Německé ministerstvo životního prostředí certifikovalo ekologické projekty v Číně, které – v této podobě nebo vůbec – neexistují. Výsledek: škody v celkové výši přes čtyři miliardy eur a ztráta důvěry v politiku ochrany klimatu.
Skandál by se mohl stát největším případem podvodu v německé politice ochrany klimatu. Téma se ve středu 12. června projednávalo na mimořádném zasedání výboru pro životní prostředí Spolkového sněmu na žádost parlamentní frakce CDU/CSU. Parlamentní skupina obviňuje Spolkové ministerstvo životního prostředí (BMUV) a Spolkovou agenturu pro životní prostředí (UBA), že „zpočátku nereagovaly navzdory indiciím o možném podvodu“.
Celé ekologické projekty byly údajně zfalšovány, zapojen je do nich průmysl minerálních olejů i čínské úřady. Člen parlamentní skupiny CDU/CSU odhaduje způsobené škody na 4,5 miliardy eur. Zaplatili za to mimo jiné němečtí motoristé. Projekty na ochranu klimatu jsou totiž spolufinancovány z každého natankování u benzinového čerpadla. Ukázalo se však, že většina těchto projektů na ochranu klimatu ani neexistuje. Testování a schvalování těchto projektů německými certifikátory bylo zfalšováno ve velkém měřítku. Jako první o tom informovala ZDF frontal.
Případ podvodu z Číny
„Co se týče rozsahu, nejde o žádné oříšky, ale o miliardové škody,“ prohlásil již dříve expert CDU na životní prostředí Christian Hirte na veřejné odborné diskusi se zástupci průmyslu v Bundestagu, které se minulý týden zúčastnilo asi 100 zástupců spolků, odborníků a politiků.
Chybné certifikace a nedbalé kontroly německých úřadů vedly k finančním ztrátám a masivní ztrátě důvěry v projekty na ochranu klimatu v zahraničí, kritizovala Anja Weisgerberová, mluvčí CDU/CSU pro klimatickou politiku v Bundestagu. Teprve po měsících váhání se Spolkový úřad pro životní prostředí pod vedením ministryně Steffi Lemkeové (Zelení) v květnu obrátil na státní zastupitelství a ministerstvo zahraničí a požádal čínské úřady o administrativní pomoc. Podle bioenergetických organizací a opozičních politiků na slyšení v Bundestagu minulý týden bylo příliš pozdě.
V centru miliardového podvodu jsou požadavky na ochranu klimatu pro společnosti těžící minerální ropu. Ty jsou povinny každoročně snižovat emise skleníkových plynů způsobené benzínem a naftou. Aby tyto požadavky splnily, přimíchávají do jednotlivých druhů pohonných hmot například biopaliva, což však vzhledem ke každoročně se zvyšujícím požadavkům nestačí.
Podniky mohou také financovat opatření na úsporu CO₂ při těžbě ropy a zemního plynu v zahraničí. Děje se tak například filtrováním plynu vznikajícího při těžbě ropy, tzv. snižováním emisí při těžbě (Upstream Emission Reductions, UER). Tím se plní kvóta skleníkových plynů (GHG quota).
80 milionů za prázdný kurník v čínské poušti
Ropné společnosti si také mohou koupit certifikáty, které dokládají novou investici do ochrany klimatu, například do rafinerie. Nakonec to však zaplatí konečný spotřebitel: výdaje nadnárodních ropných společností se promítnou do cen benzinu jako náklady na dodržování kvót skleníkových plynů, které nelze zaměňovat s poplatkem za emise CO₂, ale jako jeho doplněk.
Němečtí motoristé z těchto poplatků při tankování – údajně – financovali projekty na ochranu klimatu ve výši 80 milionů eur. Pořad magazínu ZDF frontal však odhalil, že některé z financovaných projektů ani neexistují. Například v čínské ujgurské provincii Xinjiang: při kontrole se ukázalo, že jde o opuštěný kurník. Čínský whistleblower na to jako první upozornil německé bioenergetické společnosti.
