Springer, Nature a Wiley Online Library“.

Cílem je podle nich vybudovat „trojrozměrný vědecko-techologický informační a zpravodajský systém služeb pro podporu státní strategie posílení [Číny] v oblasti vědy a technologií“ a vytvoření „globální mapy lidských zdrojů ze všech oblastí vědy“.

Zatímco Čína buduje vlastní „superdatabázi“, počínaje 1. dubnem 2023 ztratily akademické instituce v USA, ale také v Hongkongu nebo na Tchaj-wanu, placený přístup k části obsahu ústřední čínské akademické databázi CNKI. Tyto kroky podnikl Peking v souladu s postupně zaváděnou legislativou ke kybernetické bezpečnosti a ochraně dat.

Není známo, kolika institucím, jejichž knihovny za přístup do databáze platily, byl přístup omezen a zda šlo o trvalé opatření. Je však zřejmé, že její obsah je i v případě obnoveného přístupu cenzurován. CNKI je přitom pro většinu zahraničních badatelů klíčovým zdrojem čínských akademických publikací, zejména v době, kdy nemají přístup k čínským archivům a nemohou osobně navštívit knihovny, případně dokonce nemohou získat čínské vízum.

Provozovatel databáze byl podle zpravodajského týdeníku Nikkei Asia už od června 2022 vyšetřován čínským úřadem pro kybernetickou bezpečnost kvůli obavám z „ohrožení datové a státní bezpečnosti“. V posledních letech je tak pro zahraniční akademiky čím dál obtížnější získat přístup k materiálům z Číny, ať už se jedná o statistiky, nebo akademické publikace z oblasti humanitních i přírodních věd.

Závod o budoucnost

Podle informací Newsweeku určité AI nástroje ke sběru a zpracování volně dostupných informací včetně oblasti vědy a techniky vyvíjí i americká CIA, žádné zdroje k tomu však veřejnosti dosud neposkytla. Zejména některé klíčové obory vyvíjející špičkové technologie, jako je např. genetické inženýrství, syntetická biologie, blockchainové technologie, vesmírný výzkum, neurověda a vývoj AI na bázi lidského mozku, hlubokomořský výzkum a výzkum zemského nitra, optická telekomunikace či kvantová fyzika, se stávají novodobým kolbištěm. Na něm si světové velmoci v čele s USA na jedné a Čínou na druhé straně poměřují síly.

Zásadní kroky k zajištění „datové bezpečnosti“ podnikají v posledních letech i Spojené státy, ať už jsou to zákazy používání čínských technologií a platforem, nebo zaváděná legislativa. Například nově navrhovaný zákon o biologické bezpečnosti reaguje na čínské programy rozvoje biotechnologií a chce k nelibosti Pekingu zakázat působení některých čínských firem v USA.

O rizicích čínské hybridní ekonomiky, která stírá rozdíly mezi soukromým a státním, potažmo civilním a vojenským sektorem, nedávno psala Anna Puglisi pro think tank Cset. Jako příklad uvedla čínskou biotechnologickou společnost BGI (Beijing Genomics Institute), která je mimochodem jedním z inzerovaných partnerů nové šenčenské superdatabáze:

„BGI úzce spolupracuje s orgány Komunistické strany Číny a ministerstvy na uskutečnění čínských biotechnologických ambicí. Tento systém deformuje trh a podkopává mezinárodní vědecké normy využíváním badatelů, akademiků i komerčních subjektů k prosazování státních cílů. Brání tak otevřené spolupráci, prospěšné pro obě strany, i férové komerční konkurenci bez státních zásahů, omezení a dotací. Ty [v případě ČLR] zahrnují nejen podporu výzkumu a vývoje, ale také dotace exportu, diplomatickou podporu a pravidla garantovaného přístupu na čínský trh [pro domácí firmy], což vytlačuje zahraniční konkurenci.“

BGI, která mimo jiné spravuje čínskou genovou banku, se tak rychle stala předním globálním hráčem v oblasti genového inženýrství a sekvenování a díky státním iniciativám, včetně např. Pásu a stezky (BRI),  má snadný přístup na globální trh. Kvůli napojení na stát a potažmo armádu může navenek „komerční firma“ aktivní v citlivé oblasti biotechnologií představovat pro USA a západní státy bezpečnostní riziko.

Řada amerických odborníků tak sleduje vývoj nové databáze i další kroky ČLR s obavami. Čínský „supermozek“ může dále narušovat fungování globální akademické obce a zvětšovat jednostrannou výhodu Číny oproti USA a Západu.

Článek původně vyšel na stránkách projektu Sinopsis.

Názory a postoje vyjádřené v tomto článku jsou názory autora článku a nemusejí se shodovat s postoji deníku The Epoch Times.

Související témata

Související články

Přečtěte si také

Dle volebního modelu Kantar Ano a Spolu ztrácejí, Motoristé se dotáhli na Piráty

Hnutí ANO by ve sněmovních volbách v lednu získalo 33,5 procenta hlasů, druhá koalice Spolu by měla 19 procent, vyplývá z volebního modelu agentury Kantar.

Jak klasické vzdělávání zažívá ve Spojených státech renesanci

Co je to klasické vzdělávání? Proč je důležité učit mravy a Sokrata místo genderové identity a kritické rasové teorie? Jakých výsledků tyto školy dosahují a proč jejich popularita roste?

Ohrožení života: Farmaceutická asociace varuje před „paracetamolovou výzvou“ – Co mohou dělat rodiče?

Na sociálních sítích se rychle šíří nová zkouška odvahy: mladí lidé polykají extrémní množství léku paracetamol (např. paralen) – někdy s fatálními následky.

Cibule a česnek: Přirození nepřátelé rakoviny

Odborník na tradiční čínskou medicínu a léčbu rakoviny vysvětluje, jak lze tyto běžné potraviny využít v boji proti rakovině, a popisuje čtyři typy konstituce, které jsou k tomuto onemocnění náchylné.

F-35A Lightning
První čeští piloti zahájili ve Spojených státech výcvik na simulátoru F-35

Skupina složená kromě pilotů i z členů projektového týmu absolvovala podrobné školení ve výcvikovém centru společnosti Lockheed Martin.

Trump si volal s Putinem kvůli ukončení války na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump telefonicky hovořil se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině.

Cena zanedbávání spirituality

Je spiritualita přehlíženým klíčem ke zdraví? Vědecké studie naznačují, že modlitba, meditace a účast na bohoslužbách mohou tišit zánět, zmírnit stres a dokonce prodloužit život. Co všechno tím získáte?

Muskův tým se po USAID zaměřuje na americký úřad dohlížející na finanční služby

Trump krátce po návratu do Bílého domu vyhodil posledního šéfa CFPB Rohita Chopru a pověřil jeho vedením nového ministra financí Scotta Bessenta.

Herečka Jamie Lee Curtisová říká, že se jí po 26 letech střízlivosti zcela změnil život

Jamie Lee Curtisová slaví 26 let střízlivosti. Sdílí svou cestu zotavení a vděčnost za nový život plný přátelství a tvorby.