Ujgurský kurník není jediným klimatickým projektem, který v uvedené podobě pravděpodobně neexistuje. Existuje více než 60 dalších podobných podezřelých případů takových „falešných“ projektů.
Po zapojení vyšetřovacích orgánů v Číně bioenergetické společnosti předpokládají, že v 62 konkrétních případech existuje naléhavé podezření na podvod. V dalších dvanácti případech je situace s údaji stále nejasná. „Ze 75 projektů, které byly započítány do německé kvóty skleníkových plynů, jsme našli pouze jeden, který není podezřelý,“ uvedla Sandra Rosteková, vedoucí úřadu Bioenergy Capital Office, který se stará o zájmy tohoto odvětví.
Peníze do Číny i bez kontrol
75 projektů schválila Spolková agentura pro životní prostředí (UBA) a Německý úřad pro obchodování s emisemi (DEHST). Teprve po stížnostech bioenergetických společností z Německa byly některé z nich podrobeny kontrole. Pouhé zadání souřadnic do Google Maps naznačilo, že geodata v některých případech ukazují na nezastavěné lokality v Ujgurské poušti, což kritizovala parlamentní skupina AfD. Podráždilo je, že si takového zjevného podvodu, který lze poměrně snadno odhalit analýzou satelitních snímků Google Earth, UBA nevšimla.
Ve středu se k tomu vyjádřil Jan-Niclas Gesenhues (Aliance 90/Zelení), parlamentní státní tajemník Spolkového ministerstva životního prostředí (BMUV): UBA vyšetřovala nesrovnalosti v několika projektech UER na konci srpna 2023 „ihned poté, co obdržela informace od čínských informátorů“. Gesenhues se ohradil proti obvinění parlamentní skupiny CDU/CSU, že BMUV a UBA reagovaly příliš pozdě.
Podvod má pravděpodobně systém
Prezident Spolkového úřadu pro životní prostředí Dirk Messner při slyšení v Bundestagu vysvětlil, že jeho úřad má při vyšetřování obvinění úzké hranice. Je však pravděpodobné, že se jedná o „síť podvodů“. Zarážející také bylo, že to byly vždy dva stejné německé odborné úřady, které si vzájemně potvrzovaly pochybné certifikáty.
Jeho úřad stojí před úkolem vypracovat z mnoha podezřelých případů soudně průkazné důkazy o podvodu. Od září, kdy vyšetřování začalo, byly dva z 60 existujících projektů UER zrušeny a dva, které byly ještě ve fázi žádosti, byly zastaveny. Dalších 36 projektů považuje UBA za podezřelé, vysvětlil Messner.
Důkazy tedy naznačují, že máme co do činění s podvodným systémem. Rozhodující roli v tom zřejmě sehráli nezávislí certifikátoři a ověřovatelé na místě: vzhledem k tomu, že UBA rozhoduje o kreditování projektů na základě jejich dokumentů, jsou závislí na tom, že jejich práce je důvěryhodná. Vyšetřování nyní potvrdilo podezření vůči dvěma zaměstnancům dvou validačních společností, kteří se podíleli na celkem 40 kritických projektech.
Rozsah podvodu je zničující
„Rozsah podvodu v oblasti ochrany klimatu je zničující. Více než 7,6 milionu tun údajných úspor CO₂ se ve skutečnosti nikdy neuskutečnilo. Nemůžeme nad tím jen tak pokrčit rameny,“ říká Sandra Rosteková z Hauptstadtbüro Bioenergie. „Whistleblowery z oboru úřady odmítly – ještě před několika týdny mávaly evidentně zfalšovanými projekty.“
„UBA a ministerstvo mají v této věci hodně práce,“ řekl Epoch Times také expert CDU na životní prostředí Christian Hirte. Dodal: „Skutečnost, že se spolková ministryně Lemkeová a prezident UBA Messner probudili z letargie, až když o tom začala informovat média, ukazuje, jak nedbale nakládali s informacemi z průmyslu a od whistleblowerů.“
Článek původně vyšel na stránkách německé redakce Epoch Times.
